Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Chrání statiny mozek před Alzheimerovou chorobou?

 |  1. 3. 2002
 |  Vesmír 81, 132, 2002/3

Víme, že nižší hladina cholesterolu v krvi snižuje riziko cévních mozkových příhod a kardiovaskulárních onemocnění – srdečního infarktu. Teprve nedávno se však ukázalo, že možná něco podobného platí o Alzheimerově chorobě (o ní viz Vesmír 81, 11, 2002/1). Za jednoho z viníků této choroby byl označen amyloid beta, který je součástí senilních plaků v mozcích nemocných a také se ukládá do stěn mozkových cév.

Alzheimerova choroba a ateroskleróza mají některé společné rysy. U obou onemocnění vzrůstá pravděpodobnost klinického projevu choroby s věkem, u obou se jako jedna z příčin objevuje abnormálně vysoké hromadění běžných metabolitů (u aterosklerózy cholesterolu, u Alzheimerovy choroby amyloidu beta). Před deseti lety si soudní patolog Larry Sparks všiml, že u lidí, kteří podlehli kardiovaskulárnímu onemocnění, byly v mozku přítomny amyloidní plaky charakteristické pro Alzheimerovu chorobu. U stejně starých lidí, kteří zemřeli z jiného důvodu, se tyto plaky objevovaly v mnohem menší míře. Je tedy mezi oběma chorobami nějaký vztah?

  • Cholesterol – dobrák, nebo bídák? Odpověď není jednoznačná. Částečně organizmu pomáhá, částečně mu škodí (viz rámeček). V těle dospělého člověka je přibližně 70 g cholesterolu, ale jen 0,3–0,8 g cholesterolu získává denně z potravy. Větší část (asi 1 g denně) si tělo vyrábí v jaterních buňkách a v některých endokrinních žlázách. Vázaný cholesterol tvoří lipoidní struktury buněk. Ovlivňuje biofyzikální vlastnosti membrán, přenosy signálů a je prekurzorem bioaktivních steroidů. Menší část cholesterolu koluje v krvi a je nabízena tkáním. Cholesterol je ve vodě nerozpustný a využívá hydrofilní proteinový přenašeč, s nímž tvoří lipoprotein. Nejvíce cholesterolu přenášejí lipoproteiny o nízké hustotě (LDL), které mohou teroristicky napadat cévní stěny, pronikat do nich a po oxidaci zahájit proces aterosklerózy (viz Vesmír 79, 670, 2000/12).
  • Naděje vložená do statinů. Statiny jsou chemické látky inhibující důležitý enzym (HMG-CoA reduktázu), jehož prostřednictvím organizmus syntetizuje cholesterol. Běžně se používají při léčbě kardiovaskulárních chorob. Blokují endogenní syntézu cholesterolu a zvyšují odbourávání LDL-cholesterolu z krevního oběhu. Stimulují endotelový enzym nitric-oxid-syntázu, který rozšiřuje cévy, ale zřejmě také (svými antioxidačními, protizánětlivými a protisrážlivými účinky) stabilizují aterosklerotické pláty.

    Podle epidemiologických studií je výskyt Alzheimerovy choroby u pacientů léčených statiny až o 70 % nižší než v kontrolní skupině. Z výzkumů na zvířatech vyplývá, že statiny mění aktivitu enzymů, které se podílejí na tvorbě amyloidu beta. Díky zvýšené aktivitě alfa-sekretázy vzniká místo amyloidu beta neškodný produkt, který se do senilních plaků neukládá. Sekretázu pravděpodobně neovlivňuje přímo cholesterol, ale spíš některý z jeho esterů, jiný lipid. Záleží také na poměru mezi volným cholesterolem a cholesterolovými estery.

  • Nezodpovězené otázky. Proč některé statiny riziko Alzheimerovy choroby snižují a jiné ne, přestože do centrálního nervového systému pronikají podobným způsobem? Existuje spojitost mezi nízkou hladinou cholesterolu a zvýšeným rizikem krvácení do mozku?

Zatím víme, že po inhibici syntézy cholesterolu in vitro byla pozorována indukce programované buněčné smrti v kultuře neuronálních a gliových buněk modelových zvířat. V klinických studiích se sleduje, zda statiny brzdí postup mírné a střední formy Alzheimerovy choroby. Rovněž se zkoumá, jestli nízká hladina cholesterolu nemůže mít škodlivý vliv na kognitivní funkce – schopnost mozku adekvátně zpracovat dostupné informace. Zdá se, že u pacientů léčených statiny se mírně sníží psychomotorická rychlost, zhorší se paměť a klesne pozornost. Jestli skutečně statiny prospívají nejen srdci, ale i lidskému mozku (přesněji řečeno, jestli mozku vážněji neškodí), se dozvíme v roce 2002 po vyhodnocení studie PROSPER (zahrnuje přes 5000 pacientů ze Skotska, Irska a Nizozemska). Již nyní však můžeme omezit příjem zbytečného cholesterolu v potravě a prospět tak svému srdci, mozku i postavě.

METABOLIZMUS CHOLESTEROLU V MOZKU


Centrální nervový systém představuje pouhá 2 % celkové hmotnosti těla, ale obsahuje téměř 25 % neesterifikovaného cholesterolu z celkového množství v lidském těle. Tento sterol se vyskytuje v membránách gliových (podpůrných) buněk a neuronů, přesněji řečeno ve speciálních membránách myelinových pochev, které obalují dlouhé výběžky neuronů. Téměř všechen cholesterol v centrálním nervovém systému se syntetizuje přímo v mozku. Neuronální oxidativní enzym CYP46 (druh cytochromu P-450) oxiduje cholesterol na 24S-hydroxycholesterol, který může být z mozku odstraněn. V průběhu neurodegenerativních chorob se obrat cholesterolu v centrálním nervovém systému významně zvyšuje. Experimenty ukázaly, že když se sníží koncentrace cholesterolu v mozku, klesne tendence k ukládání amyloidu beta. To znamená, že zvýšená aktivita enzymu CYP46 v gliových buňkách může pacientům prospět.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Martina Slapničková

RNDr. Martina Slapničková (*1976) vystudovala Biologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., se zabývá genetickou analýzou imunitních odpovědí.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné