Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Podivné chování bakterií

Jak se plovoucí buňky začnou plazit?
 |  15. 3. 2004
 |  Vesmír 83, 163, 2004/3

Plazivý růst proteů byl pozorován a popsán již před lety, v raných dobách bakteriologie. Jejich růst v koncentrických vlnách připomínal německým bakteriologům útočný roj zvaný Schwarmlinie, a tak se i v našich laboratořích neříkalo jinak, než že proteus švermuje. Je to nepěkné, dnes už se říká, že se plazí. Proteus může na agarové plotně přerůst všechny bakterie izolované ze vzorku od pacienta, a proto je snaha jeho šíření po agaru zabránit. Dociluje se toho jednoduše, použitím kultivační půdy s vyšším obsahem agaru. Taková půda je tužší, snadno odkáže protea do patřičných mezí, a ostatní bakterie pak lze dobře izolovat. Dlouho se bakteriologové zvláštnímu růstu podivovali, snažili se jej vysvětlit, ale bez valného úspěchu. Jestliže se kapka proteové kultury naočkuje doprostřed kulaté agarové plotny, lze sledovat, jak se tvoří koncentrické kruhy. Napřed vyrůstá poměrně malá kompaktní kolonie, asi za tři hodiny se přibližně 1 cm od okraje kolonie vytvoří hustný lem, a za další tři hodiny se zhruba ve stejné vzdálenosti vytvoří další. To se několikrát opakuje, až se pokryje celá živná půda (obrázek). Povrch půdy mezi hustými lemy je potažen lesklou tenkou vrstvou souvislého, méně intenzivního růstu.

Jestliže se tento vývoj sleduje mikroskopem, lze vidět, že v hustém lemu jsou bakterie v klidu a mají rozměry asi 1 

Poznámky

1) České termíny plovoucíplazivé buňky jsou poněkud neobratné. V angličtině se nazývají swimmersswarmers. Bylo by sice možné říkat jim plaváčciplazivci, ale u nás je to v odborném světě asi těžko přijatelné. Angličtina si, jak známo, podobné starosti s terminologií nedělá, viz např. termíny v oboru počítačů a informatiky.
2) Ribotyp je dán strukturou genomu, jež se posuzuje podle toho, jak se podobá srovnávacímu standardu operonu určujícímu ribozomovou RNA E. coli.

PROTEUS MIRABILIS

Tak se jmenuje pohyblivý mikrob s mnoha bičíky, který je jedním z nejčastějších původců zánětů močových cest (zánětu močového měchýře nebo ledvinových pánviček) a také se považuje za jednu z příčin tvorby močových kamenů. Lze ho najít ve stolici, kde je však obvyklejší jeho bratrský druh Proteus vulgaris. V laboratoři jsou na něm nápadné dvě vlastnosti: silná produkce ureázy (enzymu štěpícího močovinu na amoniak a oxid uhličitý), a zejména zvláštní růst na agarové plotně, při němž se plazí ven z kolonie v koncentrických vlnách, až posléze pokryje celý povrch kultivační půdy. Podle toho (a také podle nepříjemného zápachu) ho snadno poznají i studenti-začátečníci.

Jeho patogenita, zejména pro močový trakt, je dána látkami a strukturami, které zprostředkují vznik onemocnění. Jsou to ureáza, bičíky, fimbrie (třásně nebo chloupky tvořící na povrchu buňky husté kartáčky, viz též Vesmír 80, 203, 2001/4), proteolytické enzymy, cytotoxiny a hemolyziny.

Při infekci putuje Proteus mirabilis vzhůru po močovém traktu, fimbriemi se přichytí na výstelkové buňky, a pak uplatňuje proteázy a cytotoxiny, jež narušují buněčné membrány, až nakonec způsobí rozvoj infekce.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie

O autorovi

Jiří Schindler

Prof. MUDr. Jií Schindler, DrSc., (*1931) vystudoval Lékařskou fakultu univerzity Karlovy v Praze. Působí v Ústavu mikrobiologie 3. Lékařské fakulty UK. Zabývá se taxonomií a identifikací bakterií, studiem a modelováním růstu kolonií, otázkami rezistence bakterií na antibiotika a lékařskou informatikou.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné