Victoria na plavbě kolem světa

Po čtyřech letech práce a úsilí nadešel den D, kdy se dřevěná plachetnice Victoria vydala na plavbu kolem světa v doprovodu ocelové jachty Polárky. 1. srpna 1999 obě lodě společně vypluly ze Štětína – nejprve po proudu Odry do Štětínského zálivu, pak kanálem do Svinoústí. Za vlnolamem nás už přivítalo Baltské moře, jež nám dopřálo klidnou plavbu do hanzovního města Stralsund v Německu. S místním mořským muzeem, umístěným do prostoru gotického kostela, máme přátelské kontakty a jsme jeho hosty.

Další dva dny trvala plavba na kielské předměstí Holtenau, kde začíná Severomořsko-baltský průplav. Otevřen byl roku 1895, má dvě komory a je dlouhý 96,3 kilometru, široký 50–100 metrů a hluboký 11 metrů. Ve vleku za Polárkou, naší věrnou společnicí při manévrech v přístavech a kanálech, jsme po dvou dnech dosáhli Brunsbüttelu, kde nám přistání před komorou ztížilo zatmění Slunce. Ještě jedna noc v přístavu Cuxhaven a před námi je Severní moře.

V pátek 13., v den, kdy žádný zkušený námořník na moře nevypluje, jsme se vymanili z dosahu silných proudů delty Labe a čtyři dny se snažili plout proti silnému západnímu větru. Později jsme za střídavé přízně větru kličkovali mezi vrtnými plošinami v Severním moři a křižovali plavební dráhy v průlivu La Manche. Protnuli jsme nultý poledník a u francouzského ostrůvku d’Ouessant zatočili doleva. Ještě kousek cesty Biskajským zálivem a po sedmnácti dnech nepřetržité plavby a 1700 námořních mílích jsme zakotvili v portugalském přístavu Peniche.

Přístavní městečko Peniche stojí na bývalém ostrově. Průlivek mezi ostrovem a pevninou se koncem 16. století zanesl pískovými nánosy. Historie oblasti však sahá až do starší doby kamenné, ze které pocházejí archeologické nálezy (kostry, nástroje) v jeskyni Furhinha poblíž poloostrova. Ve starověku bylo okolí dnešního Peniche osídleno Féničany. V městě samotném jsou barokní kostely z 18. století a pevnost (citadela), která dříve sloužila jako vězení.

Dnes je Peniche velmi půvabným rybářským městečkem s 22 000 obyvateli. Přestože je druhým největším rybářským přístavem Portugalska, uchovává si krásu a jednoduchost dob minulých. Přístav je rozdělen na jachtařský a rybářský. Pro jachtaře je k dispozici několik plovoucích mol o kapacitě 50–60 jachet. Rybářské lodě užívají zakotvené bóje. Celý poloostrov je lemován vysokými útesy a na nejzápadnějším výběžku, mysu Carvoeiro, stojí maják z 19. století.

Pět mil severozápadně leží skupina malých ostrovů Berlengy, které tvoří chráněnou přírodní rezervaci.