Digitální Kapaukové
Je opravdu zajímavé, že se u tak vzdálené populace vyvinul systém podobný babylonskému (původně zřejmě sumerskému). Výklad pana Sokola, že babylonský systém mohl vzniknout z počítání článků prstů a jejich vynásobením pěti (prsty druhé ruky) vypadá logicky. Má ale jednu vadu: šedesátka u Sumerů není 5×12, nýbrž 6×10, proto ‚sexagezimální‘ systém. Jde o normální desítkovou soustavu, kde je z nejasných důvodů vyšší jednotkou šedesát, a nikoli sto. Ostatně i etymologie slova tucet (duodecim) naznačuje „deset plus dva“. Pokračujeme-li v etymologiích, je rovněž pozoruhodné, že slovo šedesát v sumerštině a v jazycích vzdáleně příbuzných (drávidských, altajských, uralských) vykazuje nápadnou podobu se slovy označujícími sto v indoevropských jazycích. Věříme-li nostratické teorii, pak tu nějaký dávný vztah můžeme vidět, kdož ví... Tyto jazyky mají také u číslovky pět souvislost se slovem
Souvislost číslovky pět se slovem ruka je nejnápadnější v jazycích Tichomoří. Téměř ve všech tamějších jazycích se pět vyjadřuje slovem lima a jeho variantami (rima, dimy, liman aj.); pouze v některých z nich však má toto slovo zároveň význam „ruka“, a ten se tedy zdá být spíše prvotní než odvozený.
Skutečnost, že řadové první a druhý ve většině jazyků není odvozeno od základních číslovek, je vysvětlitelná celkem jednoduše. Význam první není jen řadová číslovka, tu předcházel význam „přední“, u slova druhý je význam jasný přinejmenším v češtině, u ostatních Slovanů souvisí „vterý, vtorý“ s indoevropským antara = „jiný“.
Je pěkné, když dobrý článek podněcuje k zamyšlení. Nicméně sumersko-akadský sexagezimální systém zřejmě vysvětlit zatím neumíme (tím méně ten kapaucký), nechceme-li se zaplést s kosmickými teoriemi pana Sitchina.
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [109,3 kB]