Otevřený dopis JUDr. Stanislavu Grossovi, předsedovi vlády České republiky

Vážený pane předsedo vlády,

obracím se na Vás v kontextu konkrétní kauzy – říčních úprav, zejména záměru budování dvou stupňů na Labi v Malém Březně a v Prostředním Žlebu. Jde o elementární respekt reprezentace Ministerstva průmyslu a obchodu, jednoho z nejdůležitějších úřadů Vaší vládní administrativy, k vědeckým faktům jako základnímu kritériu při posuzování a rozhodování o věcných otázkách.

Bezprostředním podnětem je vyjádření pana Martina Peciny, náměstka MPO, v posledním vydání měsíčníku Energetika (září 2004), k debatě o vybudování stupňů na dolním toku českého Labe. Pan náměstek zde uvádí, že „argumenty [proti stavbě]… jsou směšné. Ani malé dítě nemůže věřit tomu, že stabilizace hladiny Labe zahubí okolní život. Pochopitelně živočichové i rostliny budou mnohem lépe prosperovat v prostředí stabilním než v prostředí chvíli suchém a chvíli mokrém“.

Jde o jeden z exemplárních nekvalifikovaných anebo účelově používaných soudů, jaké se bohužel dosti často ventilují ve sdělovacích prostředcích ze strany vlivných osob, v některých případech i velmi významných politiků. Na uvedený výrok lze nahlížet jako na indikátor naprostého nepochopení významu a ochrany ucelené série poříčních labských ekosystémů i základních biologických zákonitostí. Smyslem nepřekročení jistých mezí při zásazích do fungování řeky není hájit prestižní fundamentalizmus, ale právě znalost faktu, že specifická dynamika „chvíli suchého a chvíli mokrého“ prostředí zachovává generacím po nás nejen specifický adaptovaný výčet organizmů, ale mnoha unikátními vztahy provázaný soubor mikroprostředí tvořící jedinečný celek, který vytvořila geohistorie. Coby evropský důležitý biokoridor pro mnohé chráněné a ohrožené druhy figurující v Červených seznamech řady evropských států, jako jsou např. bobr evropský či losos obecný, představuje tento úsek Labe mnohem významnější středoevropský útvar než koridor dopravní. Přirozená dynamika řeky Labe umožňuje zachování významných biotopů v její nivě, jako jsou lužní lesy či štěrkopískové náplavy, které jsou klíčové z hlediska výskytu těch cenných druhů, jež na kanalizovaných úsecích řeky Labe mnohdy již vymizely. Řeka v daném úseku protéká chráněnými krajinnými oblastmi České středohoří a Labské pískovce. Protože Labe se svou nivou představuje evropsky významné území, je úsek na německé straně zařazen do soustavy chráněných území Evropské unie, zvané NATURA 2000. S ohledem na takto již zajištěnou ochranu řeky Labe v Německu nelze očekávat, že by na německé straně v budoucnu došlo k významným zásahům do řeky Labe a její nivy, a proto celý záměr výstavby vodních děl na české straně postrádá ekonomické opodstatnění. Kromě vysoké bio-diverzity a významné migrační trasy představuje údolí Labe v Českém středohoří, a zejména kaňon Labe v Labských pískovcích ojedinělý krajinný fenomén evropského významu. S ohledem na velký a dosud jen velmi málo využitý turistický potenciál kaňonu Labe je důvodné se domnívat, že zachování unikátního území jako celku má z dlouhodobého hlediska nejen významný motiv ekologický, nýbrž i ekonomický. Připomeňme, že ekonomie a ekologie jsou odvozeny ze společného etymologického základu (oikos = dům, domov) – první se vžilo jako „hospodářství člověka“, druhé jako „hospodářství přírody“ a při kvalifikovaném rozhodování se obě sféry podporují nebo alespoň doplňují.

Je zneklidňující, že vysoký úředník ministerstva, který v polemice o záměru hraje zajisté podstatnou roli, postrádá elementární kvalifikaci a znalosti. Navíc jde i o názor, jaký k současnému stavu poznání (v tématu globálních změn podnebí) pan náměstek Pecina vyjádřil na jiném místě: „Před dvěma tisíci lety lidé v Řecku naprosto jasně věděli, že na hoře Olymp žijí bohové. Ještě před pěti sty lety bylo naprosto jasné, že Slunce se točí okolo Země. Vždyť to přece každý vidí! A ještě v roce 1900 měli vědci naprosto jasno v tom, že Newtonova fyzika platí obecně. A pak přišel Einstein a bylo po jistotě… Prostě chci říci, že to, co si myslíme dnes, nemusí platit zítra.“ (Rozhovor pro odborný server TZB-info, 26. 8. 2004, www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2109)

Je zřejmé, že i v citovaném úryvku jde o srovnávání nesrovnatelného a vzápětí účelovou interpretaci metodologie poznání ve vědě. Obecně je zarážející bagatelizace trendů zjištěných klimatologií a dalšími obory: rámcově se předpovědi z 60. let minulého století – byť s korekcemi v datování a v prostorovém rozmístění změn různého typu – bohužel potvrzují stále zpřesňovanými měřeními a vhodnější volbou monitorovacích stanovišť, jakkoli jde často o měřítko „pouhé“ statistické výpovědi. Z hlediska zdravého vývoje naší společnosti je třeba považovat za zásadní, aby vládní administrativa opírala rozhodnutí zasahující do perspektiv životů občanů o nikoli iracionální, nikoli izolovaná, nikoli účelem posvěcená, ale o prověřenými metodami zdůvodněná, z dlouhodobého hlediska rozumná a legislativou relevantního územního celku oprávněná řešení. Ostatně důraz na propojení základní vědecké sféry se sférou aplikovanou již vešel ve známost jako jeden z pilířů Vaší vlády a Rada pro vědu a výzkum, jak předpokládám, bude prosazovatelem pro vědu pozitivních opatření v této vizi.

Jako představitel jedné z čelných institucí ve sféře přírodovědného poznání a graduované výchovy ve vzdělanostní společnosti, kam bychom zajisté rádi patřili, si na Vás dovoluji apelovat, abyste se zasadil o zvětšující se míru respektování faktů a vědeckých výsledků v práci ministerstev Vaší vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu nevyjímaje.

V dokonalé úctě

prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., děkan PřF UK

Albertov 6, 128 43 Praha 2