Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Protein související s tvorbou nádorů funguje jako kompas měňavek

 |  5. 12. 2002
 |  Vesmír 81, 713, 2002/12

Cesty výzkumu exprese a účinku proteinů mohou být pozoruhodně spletité. Je známo, že se protein fosfatidylinositol-3-fosfatáza (PTEN) významně podílí na tvorbě rakovinných nádorů, nebo jí naopak zabraňuje. Nedávno dvojice badatelů z Johns Hopkins School of Medicine zjistila, že tentýž protein umožňuje měňavce neboli amébě (Dyctiostelium discoideum) pohyb v určitém směru, zejména pokud se améba pohybuje k nějakému chemickému atraktantu.

Ukázalo se, že za přítomnosti atraktantu se molekuly PTEN přesunou do protilehlé části buněčného těla améby a uchytí se na buněčnou membránu. Tím se spustí procesy, které ve svém důsledku umožní buňce pohyb přímo ke zdroji chemického signálu. Při studiu těchto procesů byla použita upravená verze PTEN, která v mikroskopu zeleně světélkovala, a proto ji bylo možné sledovat v živé buňce. Zároveň se zjistilo, že když PTEN nebyl přítomen nebo se vhodným způsobem neuchytil na membránu, nebyla améba schopna směr pohybu k atraktantu určit.

Jiná studie dokládá, že se v přední části améby vůči směru jejího pohybu vyskytuje jiný protein, a to fosfatidylinositol-3-kináza, která je antagonistou proteinu PTEN. Molekuly tohoto proteinu jsou součástí buněčné membrány a hrají rovněž klíčovou roli při vytváření panožek, které amébě umožňují pohyb.

U řady různých lidských rakovinných nádorů je lidská verze proteinu PTEN mutovaná, často právě v oblasti, která slouží k  přichycení proteinu na buněčnou stěnu. Na základě studia PTEN u améby byla vyslovena domněnka, že takové mutace mění rozložení PTEN v lidských buňkách a nepříznivě ovlivňují jeho schopnost zastavit buněčné dělení (tj. normální funkci tohoto proteinu u člověka). Zatím není známo, zda protein PTEN může být nějakým způsobem zapojen do spontánního pohybu lidských buněk. Kdyby v něm skutečně hrál nějakou roli, přinesla by studie PTEN u améby nečekaný a velmi zajímavý pohled na zhoubný proces metastázování, tj. šíření rakovinných buněk z jedné části lidského těla do jiných. (Cell 109, 599–610, 611–623, 2002/5)

Ke stažení

RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné