Lososi opět v Čechách

Návrat každého druhu do míst, kde ho člověk vyhubil, je vždy mimořádná událost. Pro lososa obecného (Salmo salar) to platí dvojnásob, neboť jde o druh se složitým životním cyklem. Je zajímavé, jak hluboce je mezi lidmi zakořeněna mylná představa o hojnosti lososů v dřívějších dobách. Asi se o to postaral A. Frič, ¹⁾ když poznamenal, že za časů Karla IV. byl losos ve Vltavě a v Labi tak obecnou rybou, že sobě služebný lid v Praze a v Litoměřicích při vstoupení do služby vymiňoval, že mu nesmí být dán k obědu losos za týden více než dvakrát. Byl to však asi naprosto výjimečný příběh, který v ústní tradici přetrval a zevšeobecněl. Na pravou míru tuto historku uvedl až F. Teplý: ²⁾ …v Čechách byl losos povždy pochoutkou velkých pánů, ovšem i poddaný člověk při řekách se přiživil, nejvíce pokradmo. Dnes už není nic. Osud českých lososů zpečetily různé migrační bariéry vybudované krátce po druhé světové válce, vinu však neslo i vzrůstají znečištění vod.

Naštěstí se v devadesátých letech začala kvalita vody výrazně zlepšovat nejen u nás, ale i v dalších státech Evropy. Zahájen byl program Losos 2000, který si klade za cíl navrátit tuto rybu alespoň do vybraných evropských vodních toků (zejména v EU). S obnovou zaniklé lososí populace se mohlo začít i v České republice. Vhodné říčky a potoky byly vybrány ve třech povodích: v povodí Kamenice Velká Bělá a Kamenice v Národním parku České Švýcarsko, v povodí Ohře Libočanský potok a v povodí Ploučnice Ještědský potok. Do těchto vodních toků se od roku 1998 každoročně vypouštěl lososí plůdek (v tomto vývojovém stadiu si lososi ukládají do paměti chuť nebo vůni „svého“ potoka či říčky). Násada pocházela ze švédské řeky Lagan, v níž dosud žije silná divoká populace a část lososů je tam pravidelně odchytávána a uměle vytírána. V novém domově pobudou mladí lososi po vypuštění asi dva roky, a pak postupně táhnou do moře, kde zůstanou přibližně další dva roky. Tam dospějí, a poté se vracejí zpět do „svých“ potoků a říček. Spousta lososů uhyne po velmi namáhavém tahu či v důsledku četných poranění, která utrpí např. při úpravě trdlišť. Část jich však přežije a táhne do moře. Po zotavení se mohou opět zúčastnit následujícího tahu (a možná i několika dalších) zpět do „své“ říčky.

Je návrat z moře k nám bezproblémový? Úsek od ústí Labe ke státní hranici, respektive až ke Střekovu, již ano. Vybudováním rybího přechodu v německém Geesthachtu (nedaleko ústí Labe) se opět otevřela pradávná migrační cesta. Situace u nás je však velmi komplikovaná. Naše vodní toky jsou zamořeny obrovským množstvím různě velkých vodních děl, z nichž většina je bohužel pro táhnoucí ryby neprůchodná. Stavba rybích přechodů je nákladná, technicky složitá a náročná i z administrativního hlediska. Jako příklad mohu uvést dva připravované rybí přechody na Kamenici v Národním parku České Švýcarsko. Koncem 19. století zde byly vystavěny dva jezy, které vzdouvají vodu pro turistickou atrakci – převoz na lodičkách. Konstrukce rybích průchodů a stavební práce zde budou vzhledem k přírodním podmínkám mimořádně náročné a jejich cena zřejmě dosáhne několika milionů.

Poslední říjnový den roku 2002 se odehrála dlouho očekávaná událost, významná nejen pro rybáře, ale pro všechny občany, jimž není osud přírody ani osud ryb v našich vodách lhostejný. Za přítomnosti médií byli po více než padesáti letech odloveni v Kamenici na území Národního parku České Švýcarsko dospělí lososi obecní. ³⁾ Chyceni byli celkem tři samci a jedna samice. Po změření a zvážení byli vráceni do Kamenice. Všichni byli starší tří let, což znamená, že pocházeli pravděpodobně z plůdku vypouštěného v roce 1999. Při posledním odlovu 8. listopadu 2002 byl vyloven další losos a ještě jeden byl pozorován. Na konci listopadu bylo zaznamenáno ještě pět jedinců.

Tento úspěch je však jen mezistupněm projektu. Počet ryb zjištěných v Kamenici je zatím spíše symbolický. Přesto by množství lososů vysazovaných v posledních letech mohlo zajistit každoroční návrat až několika set dospělých ryb. ⁴⁾ Zásadním krokem bude teprve úspěšné přirozené rozmnožování, ale i pak se budou lososi muset ještě vysazovat uměle, dokud se nevytvoří stabilizovaná životaschopná populace.