Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Extreme Ultraviolet Explorer

(7. června 1992 – 31. ledna 2002)
 |  1. 3. 2002
 |  Vesmír 81, 125, 2002/3

Byla to malá sonda (3256 kg), jejímž úkolem bylo zmapovat oblohu v oblasti ultrafialového záření (7 až 76 nm). Původně měla pracovat jen tři roky, ale fungovala úspěšně, a tak se její mise protáhla. V roce 1997 převzala její řízení od Goddardova kosmického střediska Kalifornská univerzita v Berkeley. Aktivní život sondy byl ukončen 26. ledna 2001, a protože neměla žádné raketové motory, nebylo možné její zánik řídit. Odhadovalo se, že větší část sondy zanikne v atmosféře, avšak několik částí z titanu a oceli o hmotnosti až 50 kg by mohlo dopadnout na zem. 31. ledna ve 4:15 GMT sonda zanikla.

Největší neřízený návrat do atmosféry však představuje téměř 75tunová laboratoř Skylab, jejíž zbytky dopadly 11. 7. 1979 do Indického oceánu a do vzdálených oblastí západní Austrálie, aniž napáchaly nějaké škody.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné