Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jak je dobré vědět, kam jsme co uložili

 |  3. 4. 2003
 |  Vesmír 82, 236, 2003/4

Koncem sedmdesátých let minulého století určila skupina F. Sangera v Cambridži sekvenci prvního lidského genomu, i když jenom organelového – 16 500 párů bází lidské mitochondriální DNA. Dnes se tomuto objevu říká „cambridžská referenční sekvence“. Výzkum si tehdy vyžádal téměř dva roky tvrdého nasazení všech pracovníků Sangerova kolektivu. O dvacet let později se profesoři R. Lightowlers a D. Turnbull ze skupiny výzkumu mitochondrií na Univerzitě v Newcastlu rozhodli tento výzkum ověřit. Současné pokusné výsledky totiž ukazovaly některé rozdíly mezi CRS a nově zjištěnými sekvencemi. V mitochondriálním genomu se ovšem často vyskytují mutace děděné pouze po mateřské linii. Jsou to charakteristické znaky, s jejichž pomocí lze rozlišovat lidské populace i etnické skupiny. Bylo proto žádoucí znovu analyzovat původní vzorek. F. Sanger, jenž už byl dávno v důchodu, si k překvapení všech pamatoval, ve které ledničce a ve které její přihrádce je zbytek původního materiálu. Nová analýza již za tři dny (díky automatizovaným metodám) ukázala, jak byla původní analýza přesná. Chyb bylo jen 0,05 % (tedy 8 ze 16 000). Dalších sedm rozdílů způsobily řídké individuální mutace a jen za poslední tři rozdíly byly odpovědné technické problémy. Hlavní odlišnosti ovšem jsou mezi vzorky DNA afrického a evropského původu. Revidovaná „cambridžská referenční sekvence“ mitochondriálního genomu (Nature Genetics 23, 147, 1999) může být – díky pořádkumilovnosti a dobré paměti F. Sangera – standardem pro další desetiletí. (Welcome News Q2, 25, 2002)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné