Ivo Chlupáč

Prof. Dr. Ivo Chlupáč, DrSc., jedinečná osobnost české geologie, zemřel po kratší těžké nemoci.

V padesátých letech minulého století objevil v usazeninách devonského stáří v okolí Prahy graptolity. Do té doby byli graptoliti známi pouze ze starších usazenin (ordovických a silurských). Objev probudil nový zájem o problémy stratigrafie siluru a devonu. V sedmdesátých letech pak Ivo Chlupáč předložil řadu detailních biostratigrafických prací, díky nimž byl ve středočeské oblasti vytyčen celosvětově platný stratotyp hranice silur–devon a spodní devon byl rozdělen na standardní globální stupně lochkov a prag. Zejména díky tomu zůstala středočeská oblast, proslavená v 19. století J. Barrandem, světoznámým místem výzkumu prvohorních usazenin. Kromě biostratigrafie se Ivo Chlupáč intenzivně zabýval systematickou paleontologií. Napsal řadu prací o trilobitech a dalších skupinách členovců, jako jsou fylokaridi, limulidi či eurypteridi.

Měl vřelý vztah k amatérům, které zajímají vědy o zemi, a v posledních deseti letech života shrnul své terénní i pedagogické zkušenosti do několika krásných, v určité míře popularizačních publikací. Jsou to např. „Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí“ (1999) nebo „Geologická minulost České republiky“ (2002). Chlupáčovy knihy mají své vděčné uživatele: profesionální geology, kteří v nich najdou shrnutí řady dílčích publikací a zpráv, studenty geologie, pracovníky ochrany přírody, sběratele zkamenělin a minerálů nebo prostě obdivovatele neživé přírody, která uchvacuje svým stářím, mohutností a podivuhodností dějů zaznamenaných v horninách.