Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Fotosyntetické oscilace v jednotlivých buňkách

 |  5. 6. 2003
 |  Vesmír 82, 356, 2003/6

Prudký vývoj technik používaných při vědeckém výzkumu umožňuje zmenšovat oblasti, ve kterých sledujeme metabolické aktivity. Zatímco většinu minulého století ovládal výzkum fotosyntézy celého listu, koncem minulého století techniky dovolovaly pozorovat fotosyntézu na jednotlivých místech listové plochy. Začátkem tohoto století už lze v listu sledovat oscilace fotosyntetických pochodů jednotlivých buněk, izolovaných buněčných protoplastů nebo chloroplastů a zároveň porovnávat morfologické i fluorescenční vlastnosti měřených objektů (umožňuje to epifluorescenční a transmisní světelná mikroskopie).

Zjišťuje se také skutečný výtěžek fluorescence i jeho časový průběh. Dosavadním omezením mikroskopického systému bylo 25 měření za sekundu, zjištění 256 hodnot intenzity a maximální obrazové rozlišení 300×400 pixelů. Nový hardware a software zlepší tyto parametry na 50 měření, 4096 hodnot intenzity a 520×520 pixelů. Další zdokonalení bude záviset na vývoji nových zobrazovacích detektorů (CCD a CMOS). Na výzkumu se podílejí vědci z Ústavu fyzikální biologie, z Ústavu krajinné ekologie v Nových Hradech, z Mikrobiologického ústavu v Třeboni, ale také např. z Univerzity v Kostnici. Společnými silami zjistili, že v zatemněných listech probíhá po prudkém zábleskovém ozáření několik procesů oscilujících s různou frekvencí, která je řízena na úrovni jednotlivých buněk. Oscilace nezávisejí na ozářenosti ani na koncentraci oxidu uhličitého, a tedy je neřídí rychlost fotosyntézy. Metodou lze zjišťovat také rozdíly ve výtěžcích fluorescence na části listu vodního moru a přisedlých rozsivkách. Tento postup lze využít v zemědělském výzkumu, v ekofyziologickém studiu vyšších rostlin či při sledování souvislostí mezi jednotlivými metabolickými procesy mořských řas. (Photochemistry and Photobiology 76, 501–508, 2002/5, Biophotonics International, 9, 18–19, 2002/10, Photosynthetica 38, 553–570, 2000/4)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné