Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Labyrintem ochrany přírody

 |  5. 9. 2001
 |  Vesmír 80, 516, 2001/9

Můžete o snižování biologické diverzity přemýšlet v celosvětovém měřítku – a pak je to pesimistické a neřešitelné – nebo můžete přemýšlet o jednotlivých otázkách, tyto otázky řešit, a tím problém aspoň trochu zmenšit.

Peter Raven, ředitel botanické zahrady v Missouri

Ochrana přírody a životního prostředí patří mezi nejsložitější propletence života lidské společnosti. Zhruba sice panuje shoda v tom, že nejohroženější oblasti Země jsou tropické deštné pralesy či pobřežní korálové útesy, ale tím souznění končívá. Co problém a člověk, nebo spíše zájmová skupina, to jiný názor. Deštné pralesy i korálové útesy, a nejen ony, sdílejí stejnou tragédii – jsou společnými statky, o nichž nelze říci, čí jsou. Každý, kdo se k nim nachomýtne, chce urvat co nejvíce. Dobře ví, že když to neudělá sám, budou bohatnout jiní. Výsledkem je bezvýchodná chudoba ve veškerém slova smyslu.

Pochopení této skutečnosti vedlo k všestrannému pohledu – včetně ekonomických aspektů – na ochranu přírody. 1) Pryč je doba, kdy americký Skot John Muir postál s prezidentem Theodorem Rooseveltem nad kalifornským Yosemitským údolím a přesvědčil ho o nutnosti ochrany. I to však byla politická záležitost. Dnes je to samozřejmé:

Vědci […] zjistili, že je potřeba značné politické aktivity, aby se jim podařilo vytvořit zákonem chráněná území, prosadit kontrolu mezinárodního obchodu s druhy a vytvořit ekonomicky vhodné příležitosti pro místní obyvatele v prosperující ekoturistice… (s. 14).

Skutečná ochrana přírody není povrchní agitací ani výstředním poutáním pozornosti, ale úmornou prací a studiem, přesvědčováním, prosazováním legislativy a úsilím o její naplňování. Úspěchy se skládají z drobných krůčků v mezích zákona, neúspěchy mohou být propady do temných hlubin.

Vnější ekonomika

Sice se spekulovalo o tom, že lidé mají genetické předpoklady k tomu, aby se jim líbila biologická rozmanitost, což je tzv. biofilie. Mohla být v minulosti evolučně výhodná pro lovecko-sběračský styl života… Velká biologická rozmanitost jim mohla poskytnout různorodou potravu a další zdroje, chránící je před katastrofami a smrtí hladem (s. 18), ale na této úvaze stavět nelze. Srozumitelnější je řeč peněz – ekologická ekonomie. Do vžitých ekonomických počtů se nezahrnují náklady a užitky, které sdílí někdo jiný než sami účastníci transakcí. Tyto náklady a užitky se označují jako externality. Ochranáři usilují o to, aby se vnější ekonomické toky neopomíjely – snaží se o internalizaci externalit. Alespoň jeden příklad: Garnáti jsou často chováni na farmách v rozvojových zemích, ale jejich ceny na západních trzích samozřejmě nezahrnují zničení pobřežních mokřadů a půdy kolem přilehlých vesnic (s. 44). Výsledky ochranářských počtů – vyšší ceny – se prosazují těžko. Nikdo nechce dráže nakupovat a z obavy před ztrátou obchodu není ani vůle dráže prodávat – a to se netýká jen garnátů ze zemí třetího světa, ale také energie v zemích nejvyspělejších. A opět jsou k dispozici jen drobné krůčky v mezích zákona.

Ekoturistika

Cestování „za poznáním“ přestalo být výsadou hrstky vyvolených. Dosud asi nikdo nespočítal globální „cestovatelské“ náklady. Ekoturistika je rapidně se rozvíjejícím odvětvím v mnoha zemích; zaměstnává 200 milionů lidí a v celosvětovém měřítku vydělává miliardy dolarů ročně… dává lidem možnost pozorovat biologickou diverzitu a pozorovat různé druhy živočichů a rostlin… Existuje však nebezpečí, že turistická centra v rezervacích a národních parcích budou návštěvníkům poskytovat spíše fantastické zážitky, než aby jim umožňovala si uvědomit vážné sociální a ekonomické problémy, které ohrožují biodiverzitu (s. 58).

Nemusíme příliš daleko, abychom viděli přírodu „praskající ve švech“. Zavítejte k větší české řece v prázdninové době: Kempy nestačí, táboří se na březích ve volné přírodě, i tam je plno. Nikdo si netroufne nic zakazovat, se zlou by se potázal. Tady by asi americký vzor neuškodil – počet lidí v amerických národních parcích je limitován a místa pro táboření se předem objednávají.

Stejně neutěšená situace je již léta v oblíbených světových turistických oblastech. Při putování pod Mount Everest v nepálském Národním parku Sagarmatha se velmi snadno dostanete do davu a v „panenské“ velehorské přírodě se dusíte zvířeným prachem bot lidí, kteří někdy ani nevědí, kam jdou, či dokonce kde jsou – ale „mají na to“ a je to módní. Tady by však byla regulace ještě obtížnější, přibyl sociální aspekt: Bohatí turisté živí chudé místní obyvatelstvo.

Jiným svérázem národních parků mohou být domorodí průvodci. Chcete-li uvidět největší květ světa, gigantickou parazitickou raflesii, nestačí přijet, např. do thajského Národního parku Khao Sok, ve správný čas, ale musí vás někdo k rostlině dovést. Kvete-li jich málo, správcové parku odpovídají vyhýbavě. Dobře vědí, že vzácným rostlinám zvědavci škodí. Jenže není problém domluvit se s místními znalci; ti „mají situaci pod kontrolou“ a za příslušný poplatek vás k rostlině dovedou. Ochrana přírody v souvislosti s ekoturistikou nekráčívá ani drobnými krůčky, natož v mezích zákona.

Poslední komunista

Bizarnost a složitost společenských souvislostí okolo ochrany přírody nezná mezí. Neodpustím si uvést příběh, opět z Národního parku Khao Sok, který dobře ilustruje propletenost ochranářství se vším, co s člověkem souvisí: Jedna zdejší atrakce nese označení „poslední komunista“.

Studentský protest proti vojenské vládě vyústil v Bangkoku 6. října 1976 v masakr. Mnoho studentů zahynulo při střelbě z vojenských helikoptér, uprchlíci nalezli azyl u thajských komunistů, kteří tehdy „byli v kurzu“. Ti jim poskytli úkryt – a výcvik – ve svém táboře na severovýchodě Thajska. S komunistickým cejchem se pak asi 170 z nich uchýlilo do pralesů u Khao Sok na jihu země. Opevnili hluboké jeskyně s nouzovými východy na druhé straně hory. Mimo ně vystupovali jako civilisté a prodávali na trzích vlastní zemědělskou produkci. Nakupovali potraviny, léky a pod rukou i zbraně od vojáků. Okolí jeskyní zaminovali minami vlastní výroby z plastových trubek a TNT. Panoval přísný zákaz lovu divoké zvěře. Nebyl to ochranářský počin, ale obava z prozrazení. Několik let zde vzdorovali armádě – a zároveň i dřevařským společnostem. Nepřímo chránili nejen khaosocký prales, ale i zdejší faunu a flóru ještě před tím, než tu byl r. 1980 ustanoven park. Změna vlády přinesla rebelům amnestii a ti se postupně vrátili domů. Poslední účastník studentského povstání, dnes čtyřicátník Amnat, vlastním jménem Khun Wano, žije v odlehlém domě se svou ženou a dětmi. Opustil jeskyni Namtaloo jako poslední, r. 1989. Tehdy sem přicestovali první turisté. Dnes je Anmat „velkým šéfem“ v přilehlém Národním parku Klong Phanom.

Teorie, právo a skutečnost

Na poli ochrany přírody se udělalo mnoho, je to však jen zlomek toho, co zbývá učinit, či mělo být vykonáno už dávno. V současné době je v oblibě „ladění zbraní“ – čekatelům Evropské unie známé jako přizpůsobování legislativy. Před vstupem ČR do Evropské unie musíme např. uvést do praxe soustavu chráněných území evropského významu – NATURA 2000. V oblasti mezinárodní spolupráce je to prvořadým úkolem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz). Legislativě spojené s ochranou přírody je věnován i nový časopis – České právo životního prostředí (e-mail: CSPZP@seznam.cz), který začala vydávat stejnojmenná organizace. Pro společný zájem musí být společná řeč, jen se jí musíme naučit rozumět. A to vázne – jen jeden z příkladů: Evropští ochranáři nevědí jak zabránit lovu ptactva ve Francii či Itálii, když se opeřenci z oblastí přísné ochrany, ležící severněji, vydávají na tah.

K zamyšlení

Všeobecně se uznává, ví a hlásá, že rozumnou cestou je omezení spotřeby. Znáte osobně někoho, kdo již sám dobrovolně začal? Určitě je více těch, kdo se snaží s problematikou alespoň seznámit – i to je dobře.

Primackova kniha je zatím jedinou 2) komplexní učebnicí ochrany přírody na českém trhu. Pokrývá nejen většinu spletité problematiky ochranářského oboru, 3) ale vyslovuje a ilustruje množství názorů, postřehů či výsledků, které nemusíme slyšet rádi. Jen namátkou:

  • Lidská aktivita zvýšila rychlost vymírání druhů až tisícinásobně (s. 18).
  • … kolem 80 % světové populace se stále spoléhá na tradiční medicínu založenou na rostlinách a živočiších… (s. 47).
  • … divoký druh nebo odrůda může dodat určitý gen, který zlepší odolnost proti nemocím nebo zvýší výnos plodiny (s. 50).
  • V současnosti je lidmi nějakým způsobem používáno 40 % celkové primární produkce suchozemského prostředí… (s. 74).
  • Mnozí lidé […] jsou nuceni ničit přírodní společenstva a lovit druhy ohrožené vyhynutím, protože jsou chudí a nemají žádné vlastní pozemky nebo jiné zdroje obživy (s. 84).
  • Lidé v průmyslových zemích (a bohatá menšina v zemích rozvojových) spotřebovávají velmi nadprůměrné množství světové energie, nerostů, dřeva a jídla (s. 85).
  • Ochranáři musí být schopni vysvětlit přínosy svých výzkumných programů… (s. 164).
  • Mnoho velkých společností a jimi financované politické organizace zneužívají konceptu udržitelného rozvoje k „ozelenění“ svých průmyslových aktivit […] Opačným extrémem jsou ochranáři prosazující názor, že trvale udržitelný rozvoj znamená, že rozsáhlé oblasti světa budou ponechány stranou jakéhokoli rozvoje… (s. 268).
  • Bez ohledu na to, zda lidé pomáhají, či brání ochranářským aktivitám, pro většinu z nich jsou mnohem důležitější problémy dotýkající se jejich každodenního života (s. 287).

Obrázky

Poznámky

1) Pojem „ochrana přírody“ zde chápu v co největší šíři – od ochrany drobného kvítku po ochranu biosféry v globálním pohledu, a to včetně všech souvislostí s tím spojených.
2) Pomineme-li učebnici pro střední školy od M. Braniše Základy ekologie a ochrany životního prostředí, Informatorium, Praha 1999, 170 stran, 124 Kč.
3) Kniha je členěna do pěti základních kapitol: Biologie ochrany přírody a biologická diverzita, Ohrožení biologické diverzity, Ochrana na úrovni druhů a populací, Ochrana přírody na úrovni společenstev a Ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj. Je uvedena rozsáhlá literatura, a zvláště cenné jsou její přehledy za jednotlivými kapitolami, které stručně informují o obsahu citovaných děl. Navíc je původní americký text doplněn o informace z českého prostředí, které umožňují čtenáři srovnat americkou legislativu s běžnou českou praxí. Důležitý je přehled mezinárodních úmluv a soustav ekologických sítí v rámci Evropy. Drobné nepřesnosti a anglicizmy lze snadno rozeznat a knize nijak neubírají na významu.

V roce 1992 jsme provedli sociologický průzkum, který měl odpovědět na základní otázku: Existuje u nás zárodek, případně vzorec pro šíření ekologicky příznivého způsobu života? [...]

Vyšli jsme z údajů tzv. informátorů, kteří jsou dobrými znalci sociálních poměrů ve svém okolí... Bylo uskutečněno 44 hloubkových rozhovorů se 70 osobami. [...]

Rozhodnutí o životním způsobu je založeno individuálně. Vzniklo jako autentický a tvořivý výsledek duševní práce. Primárně vyplývá z vnitřního ustrojení osobnosti, je zakotveno v hlubinných psychických strukturách. Respondenti sami mají pocit, že vlastně nemají na svém rozhodnutí zásluhu. Charakteristické je jakési fatalistické vyjádření – „myslím, že je to moje cesta“. Ostatně jenom velice volně zde můžeme hovořit o rozhodnutí změnit způsob života. Častěji jsme mohli pozorovat jakési postupné přetváření či krystalizaci, zvládání daných podmínek a dosavadního běhu života. Jde o „etickou reflexi souřadnic vlastního osudu“, která ani nebývá racionálně podložena. Podobně se ukázalo, že není výstižné mluvit o „záměrné skromnosti“. Jak jsme ukázali, skromnost lidí v našem souboru není uskutečněním jejich záměru. Spíš je tedy na místě používat spojení „dobrovolná skromnost“.

Hana Librová: Pestří a zelení,

Veronica a Hnutí Duha, Brno, 1994, s. 95, 97, 121

(Této problematice se v knize věnuje celá kapitola Hledání skromného života u nás, s. 89–132)

Neklid moderního člověka, potřeba stále se přemisťovat, všechno vidět a všeho užít, je do té míry rozšířeným jevem, že obohatil i lexikální zásobu. „Globetrotter“ – světoběžník, osoba, která náruživě cestuje, cválá po zeměkouli, „Jet Set“ – soubor bohatých lidí různých národností, kteří cestují z jednoho módního světového místa na druhé, a konečně „Holiday Syndrom“, slovní spojení, které není třeba překládat. Dobře vystihuje posedlost člověka moderní doby stát se „na nejkrásnější čtyři týdny roku“ turistou, dostat se pryč z domu, daleko od všedních dnů. Statistiky dokládají, že z občanů bývalé NSR, kteří si vybírají dovolenou, zůstávají asi jen 4 % doma. 88 % osob podniká cestu delší než týden, dvě třetiny z toho v letních měsících, od poloviny června do poloviny září.

Cestovní výdaje se ve světě za posledních deset let zdvojnásobily. V celosvětovém měřítku představuje turismus roční obrat 2000 miliard dolarů a 100 milionů pracovních příležitostí; je největším ekonomickým odvětvím na planetě. Ve své masové podobě má vskutku všechny vlastnosti výroby. Je normován, lidské potřeby jsou pomocí zacílené reklamy usměrňovány do pasivní a unifikované podoby, která vyhovuje zájmům tohoto průmyslu („žádná zvláštní přání, prosím“). Je racionalizován (průběh rekreace je maximálně zjednodušován a zrychlován) a jeho produkce se zvyšuje (organizační mechanismus stále zvyšuje svou efektivitu a rozsah působení)...

Ani dotazovací šetření o motivech turistů nedávají logický obraz. Na prvních místech odpovědí jsou běžná schémata sebereflexe jako „uvolnit se“, „vypadnout z koloběhu všedního dne“, „nabrat čerstvé síly“, „užít přírody“. Nic, co by vysvětlovalo skutečné chování globetrotterů. Na výpovědích dotázaných osob nemůže sociolog postavit žádné závěry ani hypotézy. Snad jedinou: že tito lidé o svých motivech pro prázdninové cestování vskutku neuvažují. Že je masový turismus především nápodobou a pasivním sledováním latentních sklonů, hromadným psychologickým rituálem. Právě proto může mít reklama v masové turistice tak zřetelný úspěch.

Hana Librová: Pestří a zelení, Veronica a Hnutí Duha, Brno, 1994, s. 65–66

Historii lidstva ze značné míry tvořil nerovný konflikt mezi majetnými a nemajetnými – mezi lidmi, kteří disponovali mocí zemědělců, a těmi, kdo ji neměli, popřípadě mezi těmi, kteří tuto moc získali v různých dobách. ...

Produkce potravin však ve skutečnosti znamená (na dálku, prostřednictvím zemědělských hospodářství, kde pracují jiní) méně fyzické práce, více pohodlí, osvobození od hrozby hladomoru a průměrně delší život pouze pro dnešní bohaté občany prvního světa. Ti si opravdu potraviny sami ani nepěstují, ani nechovají. Převážná část drobných zemědělců a pastevců, kteří dnes tvoří obrovskou většinu skutečných producentů potravin na světě, však na tom nemusí být o mnoho lépe než někdejší lovci-sběrači.

Jared Diamond: Osudy lidských společností, Columbus, Praha 2000, s. 97, 110

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné