Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Protein související s tvorbou nádorů funguje jako kompas měňavek

 |  5. 12. 2002
 |  Vesmír 81, 713, 2002/12

Cesty výzkumu exprese a účinku proteinů mohou být pozoruhodně spletité. Je známo, že se protein fosfatidylinositol-3-fosfatáza (PTEN) významně podílí na tvorbě rakovinných nádorů, nebo jí naopak zabraňuje. Nedávno dvojice badatelů z Johns Hopkins School of Medicine zjistila, že tentýž protein umožňuje měňavce neboli amébě (Dyctiostelium discoideum) pohyb v určitém směru, zejména pokud se améba pohybuje k nějakému chemickému atraktantu.

Ukázalo se, že za přítomnosti atraktantu se molekuly PTEN přesunou do protilehlé části buněčného těla améby a uchytí se na buněčnou membránu. Tím se spustí procesy, které ve svém důsledku umožní buňce pohyb přímo ke zdroji chemického signálu. Při studiu těchto procesů byla použita upravená verze PTEN, která v mikroskopu zeleně světélkovala, a proto ji bylo možné sledovat v živé buňce. Zároveň se zjistilo, že když PTEN nebyl přítomen nebo se vhodným způsobem neuchytil na membránu, nebyla améba schopna směr pohybu k atraktantu určit.

Jiná studie dokládá, že se v přední části améby vůči směru jejího pohybu vyskytuje jiný protein, a to fosfatidylinositol-3-kináza, která je antagonistou proteinu PTEN. Molekuly tohoto proteinu jsou součástí buněčné membrány a hrají rovněž klíčovou roli při vytváření panožek, které amébě umožňují pohyb.

U řady různých lidských rakovinných nádorů je lidská verze proteinu PTEN mutovaná, často právě v oblasti, která slouží k  přichycení proteinu na buněčnou stěnu. Na základě studia PTEN u améby byla vyslovena domněnka, že takové mutace mění rozložení PTEN v lidských buňkách a nepříznivě ovlivňují jeho schopnost zastavit buněčné dělení (tj. normální funkci tohoto proteinu u člověka). Zatím není známo, zda protein PTEN může být nějakým způsobem zapojen do spontánního pohybu lidských buněk. Kdyby v něm skutečně hrál nějakou roli, přinesla by studie PTEN u améby nečekaný a velmi zajímavý pohled na zhoubný proces metastázování, tj. šíření rakovinných buněk z jedné části lidského těla do jiných. (Cell 109, 599–610, 611–623, 2002/5)

Ke stažení

RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné