Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Ediakara, a nikoli vend

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 431, 2004/8

Zprávy BBC tlumočily 17. května 2004 rozhodnutí odborníků vymezit nový geologický útvar – ediakaru. Připomenu, že geologové člení minulost na základě hmatatelných geologických či paleontologických podkladů a jednou z vysokých kategorií jsou právě útvary (např. kambrium, devon, trias, paleogén apod.), které jsou podjednotkami ér (např. starohor, prvohor, druhohor apod.).

Přidání ediakary k mezinárodně platným útvarům je tudíž významnou událostí, navíc od posledního vymezení útvaru uplynulo již 120 let. Ediakara zahrnuje časový úsek 600–542 milionů let a představuje poslední úsek starohor (proterozoika). Následuje po sérii rozsáhlých zalednění (před 850–630 miliony let) a předchází kambriu v prvohorách. Za světový stratotyp byl označen sled vrstev v jižní Austrálii, v pahorkatině Ediakara, podle níž byl útvar nazván. Právě tam byla před více než padesáti lety nalezena svébytná fauna, z paleontologického hlediska obtížně uchopitelná (viz Vesmír 76, 16, 1997/1). Po objevení podobných fosilií na řadě dalších míst ve světě se původně geografické jméno stalo názvem vrstev obsahujících podobné nálezy.

Ratifikaci ediakary jakožto útvaru předcházelo 15 let intenzivního geologického výzkumu a v závěrečné fázi ji musela odhlasovat Mezinárodní komise pro stratigrafii a Mezinárodní unie geologických věd. Vlastnímu vyhlášení se přesto nevyhnuly spory. Proti pojmenování útvaru se ohradili ruští geologové. Přestože byla ediakarská fauna v Austrálii popsána patrně již r. 1947, vrstvu s tímto typem fauny pojmenovali r. 1952 Sověti, kteří pro ni zvolili termín vend. I když spor může vypadat banálně, šlo v něm o prestiž. Ostatně i čeští geologové jsou pyšní na vrstvy lochkov, prag a několik světových stratotypů či parastratotypů na našem území. (news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3721481....)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...