Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Zánik jediné české populace dropa velkého

 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 46, 2003/1
 |  Seriál: Zvířata v ohrožení, 1. díl (Následující)

Drop velký (Otis tarda, řád krátkokřídlí - Gruiformes) je největším žijícím evropským ptákem, a navíc druhem neobyčejně vzácným; patří mezi globálně ohrožené druhy. Stav evropské populace se odhaduje na 26 000-32 000 jedinců. V Evropě hnízdí drop velký již jen na Pyrenejském poloostrově, v severním Německu, ve střední Evropě v Panonské nížině (tj. v Maďarsku, na jižním Slovensku, ve východním Rakousku a do r. 1995 i na jižní Moravě), v Rumunsku, severním Bulharsku a na Ukrajině. Jeho areál se neustále zmenšuje a početnost všude klesá.

V České republice existovala málo početná populace na jižní Moravě (Znojemsku) nejméně od počátku 20. století (první záznamy pocházejí z r. 1904). V roce 1996 však z této oblasti poslední exempláře dropů velkých zmizely, a tak celá moravská populace zřejmě definitivně zanikla. Proč k tomu došlo?

Pozůstatky dropa ve zbytcích pleistocénní fauny dokládají, že Morava byla jeho prastarým sídliskem. V dnešní době se nejhojněji vyskytoval a pravidelně hnízdil v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu na lokalitě o rozloze 3500 ha zhruba mezi Hodonicemi, Lechovicemi, Božicemi, Velkým Karlovem a Hrádkem. Dropi zde byli poprvé počítáni r. 1964 (28 jedinců), opakovaně ještě pak r. 1972.  Podrobnější výzkum a přesné sčítání bylo započato až v sedmdesátých letech 20. století. Dropi byli sčítáni zjara na tokaništích a na podzim i v zimě na zimovištích. Přírůstky v letech 1970-1980 velmi kolísaly, celkově byly takřka nulové. Tehdy zde žilo 31-37 jedinců, z toho 9-12 samců a asi 22-25 samic. Za 11 let zůstal poměr pohlaví přibližně stejný (1:2). V zimě 1982/1983 bylo napočítáno cekem 15 samců a 29 samic a juvenilních jedinců, tedy nejvyšší počet.

V předjaří r. 1983 bylo na zimovišti dropů zřízeno mimořádné polní letiště a počet dropů rázem klesl na polovinu (26 kusů). Pokles pokračoval i v dalších letech a podepsal se na něm provoz několika helikoptér na záložním letišti v katastru Borotic, kde bylo hlavní tokaniště dropů. Roku 1987 bylo napočítáno ještě 21 kusů, r. 1990 již jen 10 kusů, r. 1993 jen 7 kusů a r. 1996 zmizely poslední 3 exempláře.

Na zmizení dropa se podepsaly především tyto faktory: vznik letišť a provoz letecké techniky, velkovýrobní zemědělské technologie (použití mechanizačních prostředků, aplikace pesticidů, instalace závlahových systémů), zabití dospělých ptáků o dráty vysokého napětí, nezákonný odstřel a lov dropů. Jisté ztráty mohlo způsobit deštivé počasí a někteří běžní predátoři - především na snůškách (vrány, straky) nebo na mláďatech (kuna, liška) - tyto ztráty však neměly zásadní význam.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Julius Klejdus

MVDr. Julius Klejdus (*1953) vystudoval vysokou školu veterinární. Celý život se však amatérsky věnuje ornitologii. Je členem České společnosti ornitologické, Moravského ornitologického spolku.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...