Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Victoria znamená vítězství

V Magellanových stopách o 500 let později
 |  1. 1. 2002
 |  Vesmír 81, 43, 2002/1

Roku 1519 vyplul ze Sanlúcar de Barrameda portugalský kapitán Fernão de Magalãhes (Ferdinand Magellan) s flotilou pěti španělských lodí. Jeho tajným cílem bylo najít jižní cestu kolem amerického kontinentu a doplout západním směrem až do Indie. Z 250 mužů flotily byl zřejmě jediný, kdo věřil, že to je v lidských silách. Během své cesty byl zabit domorodci na Filipínách. Přesto je jeho zásluhou, že o tři roky později (r. 1522) dokončila Victoria, nejmenší z flotily, s pouhými 17 muži původní posádky plavbu kolem světa.

O necelých 500 let později se v malé zemi uprostřed Evropy sešla parta dvanácti lidí s cílem ne zcela nepodobným – postavit dřevěnou loď a obeplout na ní svět zhruba stejnou cestou, snad jen o něco delší. S nápadem v našich podmínkách poněkud netradičním přišel Rudolf Krautschneider, enfant terrible českého námořního jachtingu. V roce 1993, po návratu z tříleté plavby kolem světa v subantarktickém pásmu, stál před volbou, co bude dělat dál. Rozhodl se, že uskuteční svůj dlouholetý sen a po ocelové jachtě Polárce postaví dřevěnou Magellanovu Victorii.

V roce 1995 začal kácet stromy v Orlických horách. Pořídil si vlastní pilu a řezal prkna. Kolem něj a jeho katru se shromažďovali kamarádi, dobrodruzi, snílci, idealisté, romantici, vypočítavci, hledači zážitků i sebe sama, zkrátka stovky lidí. Těžká práce, skromné životní podmínky a nejistota úspěchu však byly sítem, jímž prošlo jen dvanáct nadšenců. 1) Ti se stali jádrem posádek Victorie i Polárky (počítalo se s tím, že poplují obě lodě). Filozofie projektu byla jednoduchá – kdo chce plout, musí stavět. Tak vznikla skupina, jejíž úsilí se navenek jevilo jako směs bláznovství a zarputilé cílevědomosti. Náročnost akce nejlépe ukazuje to, že z dvanácti lidí jich vyplulo jen devět, a posléze zbyli z původní sestavy čtyři.

Po roce bylo dřevo připraveno a usušeno, včetně stěžňů a ráhen. Tehdy R. Krautschneider v polském Kolobřehu objevil rozestavěnou kostru dřevěné plachetnice, která velikostí vyhovovala naší představě Victorie. V polovině 60. let ji začala stavět skupina Poláků, ale ani o 30 let později nebyla hotova – měla stále jen kýl, žebra, palubníky a část obšívky. Získali jsme ji, a celý rok potom pracovali v Polsku. Trup jsme připravili k přepravě do Čech, kde jsme pro stavbu měli lepší zázemí. Nejlevnější bylo dostat utěsněnou loď s provizorní obšívkou, palubou, kormidlem a vnitřním balastem po vodě do Čech. Nejprve plula po moři ve vleku za rybářským kutrem, a potom jsme stopovali říční čluny na Odře, německých kanálech a Labi. Po dvou týdnech jsme Victorii vytáhli na břeh v Ústí nad Labem.

Stavba lodi

Kolem lodě stavíme hangár, který se na další rok stává naším pracovištěm i obydlím. Stavba nám jde skvěle od ruky. Na pomoc přijíždí Polák Piotr Szponarski, odborník na stavbu dřevěných rybářských lodí. O víkendech sem jezdí kamarádi, studenti i důchodci – vždyť už stavba samotná je velké dobrodružství. Victoria roste, brzy jí je hangár malý a střecha musí dolů. Zima je naštěstí mírná. Na dohled od našeho staveniště vzniká nový ústecký most a v létě 1998 se blíží ke konci práce na obou konstrukcích. Most je slavnostně otevřen v den, kdy Victoria opouští město. Dva jeřáby ji spouštějí do připraveného říčního člunu, protože v Labi je metr a půl vody a ponor Victorie je přes tři metry. Po několika dnech okouší Victoria vody v Hamburku, odkud po vlastní ose s provizorním oplachtěním a doprovodem Polárky šťastně doplouvá do Štětína. Čeká nás poslední rok prací na takeláži, plachtách a důležitých drobnostech, přípravy, zásobování…

Konečně na moři

Prvního srpna 1999 Victoria a Polárka vyplouvají. Nejvyšší čas, je nutno obeplout Evropu dříve, než cestu znemožní podzimní bouře v Biskajském zálivu. Kielským kanálem se protahujeme do Severního moře a po 17 dnech nepřetržité plavby zakotvíme u portugalských břehů. Polárka pluje sama na Kapverdské ostrovy, kde slouží jako plovoucí základna polským vědcům. Tam si poškozuje kýl o podmořský útes a na jaře 2000 se vrací zpět do Evropy. Plavba ukazuje, že Victoria má některé nedostatky. Ty odstraňujeme, a vyplouváme na Madeiru a Kanárské ostrovy, kde slavíme první Vánoce na vodě i Nový rok 2000 a připravujeme Victorii na plavbu Atlantikem přes Kapverdy na Martinik. V Karibiku se pro zvýšení bezpečnosti i pohodlí posádky rozhodujeme zabudovat motor a změnit trasu. Přes antilské ostrovy Dominika, Guadeloupe a Montserrat plujeme na Portoriko, kde se Victoria stává jednou z atrakcí oslav milénia Operation Sail 2000. S flotilou velkých námořních plachetnic se v červnu 2000 přesouváme na Floridu do Miami a Fort Lauderdale. Po devíti měsících tvrdé práce získáváme motor a SSB rádio, a v březnu 2001 opět vyplouváme.

Podle původního plánu chceme na jih Brazílie. Abychom se vyhnuli protiproudům a protivětrům, volíme velké atlantské kolečko – Dry Tortugas, Kuba, Bermudy, Azory, Kanárské ostrovy (viz mapu). Na Kapverdách slavíme druhé výročí výpravy. Potom při plavbě, která trvá 33 dní, překračujeme rovník a přistáváme v brazilském Salvadoru. V říjnu 2001 má Victoria za sebou více než 15 000 námořních mil. Vydáváme se na jih, směrem na Uruguay, Argentinu, Magellanův průliv a chilské kanály, vstříc nejobtížnější části plavby kolem světa.

Victoria znamená vítězství. Naše „Viktorka“ však není vítězstvím technologií nad přírodou. Není to žádná „high-tech“ jachta. Není žádnou plovoucí reklamou, není dokonalou replikou lodi z 16. století, není ani výsledkem experimentální archeologie. Je však vítězstvím odvahy nad opatrnictvím, vítězstvím vytrvalosti nad jistou krátkodechostí dnešní doby.

Poznámky

1) Byla by škoda nejmenovat: Rudolf Krautschneider, Julius Ecsi, Petr Staropražský, Jana Kmentová, Ondřej Kotáb, Petr Tatíček, Michal Nešvara, Jindřiška Bubeníková, Ivan Orel, Michael Ježek, Jindřich Kuchejda a Mirek Fiala.

celková délka 22,5 m

maximální šířka 4,98 m

hmotnost 60 000 kg

ponor 3,2 m

výška hlavního stěžně 15,2 m

plocha základního oplachtění 166 m2

průměrná cestovní rychlost 3,5 uzle

maximální dosažená rychlost 7,5 uzle

(1 uzel = 1 námořní míle za hodinu, 1 námořní míle = 1852 m)

Konstrukční části (kýl, žebra, část obšívky, přední a zadní vaz, zrcadlo) jsou dubové, namáhané části (podélníky, palubníky, nadstavby) modřínové, paluba, stěžně, ráhna a vnitřní zařízení jsou ze smrku. Prkna obšívky (tloušťka 30 mm) jsou k žebrům nýtována (bylo použito 9000 měděných nýtů o průměru 6 mm). Balast v délce lodě (zátěž umístěná pod kýlem pro zlepšení stability) je ocelový s betonovo-olověnou výplní o hmotnosti 20 000 kg. Kormidlo je ocelové, zavěšené, plocha 3,5 m2. Nejčastěji kotvíme na 120kilové kotvě patentní s řetězem o celkové délce 130 m a průměru článků 16 mm. V záloze je malá kotva patentní (30 kg) a dvě kotvy admiralitní (100 a 35 kg). Viktorka má celkem 12 kójí o rozměru 70 × 200 cm. Loď jsou schopni obsloužit 3 lidé. Až do 20. 11. 2000 plula Victoria bez motoru, od Floridy má zabudovaný 20 let starý Dieselův motor zn. Parkinson o výkonu 105 koní. Z elektronického vybavení má GPS, echo, log, krátkovlnnou vysílačku a SSB rádio.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Ivan Orel

 

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...