Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Jsou všechny rostliny C4?

 |  15. 3. 2004
 |  Vesmír 83, 127, 2004/3

Velkým objevem „světa C4“ je, že možná žádné rostliny s metabolizmem C3 (k nimž se dosud řadila většina rostlin) neexistují. Zní to skandálně, a proto si to žádá bližší vysvětlení. Britští badatelé J. M. Hibberd (z Cambridžské univerzity) a W. P. Quick (z Univerzity v Sheffieldu) zjistili, že ve stoncích i řapících celeru a tabáku (tradičně typu C3) je podél cévních svazků vrstva buněk s množstvím chloroplastů, tj. buněk schopných intenzivní fotosyntézy. Jak se k nim ale dostane CO2, když v těchto částech rostlin téměř nejsou vzdušné prostory a buňky jsou daleko od povrchu, na němž ani nemusí být průduchy? Protože vědcům tyto buňky připomněly buňky pochev cévních svazků u rostlin C4, začali bádat, zda se také podobně nechovají. A opravdu v nich zjistili mnohonásobně vyšší aktivitu enzymů cyklu C4 než v ostatních částech rostliny (a než běžně u rostlin C3). Jak tyto rostliny CO2 získávají? Musí být zdrojem uhlíku jen anorganický CO2? Aby tomu přišli na kloub, přidali badatelé do substrátu sodu značenou radioaktivním izotopem 14C, a brzy zjistili, že se značený uhlík v těchto buňkách hromadí v organické podobě. Uvedené produkty jsou pak postupně rozváděny po rostlině. Z toho vyvodili, že se rozpuštěný uhličitan pohybuje s vodou v xylému (dřevní části cévních svazků) a odtud je uhličitanový ion přijímán našimi známými buňkami, které cévní svazky obklopují. Postupně však pozorovali, že je takto využit i uhlík pocházející z kořenového dýchání – a recyklyce CO2 je opět znakem metabolizmu C4. Nemusí jít jen o anorganický uhlík, podobně je využit i meziprodukt dýchání – malát.

Podíl této asimilace na celkové fotosyntéze běžných rostlin bude jistě nepatrný. Jestliže se ale prokáže, že to platí pro většinu rostlin, objasní se tím mnoho otázek okolo evoluce syndromu C4 – pak by představoval všeobecně rozšířenou preadaptaci, která se ve specifických podmínkách (při nedostatku CO2, za horka a sucha) může rozvinout do syndromu adaptací anatomicko-biochemicko-fyziologických, nazývaných metabolizmus C4. (Nature 415, 451, 2002)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Kubásek

RNDr.. Jiří Kubásek, Ph.D., (*1979) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity, kde se nyní v dynamické ozářenosti, rostlinám C4, mechorostům a evoluci funkce environmentální citlivosti jejich průduchů.
Kubásek Jiří

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...