Stres, genotyp a Helicobacter – více otázek než odpovědí

Možná že svou část pravdy mají zastánci „infekční“ i „psychosomatické“ teorie vzniku vředového onemocnění žaludku a že časem bude možno oba protikladné pohledy sloučit. Příčiny vedoucí k vzniku choroby nebudou chápány ve smyslu „buď, anebo“, ale jako faktory vzájemně slučitelné, jejichž úloha může být u různých jedinců různá.

Konkrétně: Epidemiologické studie dokazují, že v dobách stresujících sociálních pohrom, jako byly německé nálety na Londýn, zemětřesení v Kobe, ekonomická krize v Bulharsku nebo jednání o přechodu Hongkongu pod čínskou správu, vzrůstal u obyvatelstva postižených zemí výskyt žaludečních a dvanácterníkových vředů. Protože je ale také prokázáno, že u 80 % nemocných vředovou chorobou je přítomen H. pylori, činí se pokusy vysvětlit vzájemný vztah infekce a stresu na vznik choroby a poznat mechanizmy jejich interakce. Experimenty ukazují, že stres mění sekreci jak kyseliny chlorovodíkové, tak mnohých slizničních glykoproteinů, které se podílejí na obranyschopnosti organizmu. Byly zkoumány různé cytokiny a rozpustný imunoglobulin A a vztah změny jejich produkce pod vlivem stresu na vznik vředové choroby, ale výsledky jsou kontroverzní. Zajímavé poznatky byly získány při pokusech s antigenem typu Lewis (sulfo-Le), na jehož sacharidové struktury adheruje H. pylori. Při akutním stresu vzrůstá absolutní i relativní koncentrace sulfo-Le ve slinách a H. pylori se může přichytit na více míst. Někteří lékaři proto předpokládají, že lidé infikovaní velkými dávkami H. pylori nebo obzvláště virulentními kmeny této bakterie rozvinou vředovou chorobu nezávisle na svých psychologických charakteristikách, zatímco osoby trpící silným stresem mohou vyvinout vřed nehledě na slabou nebo neexistující infekci.

Na vnímavost k H. pylori a vývoj chorob působených touto infekcí má vliv také genotyp. Uvažuje se o genech hlavního histokompatibilitního komplexu, TNFa (faktoru nekrotizujícím nádory) a genech kódujících antigeny krevních skupin. Krevní skupina 0 patrně disponuje k vnímavosti vůči H. pylori. Část vědců to vysvětluje tím, že H. pylori se lépe váže k sacharidovým řetězcům na povrch epitelu žaludku lidí s krevní skupinou 0 a méně dobře k antigenům lidí s krevními skupinami A a B. Přestože bylo provedeno mnoho studií zabývajících se výše uvedenými geny, výsledky nejsou jednoznačné. Tyto otázky mohou vyřešit pouze nové výzkumy. (JAMA 281, 10, 1999, Psychosomatic Medicine 62, 40, 2000)