VESMÍR. O čem psal před lety

O květeně okolí Pražského.

Ačkoli okolí Pražské v botanickém ohledu z celých Čech nejlépe jest známo, přece každého roku nové a nové druhy pro okršlek tento se objevují, takže snadno lze se domysliti, jak asi kdysi bohatou a pestrou florou pokryta byla ona půda, na níž teď spočívá naše slavná matička. Jaksi opomenutým koutem okolí Pražského byly holé a suché kopce a traviny poblíže Motol. Již před několika lety však navštěvoval jsem místa tato a dnešního dne obejvena tak již pěkná řada vzácných rostlin i z této malé floruly. Jmenuji ku př. vláskovitý kavil Stipa Tirsa, dobrý to a vzácný druh, jenž rozkládá své chudé laty až na začátku srpna.

[…] Zvlášť bohatými jsou Motoly na druhy rozličných ostružin.

Vesmír 15. července 1885, s. 227

Ledový prach nebo Kryokonit

nazván byl Nordenskjöldem při poslední jeho gronské expedici na povrchu ledovců objevený prášek, sestávající z prachu zemského, kosmického a drobných řas. Led od pobřeží až daleko do vnitra země byl poset kruhovitými jamkami, v nichž nalézal se temný prášek, jehož větší čásť byla niklové železo, zbytek pak sestával ze zavátých sem mineralných součástí zemských; v takto připraveném základě vytvořily se pak drobné řasy. Nordenskjöld připomíná, že ve zjevu tomto dlužno hledati též původ zmizení obrovské kůry ledové, jež druhdy polouostrov skandinavský kryla, neboť prášek s řasami jsa barvy temné mnohem více tepla přijímal než okolní led, k jehož roztavení tímto způsobem podstatně přispěl.

Vesmír 1. července 1884, s. 215

Nová česká rostlina.

Pan A. E. Kabát, ředitel cukrovaru Velvarského, píše nám, že vyskytuje se na vlhkých lukách u Velvar vedle bařičky obecné (Triglochin palustris L.) dosti hojně i bařička mořská (Triglochin maritimum), která v Čechách dosud pozorována nebyla. Kdo by si přál rostlinu tu pro sbírky, nechť obrátí se k panu řediteli Kabátovi, který ji ochotně každému zašle.

Vesmír 1. září 1884, s. 262