Jak rozpad velkých lesů ovlivňuje ptačí obyvatele

V důsledku různých lidských aktivit se rozlehlé celistvé porosty postupně rozpadají na menší lesíky, což má velký vliv na živočichy sídlící v lesích. Jednou z ohrožených skupin živočichů jsou ptáci, jak dokládají dvě studie v časopise Conservation Biology.

První z nich se zabývá vlivem fragmentace lesů v důsledku zemědělství v severozápadní Pensylvánii na samce lesňáčka kápovitého (Wilsonia citrina). Rádiovými vysílačkami sledovali badatelé pohyb celkem 20 jedinců v izolovaných fragmentech o velikosti 1,7 až 6 akrů, což odpovídá velikosti hnízdních teritorií lesňáčků v souvislých lesních porostech. Zjistili, že samci žijící v lesních fragmentech létali dál a trávili až třikrát víc času mimo své teritorium než samci ze souvislého lesa. Ukázalo se, že samci z párů žijících v lesních fragmentech podnikají cesty mimo svá teritoria nejčastěji do jiných blízkých fragmentů lesa, kde žijí další páry lesňáčků. Důvodem k těmto výletům je nevěra se samicemi v jiných fragmentech. V porovnání s množstvím teritorií lesňáčků na jednotku plochy v krajině porostlé souvislým lesem osídlují lesňáčci v krajině s fragmentovaným lesem na stejné ploše lesa jenom jednu pětinu teritorií. Vysvětlením nízkého osídlení fragmentovaného lesního porostu lesňáčky by mimo jiné mohla být i snížená možnost podvádět, a tedy nižší kvalita sexuálního života lesňáčků. Nevěra totiž zřejmě hraje v životě lesňáčků důležitou roli a fragmentace lesního porostu jim ji zřejmě neobyčejně ztěžuje.

Druhá studie zkoumá vliv života v pralesních fragmentech na tělesnou kondici dvou běžných druhů amazonského pralesa – pipulky bělotemenné (Pipra pipra) a klouzálka plochozobého (Glyphorhynchus spirurus). Autoři porovnávali různé charakteristiky peří ptáků odchycených v 8 fragmentech pralesa s ptáky odchycenými v souvislém pralesním porostu, v obou případech nedaleko Manausu v Brazílii. Ukázalo se, že ptákům z pralesních fragmentů rostlo peří pomaleji než ptákům ze souvislého pralesa, což ukazuje i na  jejich horší tělesnou kondici. Vliv nedostatku potravy byl vyloučen, neboť pipulky se živí plody a klouzálci hmyzem na kmenech a větvích stromů. Zřejmě tento jev bude složitější. Celkovou kondici ptáků žijících ve fragmentech pralesa totiž může ovlivňovat i fakt, že jde většinou o neúspěšné ptáky z „okraje společenského žebříčku“, kteří byli do fragmentovaných biotopů vytlačeni svými úspěšnějšími soukmenovci.

Obě studie dokládají, že fragmentace souvislých lesních porostů může kromě prostého omezení prostoru k životu nečekaně ovlivňovat i jiné aspekty života postižených organizmů. (Conservation Biology 15, 721–728 a 729–736, 2001)