Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Digitální Kapaukové

(ad Vesmír 82, 167, 2003/3; 82, 172, 2003/3)
 |  3. 4. 2003
 |  Vesmír 82, 184, 2003/4

Je opravdu zajímavé, že se u tak vzdálené populace vyvinul systém podobný babylonskému (původně zřejmě sumerskému). Výklad pana Sokola, že babylonský systém mohl vzniknout z počítání článků prstů a jejich vynásobením pěti (prsty druhé ruky) vypadá logicky. Má ale jednu vadu: šedesátka u Sumerů není 5×12, nýbrž 6×10, proto ‚sexagezimální‘ systém. Jde o normální desítkovou soustavu, kde je z nejasných důvodů vyšší jednotkou šedesát, a nikoli sto. Ostatně i etymologie slova tucet (duodecim) naznačuje „deset plus dva“. Pokračujeme-li v etymologiích, je rovněž pozoruhodné, že slovo šedesát v sumerštině a v jazycích vzdáleně příbuzných (drávidských, altajských, uralských) vykazuje nápadnou podobu se slovy označujícími sto v indoevropských jazycích. Věříme-li nostratické teorii, pak tu nějaký dávný vztah můžeme vidět, kdož ví... Tyto jazyky mají také u číslovky pět souvislost se slovem ruka; zajímavá je však spíše podivná jazyková podoba číslovky šest se slovy označujícími dům, chatu, obydlí či město.

Souvislost číslovky pět se slovem ruka je nejnápadnější v jazycích Tichomoří. Téměř ve všech tamějších jazycích se pět vyjadřuje slovem lima a jeho variantami (rima, dimy, liman aj.); pouze v některých z nich však má toto slovo zároveň význam „ruka“, a ten se tedy zdá být spíše prvotní než odvozený.

Skutečnost, že řadové prvnídruhý ve většině jazyků není odvozeno od základních číslovek, je vysvětlitelná celkem jednoduše. Význam první není jen řadová číslovka, tu předcházel význam „přední“, u slova druhý je význam jasný přinejmenším v češtině, u ostatních Slovanů souvisí „vterý, vtorý“ s indoevropským antara = „jiný“.

Je pěkné, když dobrý článek podněcuje k zamyšlení. Nicméně sumersko-akadský sexagezimální systém zřejmě vysvětlit zatím neumíme (tím méně ten kapaucký), nechceme-li se zaplést s kosmickými teoriemi pana Sitchina.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Lubor Mojdl

Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...