mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Vesmír v kostce

 |  5. 12. 2002
 |  Vesmír 81, 707, 2002/12

Lidský rod vždy chtěl mít budoucnost pod kontrolou nebo přinejmenším toužil vědět, co se v budoucnosti stane. Proto je také astrologie tak populární. Tato „věda“ tvrdí, že události na Zemi souvisejí s pohyby planet po obloze. To je vědecky testovatelná hypotéza – nebo by byla, kdyby se astrologové odvážili nést svou kůži na trh a vyslovili konkrétní předpovědi, které by mohly být testovány. Astrologové však své předpovědi docela rozumně formulují tak neurčitě, že se mohou vztahovat k libovolnému výsledku. Výroky typu „Osobní vztahy se mohou zintenzivnit“ nebo „Naskytne se vám finančně příznivá příležitost“ nelze nikdy vyvrátit.

Skutečným důkazem, proč většina vědců astrologii nevěří, však nejsou vědecké důkazy, či lépe řečeno jejich nedostatek, ale to, že není v souladu s jinými teoriemi, které byly ověřeny pokusem. Když Koperník a Galilei objevili, že planety obíhají kolem Slunce, a nikoli Země a když Newton objevil zákony, které řídí jejich pohyb, začala být astrologie vysoce nepravděpodobná. Proč by polohy ostatních planet na pozadí oblohy, jak se jeví při pohledu ze Země, měly mít nějakou souvislost s makromolekulami na jedné menší planetě, které samy sebe nazývají inteligentním životem? A právě tomu bychom podle astrologie měli věřit. Některé teorie popisované v této knize nejsou podloženy více experimentálními daty než astrologie, a přece jim věříme, protože jsou v souladu s teoriemi, které testování přestály. […]

Jakmile však připustíme zakřivený časoprostor, otevíráme tím dveře možnosti, že časoprostor by mohl mít strukturu, která nepřipouští čas spojitě narůstající pro všechny pozorovatele, jak bychom u rozumného času očekávali. Představte si například, že by časoprostor byl jako svislý válec.

Výška podél válce by představovala čas, který by narůstal pro každého pozorovatele a běžel by od minus nekonečna do plus nekonečna. Představte si však místo toho, že by časoprostor byl jako válec s držadlem (neboli „červí dírou“), které by z něj odbočilo do strany, a potom se opět připojovalo. Potom by kterýkoli čas musel obsahovat body stagnace v místech, kde by se držadlo připojovalo k hlavnímu válci – musel by obsahovat body, kde by čas stál. V těchto bodech by čas pro žádného pozorovatele nenarůstal. V takovém časoprostoru bychom nemohli k jednoznačnému určení vývoje vlnové funkce použít Schrödingerovu rovnici. Dávejte si pozor na červí díry – nikdy nemůžete vědět, co se z nich může vyklubat.

Existence černých děr je důvodem, proč se domníváme, že čas nemusí narůstat pro každého pozorovatele. První pojednání o černých dírách se objevilo v roce 1783. Někdejší cambridgeský profesor John Mitchell předložil následující argument. Vystřelíme-li částici, například dělovou kouli, kolmo vzhůru, bude její vzestup zpomalován gravitací, až se nakonec ve svém pohybu vzhůru zastaví a spadne zpět. Bude-li však počáteční rychlost vyšší než jistá kritická hodnota nazývaný úniková rychlost, nestačí gravitace na to, aby částici zastavila, a ta unikne. Úniková rychlost je okolo 12 kilometrů za sekundu pro Zemi a okolo 618 kilometrů za sekundu pro Slunce. […]

Je jasné, že vytvoření dokonalejších lidí způsobí velké sociální a politické potíže, protože zde stále budou lidé, kteří zdokonaleni nebudou. Nemám v úmyslu bránit genovou manipulaci lidí jakožto žádoucí vývoj, jen bych chtěl říct, že je pravděpodobné, že k ní dojde, ať ji chceme či nikoli. Proto také nevěřím science fiction, jako je Star Trek, kde lidé v budoucnosti vzdálené 400 let jsou v podstatě stejní, jako jsme my dnes. Myslím si, že složitost lidského rodu a jeho DNA se bude poměrně rychle zvyšovat. Měli bychom připustit, že je pravděpodobné, že k tomuto vývoji dojde, a zvážit, co s tím uděláme.

Svým způsobem potřebuje lidský rod zlepšit své duševní a fyzické vlastnosti, má-li se vyrovnat s narůstající složitostí světa kolem sebe a plnit nové úkoly, jako jsou například kosmické lety. Lidé také svou složitost potřebují zvýšit, pokud si mají biologické systémy udržet náskok před elektronickými. V současnosti mají počítače výhodu rychlosti, nevykazují však žádné známky inteligence. To nijak nepřekvapuje, protože dnešní počítače jsou méně složité než mozek žížaly – druhu, který nijak nevyniká svými intelektuálními schopnostmi. 1)

Poznámky

1) Z knihy „Vesmír v kostce“, Argo, Praha 2002, s. 103–104, 109–111 a 165
2) Martin Rees: Náš neobyčejný Vesmír, nakl. Dokořán, Praha 2002, 2000 stran, doporučená cena 225 Kč

Stephen Hawking: Vesmír v kostce, Argo, Praha 2002, 216 stran, náklad a cena neuvedeny

Stephen Hawking: Stručná historie času v obrazech (Aktualizované a rozšířené vydání), Argo, Praha 2002, 256 stran, náklad a cena neuvedeny

Richard Gott III.: Cestování časem v Einsteinově Vesmíru (Fyzikální možnosti cestování časem), Argo + Dokořán, Praha 2002, 266 stran, náklad neuveden, doporučená cena 298 Kč

Kosmologie 2002


Je náš vesmír skutečně nekonečný? Jaká je pravděpodobnost vzniku života? Jak hluboko lze nahlédnout do budoucnosti vesmíru? Vznikl celý náš vesmír skutečně z jediné nepatrné částečky? A co tento proces spustilo? Uspějeme ve snaze o úplnou sjednocenou teorii, jíž se řídí Vesmír i vše, co obsahuje? Co je čas?

Posedne-li vás touha najít odpověď na podobné otázky, prostírají se před vámi dvě cesty ke studiu kosmologie. Jedna vede přes diferenciální počet, později přes řešení diferenciálních rovnic k dalším partiím vyšší matematiky a teprve někde v nedohlednu a mimo oblast zájmu je místo pro výše zmíněné otázky. Není divu, že někteří z těch, kteří se vydali touto cestou, se nedostanou k cíli.

Druhou cestou k poznání současné kosmologie je sáhnout po některé z dobře prodávaných knih v tomto oboru, které jsou určeny laikům. Tady hrozí nebezpečí, že sáhneme po špatné knize. Rozhlédneme-li se však po nabídce, která v poslední době v češtině vyšla, je z čeho vybírat. Jména Martina Reese, Stephena Hawkinga či Richarda Gotta III. jsou zárukou, že předkládané knihy 2) nejsou jalové spekulace nedoučených nebichů. Přesto Stephen Hawking v knize Vesmír v kostce upozorňuje: „Některé teorie popisované v této knize nejsou podloženy více experimentálními fakty než astrologie, a přece jim věříme, protože jsou v souladu s teoriemi, které testování přestály.“

Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stephen Hawking

 

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...