Podivné chování bakterií
Plazivý růst proteů byl pozorován a popsán již před lety, v raných dobách bakteriologie. Jejich růst v koncentrických vlnách připomínal německým bakteriologům útočný roj zvaný Schwarmlinie, a tak se i v našich laboratořích neříkalo jinak, než že proteus švermuje. Je to nepěkné, dnes už se říká, že se plazí. Proteus může na agarové plotně přerůst všechny bakterie izolované ze vzorku od pacienta, a proto je snaha jeho šíření po agaru zabránit. Dociluje se toho jednoduše, použitím kultivační půdy s vyšším obsahem agaru. Taková půda je tužší, snadno odkáže protea do patřičných mezí, a ostatní bakterie pak lze dobře izolovat. Dlouho se bakteriologové zvláštnímu růstu podivovali, snažili se jej vysvětlit, ale bez valného úspěchu. Jestliže se kapka proteové kultury naočkuje doprostřed kulaté agarové plotny, lze sledovat, jak se tvoří koncentrické kruhy. Napřed vyrůstá poměrně malá kompaktní kolonie, asi za tři hodiny se přibližně 1 cm od okraje kolonie vytvoří hustný lem, a za další tři hodiny se zhruba ve stejné vzdálenosti vytvoří další. To se několikrát opakuje, až se pokryje celá živná půda (obrázek). Povrch půdy mezi hustými lemy je potažen lesklou tenkou vrstvou souvislého, méně intenzivního růstu.
Jestliže se tento vývoj sleduje mikroskopem, lze vidět, že v hustém lemu jsou bakterie v klidu a mají rozměry asi 1
Poznámky
PROTEUS MIRABILIS
Tak se jmenuje pohyblivý mikrob s mnoha bičíky, který je jedním z nejčastějších původců zánětů močových cest (zánětu močového měchýře nebo ledvinových pánviček) a také se považuje za jednu z příčin tvorby močových kamenů. Lze ho najít ve stolici, kde je však obvyklejší jeho bratrský druh Proteus vulgaris. V laboratoři jsou na něm nápadné dvě vlastnosti: silná produkce ureázy (enzymu štěpícího močovinu na amoniak a oxid uhličitý), a zejména zvláštní růst na agarové plotně, při němž se plazí ven z kolonie v koncentrických vlnách, až posléze pokryje celý povrch kultivační půdy. Podle toho (a také podle nepříjemného zápachu) ho snadno poznají i studenti-začátečníci.
Jeho patogenita, zejména pro močový trakt, je dána látkami a strukturami, které zprostředkují vznik onemocnění. Jsou to ureáza, bičíky, fimbrie (třásně nebo chloupky tvořící na povrchu buňky husté kartáčky, viz též Vesmír 80, 203, 2001/4), proteolytické enzymy, cytotoxiny a hemolyziny.
Při infekci putuje Proteus mirabilis vzhůru po močovém traktu, fimbriemi se přichytí na výstelkové buňky, a pak uplatňuje proteázy a cytotoxiny, jež narušují buněčné membrány, až nakonec způsobí rozvoj infekce.
Ke stažení
- článek v pdf souboru [373,29 kB]