VESMÍR. O čem psal před lety

Astronomie a názory o všemmíru před Koperníkem.

[…] V nejstarší době vidíme více národů vedle sebe vynikati, aniž se může říci, že druh od druha vypůjčil vědomostí svých. Domovem jejich jsou nížiny na březích dvojříčí Hoangho a Jantsekiangu, Indu a Gangesu, Tigridu a Eufratu, u deltu Nilova, národové ti jsou od sebe vzdálení, různí řečí, mravy i náboženstvím. Jsou to Indové, Číňané, Aegypťané, Chaldeové a Babyloňané. Všickni obývají v jižních krajích, kde obloha člověka více poutala než u nás na severu. Vzduch jest tam mnohem čistší, prost vodních par, mraků a chmur, blankyt je tmavomodrý a hvězdy z něho plamenným leskem vzduch prorážejí. V poříčí Gangesu vidíme už v šedé dávnověkosti vzkvétati vzdělanost vysokého stupně a zároven vidíme zde pěstovati už v prastarých dobách též astronomii. Stopy vědy této sahají u Indů až do čtvrtého tisíciletí př. Kr. Laplace tvrdí dle periody pohybů, které připisují Indové planetám Jovišovi a Saturnovi, jakož i měsíci, že udání tato státi se musela roku 3012 př. Kr.

Vesmír IV, 115, 1875/10

Astronomie a názory o všemmíru před Koperníkem

(pokračování). […] Mimo tyto národy asiat-ské vynikali za starých dob též Egypťané ve hvězdářství. Kněží jejich byli velmi pilnými pozorovateli hvězdného nebe, znali velmi důkladně běh slunce a luny. Piazzi Smith považuje pyramidy egyptské za hvězdářské pozorovatelny, což by ovšem ukazovalo na veliké vědomosti mathematické a stavitelské, neboť pyramidy postaveny jsou přísně v poledníku a chyba činí pouze několik minut. Mnoho se však Egypťanům připisuje, co jim nenáleží. Též stáří jich astronomie se přehání. Tak náleží dle bádání Idelerových vyobrazení zvířetníku, které nalezeno bylo u Dendery a o němž se snilo, že jest nejméně 12–16 000 let staré, době Neronově neb Antonínů. Též jest pouhou smyšlenkou, že by Egypťané, jak Uhlemann tvrdí, průchody Merkurovy byli pozorovali.

Vesmír IV, 137, 1875/12