Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Zánik jediné české populace dropa velkého

 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 46, 2003/1
 |  Seriál: Zvířata v ohrožení, 1. díl (Následující)

Drop velký (Otis tarda, řád krátkokřídlí - Gruiformes) je největším žijícím evropským ptákem, a navíc druhem neobyčejně vzácným; patří mezi globálně ohrožené druhy. Stav evropské populace se odhaduje na 26 000-32 000 jedinců. V Evropě hnízdí drop velký již jen na Pyrenejském poloostrově, v severním Německu, ve střední Evropě v Panonské nížině (tj. v Maďarsku, na jižním Slovensku, ve východním Rakousku a do r. 1995 i na jižní Moravě), v Rumunsku, severním Bulharsku a na Ukrajině. Jeho areál se neustále zmenšuje a početnost všude klesá.

V České republice existovala málo početná populace na jižní Moravě (Znojemsku) nejméně od počátku 20. století (první záznamy pocházejí z r. 1904). V roce 1996 však z této oblasti poslední exempláře dropů velkých zmizely, a tak celá moravská populace zřejmě definitivně zanikla. Proč k tomu došlo?

Pozůstatky dropa ve zbytcích pleistocénní fauny dokládají, že Morava byla jeho prastarým sídliskem. V dnešní době se nejhojněji vyskytoval a pravidelně hnízdil v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu na lokalitě o rozloze 3500 ha zhruba mezi Hodonicemi, Lechovicemi, Božicemi, Velkým Karlovem a Hrádkem. Dropi zde byli poprvé počítáni r. 1964 (28 jedinců), opakovaně ještě pak r. 1972.  Podrobnější výzkum a přesné sčítání bylo započato až v sedmdesátých letech 20. století. Dropi byli sčítáni zjara na tokaništích a na podzim i v zimě na zimovištích. Přírůstky v letech 1970-1980 velmi kolísaly, celkově byly takřka nulové. Tehdy zde žilo 31-37 jedinců, z toho 9-12 samců a asi 22-25 samic. Za 11 let zůstal poměr pohlaví přibližně stejný (1:2). V zimě 1982/1983 bylo napočítáno cekem 15 samců a 29 samic a juvenilních jedinců, tedy nejvyšší počet.

V předjaří r. 1983 bylo na zimovišti dropů zřízeno mimořádné polní letiště a počet dropů rázem klesl na polovinu (26 kusů). Pokles pokračoval i v dalších letech a podepsal se na něm provoz několika helikoptér na záložním letišti v katastru Borotic, kde bylo hlavní tokaniště dropů. Roku 1987 bylo napočítáno ještě 21 kusů, r. 1990 již jen 10 kusů, r. 1993 jen 7 kusů a r. 1996 zmizely poslední 3 exempláře.

Na zmizení dropa se podepsaly především tyto faktory: vznik letišť a provoz letecké techniky, velkovýrobní zemědělské technologie (použití mechanizačních prostředků, aplikace pesticidů, instalace závlahových systémů), zabití dospělých ptáků o dráty vysokého napětí, nezákonný odstřel a lov dropů. Jisté ztráty mohlo způsobit deštivé počasí a někteří běžní predátoři - především na snůškách (vrány, straky) nebo na mláďatech (kuna, liška) - tyto ztráty však neměly zásadní význam.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Julius Klejdus

MVDr. Julius Klejdus (*1953) vystudoval vysokou školu veterinární. Celý život se však amatérsky věnuje ornitologii. Je členem České společnosti ornitologické, Moravského ornitologického spolku.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...