Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Klony s hezkou skořápkou a shnilým jádrem

 |  5. 5. 2002
 |  Vesmír 81, 296, 2002/5

Klonování je horkým tématem. Na jedné straně vzniká zmatek a terminologický chaos, na druhé straně se stále objevují nové práce, které na některé otázky odpovídají (ale zas hned kladou další).

K diskusi o bezpečnosti a kvalitě používaných metod klonování přispěla práce D. Humpheryse a jeho kolegů z Massachusettské techniky. V rámci svého projektu vytvořili klony z kmenových buněk myších embryí a sledovali aktivitu imprintovaných genů v kulturách kmenových buněk i v samotných embryích. Jde o geny, jejichž sekvence je nějakým způsobem označena tak, aby se nijak nezměnilo vlastní pořadí bází DNA (například metylací DNA). Takové označení pak různým způsobem souvisí s regulací exprese těchto genů. Jakákoliv změna v imprintingu genů může dramaticky změnit (ve většině případů poškodit) množené kmenové embryonální buňky nebo vyvíjející se klony. Ukázalo se, že už kmenové buňky v kulturách jsou velmi nestabilní a při jejich dělení často nastanou změny v imprintingu jednotlivých genů. Překvapivě velká část klonovaných embryí se však dožila dospělosti, což podle autorů naznačuje, že genom savců může být proti poruchám regulace genů nečekaně odolný. Závažným poznatkem však je, že na pohled normálně vyvinutá embrya mohou mít ve svém genomu nenápadné a nesnadno zjistitelné poruchy v regulaci genů, které se mohou projevit až během dalšího života klonu. Zastáncům rychlého klonování všeho živého včetně člověka tedy poněkud spadl hřebínek a pestrá směsice odpůrců klonování má zase o argument víc. Na druhou stranu sami autoři připouštějí, že zjištěné problémy nejsou nepřekonatelné. Rovněž se zdá, že použití embryonálních kmenových buněk v kombinaci s normálními buňkami, například při tvorbě tkání pro transplantace, je mnohem méně problematické a lze ho použít prakticky již dnes. (Science 293, 95-97, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné