Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Klony s hezkou skořápkou a shnilým jádrem

 |  5. 5. 2002
 |  Vesmír 81, 296, 2002/5

Klonování je horkým tématem. Na jedné straně vzniká zmatek a terminologický chaos, na druhé straně se stále objevují nové práce, které na některé otázky odpovídají (ale zas hned kladou další).

K diskusi o bezpečnosti a kvalitě používaných metod klonování přispěla práce D. Humpheryse a jeho kolegů z Massachusettské techniky. V rámci svého projektu vytvořili klony z kmenových buněk myších embryí a sledovali aktivitu imprintovaných genů v kulturách kmenových buněk i v samotných embryích. Jde o geny, jejichž sekvence je nějakým způsobem označena tak, aby se nijak nezměnilo vlastní pořadí bází DNA (například metylací DNA). Takové označení pak různým způsobem souvisí s regulací exprese těchto genů. Jakákoliv změna v imprintingu genů může dramaticky změnit (ve většině případů poškodit) množené kmenové embryonální buňky nebo vyvíjející se klony. Ukázalo se, že už kmenové buňky v kulturách jsou velmi nestabilní a při jejich dělení často nastanou změny v imprintingu jednotlivých genů. Překvapivě velká část klonovaných embryí se však dožila dospělosti, což podle autorů naznačuje, že genom savců může být proti poruchám regulace genů nečekaně odolný. Závažným poznatkem však je, že na pohled normálně vyvinutá embrya mohou mít ve svém genomu nenápadné a nesnadno zjistitelné poruchy v regulaci genů, které se mohou projevit až během dalšího života klonu. Zastáncům rychlého klonování všeho živého včetně člověka tedy poněkud spadl hřebínek a pestrá směsice odpůrců klonování má zase o argument víc. Na druhou stranu sami autoři připouštějí, že zjištěné problémy nejsou nepřekonatelné. Rovněž se zdá, že použití embryonálních kmenových buněk v kombinaci s normálními buňkami, například při tvorbě tkání pro transplantace, je mnohem méně problematické a lze ho použít prakticky již dnes. (Science 293, 95-97, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Stanislav Rádl  |  9. 4. 2020
Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2 je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím enzymu ACE-2, který je součástí systému...
Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné