VESMÍR. O čem psal před lety

Následky kruté zimy r. 1892–3. na Českomoravské vysočině.

Minulá zima byla z nejkrutějších toho století; spousty sněhu ležely čtvrt roku po celé naší krajině a třeskuté mrazy 20–30° R potrvají zajisté dlouho v paměti lidské. Zhoubné následky takové zimy nelze ještě ani dnes, koncem června, úplně posouditi. […] Ořechy vlašské, mišpule, meruňky a broskve i akáty zmrzly; pocházejí arciť zde u nás z krajin mírnějších; ale že tuzemci, totiž celé řady osyk při silnicích a jívy částečně pomrzly, jest zajisté povšímnutí hodno, tak jako že keře šípkové, mimo některý, zvláště chráněný, napořád zmrzly a nyní z kořenů zachovalých letorosti vyhánějí; také keře lískové hodně pomrzly a částečně i uschly. I jalovec a místy při krajích jedle utrpěly a mají jehličí červené; potměchuť (Solanum dulcamara) tu a tam úplně zmrzla. O dalších škodách, mrazem spůsobených v zahradách podotýkám, že všelijaké keře, jež i půl století zimě zdejší vzdorovaly, letos zahynuly. […] Třešňové stromy jsou všude namrzlé, nezřídka také slívy a švestky; květ spadl a list jest řídký a zakrnělý.

Vesmír 1. listopadu 1893, s. 18

O dobývání a zpracování slídy.

Nejkrásnější doly na slídu v Americe severní nacházejí se v okolí stanice Rumneyské na trati Berton-Lewel a Montreal, a to ve značné výšce. […] Někteří dělníci stojíce na velmi lehkých lešeních dřevěných pracují, co zatím jiní čerpají vodu, která se nahromadila na dně šachet. […] Slída vyskytuje se ve vrstvách prostřední mocnosti 0.300–1.500 m a dobývá se v balvanech 10 až 20 kg těžkých. Balvany ty štípají se prozatím v kusy určité podoby, aby se snadněji mohly dále dopravovati, […] Desek těch užívá se většinou pro americká kamna a kalorifery, ale také na cylindry elektrických lamp. Dělníci […] rozštěpujíce balvany na desky tu tenčí, tu tlustší. Nástroje, jakých k tomu užívají, podobají se nožům, jimiž se otevírají ústřice, a těmi mohou se vyštípati desky ztlouští papíru. Desky ty svítí pak všemi barvami blankytovými.

Vesmír 1. ledna 1894, s. 66