Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Ediakara, a nikoli vend

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 431, 2004/8

Zprávy BBC tlumočily 17. května 2004 rozhodnutí odborníků vymezit nový geologický útvar – ediakaru. Připomenu, že geologové člení minulost na základě hmatatelných geologických či paleontologických podkladů a jednou z vysokých kategorií jsou právě útvary (např. kambrium, devon, trias, paleogén apod.), které jsou podjednotkami ér (např. starohor, prvohor, druhohor apod.).

Přidání ediakary k mezinárodně platným útvarům je tudíž významnou událostí, navíc od posledního vymezení útvaru uplynulo již 120 let. Ediakara zahrnuje časový úsek 600–542 milionů let a představuje poslední úsek starohor (proterozoika). Následuje po sérii rozsáhlých zalednění (před 850–630 miliony let) a předchází kambriu v prvohorách. Za světový stratotyp byl označen sled vrstev v jižní Austrálii, v pahorkatině Ediakara, podle níž byl útvar nazván. Právě tam byla před více než padesáti lety nalezena svébytná fauna, z paleontologického hlediska obtížně uchopitelná (viz Vesmír 76, 16, 1997/1). Po objevení podobných fosilií na řadě dalších míst ve světě se původně geografické jméno stalo názvem vrstev obsahujících podobné nálezy.

Ratifikaci ediakary jakožto útvaru předcházelo 15 let intenzivního geologického výzkumu a v závěrečné fázi ji musela odhlasovat Mezinárodní komise pro stratigrafii a Mezinárodní unie geologických věd. Vlastnímu vyhlášení se přesto nevyhnuly spory. Proti pojmenování útvaru se ohradili ruští geologové. Přestože byla ediakarská fauna v Austrálii popsána patrně již r. 1947, vrstvu s tímto typem fauny pojmenovali r. 1952 Sověti, kteří pro ni zvolili termín vend. I když spor může vypadat banálně, šlo v něm o prestiž. Ostatně i čeští geologové jsou pyšní na vrstvy lochkov, prag a několik světových stratotypů či parastratotypů na našem území. (news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3721481....)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné