Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Genetická přeměna trofizmu rozsivky

 |  5. 9. 2002
 |  Vesmír 81, 536, 2002/9

Rozsivky (jednobuněčné řasy s křemičitou skořápkou) se využívají v potravinářství jako zdroj beta-karotenu a mastných kyselin, slouží jako potrava při kultivaci ryb či krevet a hodí se i k výrobě biochemikálií. Vědci z Martek Biosciences Corporation v marylandské Columbii a z Carnegie Institution of Washington v kalifornském Stanfordu zavedli do rozsivky (Phaeodactylum tricornutum) gen kódující transportér glukózy glut1, a tím této rostlině zásadně změnili metabolizmus. Předtím získávala energii pouze fotosyntézou, po transformaci však byla schopna růst ve tmě a živit se exogenní glukózou.

Vnášený gen byl získán z lidských červených krvinek (erytrocytů). Umístění transportéru glukózy v buňce rozsivky bylo testováno konstruktem genu se zeleným fluoreskujícím proteinem. Fluorescence prokázala, že se transportér glukózy vyskytuje na samém obvodu přeměněné rozsivky. Glukózu tato rozsivka přijímala přibližně stejnou rychlostí, jakou ji přijímají lidské erytrocyty. Navíc byla schopna žít i na světle a živit se fotosyntézou jako dřív. Pak sice rostla jenom jako obyčejná (netransformovaná) rozsivka, ale když se jí (i na světle) přidala glukóza, její růst se výrazně zrychlil.

Transformovanou rozsivku lze úspěšně kultivovat v mikrobiálních fermentorech za průběžného přidávání glukózy. Nárůst biomasy je desetinásobný až padesátinásobný oproti nárůstu při pěstování v otevřeném fotosyntetickém systému, a navíc ve fermentoru (na rozdíl od otevřeného systému) nehrozí kontaminace potravinářsky nežádoucími mikroorganizmy. Výsledná cena heterotrofně a fototrofně získané biomasy rozsivek se přitom nemusí příliš lišit. Z teoretického hlediska pokusy prokázaly, že buňky tohoto druhu rozsivky obsahují celý enzymatický aparát potřebný pro glykolýzu a na zásadní přeměnu metabolizmu stačí zavést jediný gen. (Science 292, 2073–2075, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.