Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Budoucnost a využití bývalých vojenských prostorů

 |  15. 12. 2004
 |  Vesmír 83, 671, 2004/12

Bývalé vojenské prostory, opuštěné armádou po r. 1990, jsou z hlediska péče o přírodu a krajinu i z hlediska sociologického takřka stejně problematické, jako byly před 14 lety. V Čechách jde především o dvě území, Ralsko (též Mimoň) a Mladá (též Milovice). Dnes lze odhadnout, že finančně vyčíslitelné škody na majetku a na přírodním prostředí, jež vznikly od roku 1990 do dneška, dosáhly zhruba stejné výše jako škody způsobené v rozmezí let 1969–1990 (tedy v době využívání sovětskou armádou). Tyto ztráty jdou na vrub zničení zanechaného majetku (stavby i jejich vnitřní vybavení), ekologických zátěží (nově zakládané nepovolené, často toxické skládky) a snižování biodiverzity způsobené nečinností – absencí jakéhokoliv managementu krajiny.

Studií nabízejících využití krajiny přitom již byla vypracována řada, ale ukázaly se jako sociologicky nevhodné, ničící přírodu nebo prozatím neproveditelné (za mnoho příkladů uveďme chovnou stanici nosorožců na Ralsku, obdobu Disneylandu tamtéž, zkušební silniční polygon v Mladé nebo různé varianty využití bývalých vojenských letišť Hradčany a Boží Dar).

Přírodovědci různého zaměření se shodují v tom, že je důležité zachovat plochy bezlesí – bývalé tankodromy a dopadové plochy, kde byly náletové dřeviny ničeny pohybem vojenské techniky, explozemi a požáry. Na tyto plochy je vázán výskyt specifických rostlin a na ně navazujících potravních řetězců: hmyz – (plazi) – ptáci. Druhovou skladbou nemají tyto plochy u nás obdobu. Zainteresovaní přírodovědci se shodují na tom, že obhospodařování „travin“ v prostorech Ralska a Mladé by mělo být různorodé: sušší partie by se mohly kosit nebo spásat (k tomu by bylo třeba zarovnání cvičných a dopadových ploch), vlhčí části by bylo lépe vystavovat disturbancím srovnatelným s vojenským výcvikem (např. by se tam v intervalech jednoho nebo více let opakovaly srazy vozidel typu off-road, které by mohly být i zdrojem příjmu).

Jak se tyto představy podaří sloučit s přáním místních samospráv přilákat jakékoliv investory, však zatím není jasné. Už dnes je ale zřejmé, že sociologický aspekt by se byl vyřešil daleko lépe, kdyby se problém projednával na úrovni kraje či obce, a nikoliv vlády. Zahraničním příkladem úspěšného řešení na lokální úrovni je severopolské městečko Borne Sulinowo, které 14 let po odchodu sovětských vojsk připomíná lázeňské prostředí – což se o Mladé či Kuřivodech rozhodně říci nedá. (Z. Opatrný, V. Patříček, V. Poštolka, O Sedláček ad., 8. Akademická kavárna, Praha 24. 11. 2004).

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné