Jak zabíjí alkohol

Podle nedávného výzkumu, zpracovaného týmem J. Rehma, způsobil alkohol v roce 2001 celosvětově 1 804 000 předčasných úmrtí. Struktura těchto úmrtí je následující:

• 3000 úmrtí novorozenců,
• 335 000 úmrtí na zhoubné nádory,
• 111 000 úmrtí z neurologických a psychiatrických příčin,
• 268 000 úmrtí na kardiovaskulární nemoci,
• 242 000 úmrtí na další neinfekční nemoci (např jaterní cirhózu či cukrovku),
• 557 000 úmrtí na neúmyslně způsobený úraz,
• 248 000 úmrtí na úmyslně způsobený úraz.

K počtu úmrtí pro srdeční a cévní onemocnění je třeba podotknout, že jde o počet úmrtí už po odečtení často zdůrazňovaného možného kardioprotektivního účinku alkoholu.

Ještě výrazněji se alkohol projevuje v ukazateli zvaném „počet let ztracených v důsledku nemoci a smrti“. Zde uvádějí autoři následující údaje:

• 123 000 let pro nemoci novorozenců,
• 4 201 000 let pro zhoubné nádory,
• 21 904 000 let pro neurologická a psychiatrická onemocnění,
• 3 983 000 let pro kardiovaskulární nemoci,
• 4 555 000 let pro další neinfekční nemoci (např. jaterní cirhózu či cukrovku),
• 16 495 000 let pro neúmyslně způsobený úraz,
• 7 062 000 let pro úmyslně způsobený úraz.

Za povšimnutí stojí počet let ztracených pro neurologická a psychiatrická onemocnění, který se zde uplatňuje ještě výrazněji než v počtu předčasných úmrtí. Z uvedených dat je zřejmé, že účinná prevence problémů působených alkoholem je důležitá z hlediska zdravotního i ekonomického. Patří k ní vyšší zdanění alkoholu, zákaz či omezení reklamy na alkohol, regulace dostupnosti, striktní prosazování věkových omezení, zákaz pití alkoholu před řízením i v pracovním prostředí apod. (Rehm J., Room R., Monteiro M., Gmel G., Graham K., Rehn N., Sempos C. T., Jernigan D.: Alcohol as a Risk Factor for Global Burden of Disease, Eur Addict Res 9, 157–164, 2003)