Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Dějiny Židů na Slovensku

JÁN MLYNÁRIK: Dějiny Židů na Slovensku, Academia, Praha 2005, přeložil Milan Pokorný, 376 stran, doporučená cena 360 Kč, náklad neuveden, ISBN 80-200-1301-6
 |  13. 10. 2005
 |  Vesmír 84, 621, 2005/10

Kdyby práce Jána Mlynárika „Dějiny Židů na Slovensku“ vyšla – s některými jen poněkud pozměněnými údaji – kdykoli po roce 1945, byla by neméně aktuální než dnes. Tehdy jsme toho věděli o Židech na Slovensku a jejich minulosti právě tak málo jako dnes. Česká veřejnost potřebuje znát fakta, která Mlynárikova kniha přináší o dějinách slovenských Židů od středověku až do konce 20. století. Zejména jsou potřebné znalosti o postavení Židů za slovenského státu v letech 1939–1945. Fakta z této doby jsou otřesná a Mlynárikova kniha je podává bez historického zamlžování, u nás tak obvyklého. Mám na mysli hlavně antisemitizmus, který s neopakovatelnou drsností postihoval židovské obyvatele Slovenska. A protože antisemitizmus byl vlastní celým evropským dějinám, neomezují se tak důsledné práce, jako je Mlynárikova, pouze na Slovensko.

Z mnoha vztahů, v nichž nenávist vůči Židům souvisela s dějinnou skutečností, je pro nás zvláště významná okolnost, že antisemitizmus provází křesťanskou církev během jejího dějinného vývoje, a to na základě přesvědčení, že Židé „zabili našeho Spasitele“ a že tento hřích vězí na židovském národě neustále. Takto nábožensky podložený antisemitizmus byl postupně od dvacátých let minulého století posilován, popřípadě vytlačován antisemitizmem rasovým. Ten propagovali nacisté v důvěře, že na rasovém základě vymýtí Židy ze světa nebo alespoň z Evropy (a v Evropě v současné době Židé už skutečně nejsou).

Nejdůležitější a nejvýznamnější část Mlynárikovy knihy líčí setkání židovského obyvatelstva na Slovensku s vražedným antisemitizmem za tzv. Slovenské republiky, satelitního státu hitlerovského Německa. Byl to stát, v jehož čele stál katolický kněz Jozef Tiso, a zároveň stát, který se neblaze zapsal do evropských dějin tím, že dobrovolně, aniž musel, transportoval Židy ve velkém počtu do německých vyhlazovacích táborů. Židovský majetek byl „arizován“ a za každého transportovaného Žida se slovenský stát uvolil zaplatit 500 marek a potravu na čtrnáct dní.

V této vichřici protižidovské nenávisti se musela se slovenským antisemitizmem vyrovnat zejména katolická církev. Četl jsem mnohá pojednání o tom, jak prý Vatikán přistupoval ležérně k vyvražďování Židů za druhé světové války. Pokud jde o Slovensko, lze taková tvrzení ověřit na základě faktů, které přináší Mlynárikova kniha. Dokazují, že Vatikán naopak dělal vše možné, aby vyvražďování Židů na Slovensku zabránil. Neustále intervenoval, žádal o křesťanský přístup k Židům, ale zbraně církve byly slabé proti vlivu nacistů, mocenskému aparátu státu i touze mnoha občanů získat arizací majetek. Orgány slovenského státu ani sám prezident Tiso neustálých varování Vatikánu nedbali. Tváří v tvář postupující genocidě Vatikán nezdůrazňoval náboženský nebo rasový původ obětí. Kladl naopak důraz na to, že se s žádnou lidskou bytostí, ať už je jakéhokoli původu a náboženského vyznání, nesmí zacházet nelidsky, a činil přímo prezidenta Tisa odpovědným za transporty Židů ze Slovenska. Marně.

Zdá se, že kromě Německa nikde v Evropě nedosáhl za druhé světové války antisemitizmus toho stupně jako na Slovensku. Přítomen byl ale všude, v Protektorátu Böhmen und Mähren rovněž. Závěr Mlynárikovy knihy se vlastně týká nejen Slovenska, ale celého poválečného Československa; z Čech a Moravy byli mnozí německy hovořící Židé, kteří se vrátili z koncentráků, opět nelidsky vyhnáni do zničeného Německa – dálo se tak podle Benešových dekretů; stačilo, když rodiče uvedli ve sčítání lidu 1930 německou národnost. Víme-li to, neudiví nás ani antisemitské procesy s „protistranickou bandou“ Slánského, ani rostoucí vlna antisemitizmu pohlcující dnes postupně celou Evropu. Tato nenávist má na starém kontinentě hluboké kořeny.

Chce-li někdo Mlynárikovi-historikovi něco vytknout, může upozornit na malý citový odstup od zvoleného tématu. Je to tak. Mlynárik je vzácný typ autora, který zásadně stojí na straně slabých a ponižovaných. Má upřímné porozumění pro etnika, která jsou ohrožena, jsou v menšině, nebo dokonce se jim děje křivda. Tím spíše jeho kniha poskytuje čtenáři základní informace o židovském obyvatelstvu na Slovensku ve středověku i o rozvoji slovenského židovstva po josefínských dekretech a o konfliktech, s nimiž byl tento rozvoj spojen.

Především je Mlynárikova kniha „Dějiny Židů na Slovensku“ důležitým příspěvkem k poznání antisemitizmu; nejhorší, nejvytrvalejší a nejsilnější nenávisti, jakou kdy Evropa poznala.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Emanuel Mandler

 

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné