Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Chrání statiny mozek před Alzheimerovou chorobou?

 |  1. 3. 2002
 |  Vesmír 81, 132, 2002/3

Víme, že nižší hladina cholesterolu v krvi snižuje riziko cévních mozkových příhod a kardiovaskulárních onemocnění – srdečního infarktu. Teprve nedávno se však ukázalo, že možná něco podobného platí o Alzheimerově chorobě (o ní viz Vesmír 81, 11, 2002/1). Za jednoho z viníků této choroby byl označen amyloid beta, který je součástí senilních plaků v mozcích nemocných a také se ukládá do stěn mozkových cév.

Alzheimerova choroba a ateroskleróza mají některé společné rysy. U obou onemocnění vzrůstá pravděpodobnost klinického projevu choroby s věkem, u obou se jako jedna z příčin objevuje abnormálně vysoké hromadění běžných metabolitů (u aterosklerózy cholesterolu, u Alzheimerovy choroby amyloidu beta). Před deseti lety si soudní patolog Larry Sparks všiml, že u lidí, kteří podlehli kardiovaskulárnímu onemocnění, byly v mozku přítomny amyloidní plaky charakteristické pro Alzheimerovu chorobu. U stejně starých lidí, kteří zemřeli z jiného důvodu, se tyto plaky objevovaly v mnohem menší míře. Je tedy mezi oběma chorobami nějaký vztah?

  • Cholesterol – dobrák, nebo bídák? Odpověď není jednoznačná. Částečně organizmu pomáhá, částečně mu škodí (viz rámeček). V těle dospělého člověka je přibližně 70 g cholesterolu, ale jen 0,3–0,8 g cholesterolu získává denně z potravy. Větší část (asi 1 g denně) si tělo vyrábí v jaterních buňkách a v některých endokrinních žlázách. Vázaný cholesterol tvoří lipoidní struktury buněk. Ovlivňuje biofyzikální vlastnosti membrán, přenosy signálů a je prekurzorem bioaktivních steroidů. Menší část cholesterolu koluje v krvi a je nabízena tkáním. Cholesterol je ve vodě nerozpustný a využívá hydrofilní proteinový přenašeč, s nímž tvoří lipoprotein. Nejvíce cholesterolu přenášejí lipoproteiny o nízké hustotě (LDL), které mohou teroristicky napadat cévní stěny, pronikat do nich a po oxidaci zahájit proces aterosklerózy (viz Vesmír 79, 670, 2000/12).
  • Naděje vložená do statinů. Statiny jsou chemické látky inhibující důležitý enzym (HMG-CoA reduktázu), jehož prostřednictvím organizmus syntetizuje cholesterol. Běžně se používají při léčbě kardiovaskulárních chorob. Blokují endogenní syntézu cholesterolu a zvyšují odbourávání LDL-cholesterolu z krevního oběhu. Stimulují endotelový enzym nitric-oxid-syntázu, který rozšiřuje cévy, ale zřejmě také (svými antioxidačními, protizánětlivými a protisrážlivými účinky) stabilizují aterosklerotické pláty.

    Podle epidemiologických studií je výskyt Alzheimerovy choroby u pacientů léčených statiny až o 70 % nižší než v kontrolní skupině. Z výzkumů na zvířatech vyplývá, že statiny mění aktivitu enzymů, které se podílejí na tvorbě amyloidu beta. Díky zvýšené aktivitě alfa-sekretázy vzniká místo amyloidu beta neškodný produkt, který se do senilních plaků neukládá. Sekretázu pravděpodobně neovlivňuje přímo cholesterol, ale spíš některý z jeho esterů, jiný lipid. Záleží také na poměru mezi volným cholesterolem a cholesterolovými estery.

  • Nezodpovězené otázky. Proč některé statiny riziko Alzheimerovy choroby snižují a jiné ne, přestože do centrálního nervového systému pronikají podobným způsobem? Existuje spojitost mezi nízkou hladinou cholesterolu a zvýšeným rizikem krvácení do mozku?

Zatím víme, že po inhibici syntézy cholesterolu in vitro byla pozorována indukce programované buněčné smrti v kultuře neuronálních a gliových buněk modelových zvířat. V klinických studiích se sleduje, zda statiny brzdí postup mírné a střední formy Alzheimerovy choroby. Rovněž se zkoumá, jestli nízká hladina cholesterolu nemůže mít škodlivý vliv na kognitivní funkce – schopnost mozku adekvátně zpracovat dostupné informace. Zdá se, že u pacientů léčených statiny se mírně sníží psychomotorická rychlost, zhorší se paměť a klesne pozornost. Jestli skutečně statiny prospívají nejen srdci, ale i lidskému mozku (přesněji řečeno, jestli mozku vážněji neškodí), se dozvíme v roce 2002 po vyhodnocení studie PROSPER (zahrnuje přes 5000 pacientů ze Skotska, Irska a Nizozemska). Již nyní však můžeme omezit příjem zbytečného cholesterolu v potravě a prospět tak svému srdci, mozku i postavě.

METABOLIZMUS CHOLESTEROLU V MOZKU


Centrální nervový systém představuje pouhá 2 % celkové hmotnosti těla, ale obsahuje téměř 25 % neesterifikovaného cholesterolu z celkového množství v lidském těle. Tento sterol se vyskytuje v membránách gliových (podpůrných) buněk a neuronů, přesněji řečeno ve speciálních membránách myelinových pochev, které obalují dlouhé výběžky neuronů. Téměř všechen cholesterol v centrálním nervovém systému se syntetizuje přímo v mozku. Neuronální oxidativní enzym CYP46 (druh cytochromu P-450) oxiduje cholesterol na 24S-hydroxycholesterol, který může být z mozku odstraněn. V průběhu neurodegenerativních chorob se obrat cholesterolu v centrálním nervovém systému významně zvyšuje. Experimenty ukázaly, že když se sníží koncentrace cholesterolu v mozku, klesne tendence k ukládání amyloidu beta. To znamená, že zvýšená aktivita enzymu CYP46 v gliových buňkách může pacientům prospět.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Martina Slapničková

RNDr. Martina Slapničková (*1976) vystudovala Biologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., se zabývá genetickou analýzou imunitních odpovědí.

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné