O čem psal Vesmír před lety

Český granát. […] Způsob dolování jest dvojí, a to dolování v otevřených jamách a podmolech. Otevřené jámy jsou pohodlnější a zdravější. Nejprve se odkopá z jistého dílu pole ornice či „rum“, až se přijde na granátový náplav. Náplav tento nazývají „křehotí“ neb „křemetí“; má-li však méně štěrku hrubého a více tmelu vápnitojílovitého, „moučkou“. Náplav se kopá špičákem, hráblem či krompou, na opálku nahrabe a na hromadu poblíž jámy vysype. Při postupující hloubce užije se k vynášení žebříku, pak-li i ten nestačí, tedy se rumpálem vytahuje křehoť v pleteném koši. […]

Druhý spůsob dolování záleží v podmolech. Nejprve se založí na poli šachta či jáma, až se celá mocnosť křehotě prokopá. Z této kopají se na všecky strany chodby vodorovné, tak zvané podmoly, mající průřez obdélníkový. Mezi dvěma sousedními podmoly ponechávají se svislé sloupky z křehotě, by se strop nesesul.

Vesmír 1. dubna a 15. dubna 1883, s. 136 a 146

Doly granátové u Chrášťan. Granát, král polodrahokamů, jenž daleko za hranicemi naší vlasti zjednal skvělou pověst českému klenotnictví, ve svém geologickém uložení jest nevšedně zajímavý. […] Ve Středohoří dobývá se ve 13 obcích, jež jsou Chodovlice, Dlažkovice, Podsedice, Chrášťany, Dřemčice, Staré, Šepetely, Lesklá, Třiblice, Děčovy, Semeč, Solony a Želkovice. […] Naplavenina granátonosná vynáší se v okovech z hloubky, kde byla vytěžena; pak se pláchne a prosívá, což děje se dílem primitivnějším způsobem na strůměnece a sítech, dílem Margoldovým strojem pláchnoucím. […] Granát provázen jest dílem jinými ještě nerosty i mnohými cennými polodrahokamy. Z nerostů zasluhují zvláštní zmínky cirkon a hyacinth a vedle nich jako nejvzácnější melanit, kdežto hojným průvodcem jest křemen v různých podobách, častými jsou i korund, safír, olivín, chrysolith, spinel, iserin, cyanit a smolek.

Vesmír 1. prosince 1892, s. 40