Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Globální oteplování a vymrznutí polních plodin

Proč rostliny nemusejí přežít zimu
 |  15. 12. 2004
 |  Vesmír 83, 692, 2004/12

Globální oteplování je termín, který již dávno překročil hranice odborných diskusí a začal se používat běžně. K charakteristikám počasí v posledních desetiletích patří rekordně vysoké teploty vzduchu v povrchových vrstvách atmosféry, zvýšený výskyt teplých období a nadnormálních ročních teplot. Občas si lze přečíst článek, který pro naše území předpovídá pozvolný nástup téměř subtropického klimatu.

Škody v zimě 2002–2003

Po sérii teplých zim však mnoha zemědělcům ve východní, střední, ale částečně i v západní a jižní Evropě přinesla zima 2002–2003 překvapení v podobě mrazových škod. Silné poškození polních plodin bylo hlášeno v některých oblastech Polska, Slovenska, Ukrajiny, Ruska, Německa, Francie a Srbska. Na území ČR byla zasažena především Morava, kde byly největší škody zjištěny v oblasti Olomouce, Přerova, Kroměříže, Vyškova a Prostějova. Místy mělo vymrznutí polních plodin kalamitní charakter, například na Kroměřížsku muselo být v důsledku špatného přezimování zaoráno 80 % ploch ozimé pšenice, 90 % ozimé řepky a 95 % ozimého ječmene. Podle údajů Ministerstva zemědělství bylo na jaře 2003 v České republice zaoráno celkem 20,1 % (296 467 ha) osetých ploch ozimých plodin a víceletých pícnin, zejména řepek (30 %), ječmenů (29 %) a pšenic (21 %). Odhadovaná ztráta (náklady na osivo, zaorávky a neuskutečněné tržby) činila přes 3 miliardy korun. Z meteorologického hlediska byla v České republice průměrná teplota vzduchu za prosinec, leden a únor v této zimě –3,1 °C, což je stav mírně podnormální (normál je –1,7 °C), nevyskytovaly se však žádné rekordy v teplotních minimech ani v délce mrazových období.

Jak rostliny získávají mrazuvzdornost

K tomu, abychom mohli zjistit, proč některé polní plodiny v zimě 2002–2003 vymrzly, je třeba se nejdříve podívat na podstatu a průběh jejich přezimování. Ozimé plodiny – pšenice, ječmen, řepka, žito, triticale1 – se vysévají během podzimu, kdy vzejdou, intenzivně rostou a zapojí se do porostu. Ke konci podzimu (v listopadu a prosinci) se jejich růst zpomalí a získávají odolnost vůči nepříznivým faktorům zimy, zejména mrazům. Mají-li rostliny získat určitou mrazuvzdornost, musí se otužovat za pozvolného poklesu teplot až k bodu mrazu. Jejich odolnost vůči nepříznivým faktorům zimy podporují i krátkodobé mírné mrazy (do –4 °C), a vzniku vysoké odolnosti naopak brání dlouhodobé podzimní teploty nad 10 °C. Negativní vliv na otužování rostlin má také přemokření půdy. Co se stane, když se sejde teplý a vlhký podzim?

Při oteplení se rostliny málo otužují

Nadnormální srážky v říjnu a listopadu 2002 spolu s velmi teplým listopadem (zejména na Moravě) způsobily, že ozimé plodiny nebyly začátkem zimy dost otužilé. Na počátku prosince 2002 jsme na našem pracovišti v Praze-Ruzyni zjistili mrazuvzdornost ozimů o 4 až 6 °C menší než ve stejném období roku 2001. Od 6. prosince přišly náhle – v důsledku přílivu chladného vzduchu od severovýchodu – celodenní mrazy. Teplota klesla tak rychle, že některé málo odolné ozimy byly poškozeny hned. Celkem byla v této zimě tři mrazivá období (ke konci roku 2002, v poslední polovině ledna 2003 a v únoru 2003). V nižších polohách, kde jindy chrání přezimující polní plodiny sněhová pokrývka, se vyskytly holomrazy. V důsledku přemokřeného povrchu půdy vznikala na poli ledová jezera, v nichž zůstaly rostliny ozimů uzavřeny. Více poškozeny byly ozimy na Moravě, kde byly podmínky pro jejich otužování horší a holomrazy intenzivnější, navíc trvaly déle. Základ pro nepříznivé přezimování polních plodin byl tedy vytvořen na podzim. Obecně lze říci, že při oteplování na podzim a v zimě rostliny ztrácejí otužilost, a tím stoupá riziko, že vymrznou i při mírnějších mrazech.

Se zimou jsme si odvykli počítat

Vysoké zaorávky ozimů byly způsobeny mimo jiné i tím, že se v době globálního oteplování s vymrznutím plodin přestalo počítat. V minulém století se větší plochy poškozených ozimých plodin musely zaorat v průměru jednou za šest až sedm let (viz obrázek) a pěstitelé si vybírali odrůdy se střední až vysokou odolností vůči mrazu. V devadesátých letech 20. století a v prvních letech století 21. však převládaly teplé zimy, ve kterých u nás někde přezimovaly i jarní odrůdy. A právě větší výskyt teplých zim, které nedovolily odhalit málo odolné odrůdy včas, vedl k velkému rozšíření nedostatečně mrazuvzdorných odrůd ozimých plodin. Schopnost větší mrazuvzdornosti totiž obvykle souvisí s menším výnosem odrůdy v příznivých podmínkách, proto zemědělci už od konce devadesátých let dávali odrůdám s nízkou odolností vůči mrazu přednost. Zima 2002–2003 pak výrazné odrůdové rozdíly zviditelnila – vymrznutí bylo možno pozorovat nejen v odrůdových pokusech, ale i na polích v postižených oblastech (obrázek). Nabízí se možnost návratu k většímu výběru a pěstování odrůd s různou mrazuvzdorností.

Poznámky

1) Triticale je vyšlechtený pšenicnožitný hybrid. Má mnoho odrud, které se uplatnují v horších pudních a klimatických podmínkách, kde je pestování pšenice ekonomicky méne výhodné. Vyšlechten byl rovnež pšenicnojecný hybrid tritordeum, vyznacující se velmi vysokým obsahem bílkovin a (zatím) nízkými výnosy.

Fotografií typu „makro“ je více druhů. Jedním z nejzajímavějších je ten, který fotoaparátem zachycuje přírodní svět od zvětšení 1:1 výš – tzn. 2:1 až třeba 8:1. Svět, ve kterém jakoby přestávaly platit fyzikální zákony našeho „velkého světa“. Svět, ve kterém si příroda každodenně ukrývá tisíce malých zázraků. Očima fotografa Milana Blšťáka sem můžete nahlédnout a objevit v přírodě nový rozměr. Fotografie, které ukazují nepoznané a mají v sobě krásu neporušené přírody a pohodu. Více najdete na www.blstak.cz (od února 2005 i na www.macro-world.cz).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

O autorech

Ilja Tom Prášil

Petr Martinek

Pavla Prášilová

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné