Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Labyrintem ochrany přírody

 |  5. 9. 2001
 |  Vesmír 80, 516, 2001/9

Můžete o snižování biologické diverzity přemýšlet v celosvětovém měřítku – a pak je to pesimistické a neřešitelné – nebo můžete přemýšlet o jednotlivých otázkách, tyto otázky řešit, a tím problém aspoň trochu zmenšit.

Peter Raven, ředitel botanické zahrady v Missouri

Ochrana přírody a životního prostředí patří mezi nejsložitější propletence života lidské společnosti. Zhruba sice panuje shoda v tom, že nejohroženější oblasti Země jsou tropické deštné pralesy či pobřežní korálové útesy, ale tím souznění končívá. Co problém a člověk, nebo spíše zájmová skupina, to jiný názor. Deštné pralesy i korálové útesy, a nejen ony, sdílejí stejnou tragédii – jsou společnými statky, o nichž nelze říci, čí jsou. Každý, kdo se k nim nachomýtne, chce urvat co nejvíce. Dobře ví, že když to neudělá sám, budou bohatnout jiní. Výsledkem je bezvýchodná chudoba ve veškerém slova smyslu.

Pochopení této skutečnosti vedlo k všestrannému pohledu – včetně ekonomických aspektů – na ochranu přírody. 1) Pryč je doba, kdy americký Skot John Muir postál s prezidentem Theodorem Rooseveltem nad kalifornským Yosemitským údolím a přesvědčil ho o nutnosti ochrany. I to však byla politická záležitost. Dnes je to samozřejmé:

Vědci […] zjistili, že je potřeba značné politické aktivity, aby se jim podařilo vytvořit zákonem chráněná území, prosadit kontrolu mezinárodního obchodu s druhy a vytvořit ekonomicky vhodné příležitosti pro místní obyvatele v prosperující ekoturistice… (s. 14).

Skutečná ochrana přírody není povrchní agitací ani výstředním poutáním pozornosti, ale úmornou prací a studiem, přesvědčováním, prosazováním legislativy a úsilím o její naplňování. Úspěchy se skládají z drobných krůčků v mezích zákona, neúspěchy mohou být propady do temných hlubin.

Vnější ekonomika

Sice se spekulovalo o tom, že lidé mají genetické předpoklady k tomu, aby se jim líbila biologická rozmanitost, což je tzv. biofilie. Mohla být v minulosti evolučně výhodná pro lovecko-sběračský styl života… Velká biologická rozmanitost jim mohla poskytnout různorodou potravu a další zdroje, chránící je před katastrofami a smrtí hladem (s. 18), ale na této úvaze stavět nelze. Srozumitelnější je řeč peněz – ekologická ekonomie. Do vžitých ekonomických počtů se nezahrnují náklady a užitky, které sdílí někdo jiný než sami účastníci transakcí. Tyto náklady a užitky se označují jako externality. Ochranáři usilují o to, aby se vnější ekonomické toky neopomíjely – snaží se o internalizaci externalit. Alespoň jeden příklad: Garnáti jsou často chováni na farmách v rozvojových zemích, ale jejich ceny na západních trzích samozřejmě nezahrnují zničení pobřežních mokřadů a půdy kolem přilehlých vesnic (s. 44). Výsledky ochranářských počtů – vyšší ceny – se prosazují těžko. Nikdo nechce dráže nakupovat a z obavy před ztrátou obchodu není ani vůle dráže prodávat – a to se netýká jen garnátů ze zemí třetího světa, ale také energie v zemích nejvyspělejších. A opět jsou k dispozici jen drobné krůčky v mezích zákona.

Ekoturistika

Cestování „za poznáním“ přestalo být výsadou hrstky vyvolených. Dosud asi nikdo nespočítal globální „cestovatelské“ náklady. Ekoturistika je rapidně se rozvíjejícím odvětvím v mnoha zemích; zaměstnává 200 milionů lidí a v celosvětovém měřítku vydělává miliardy dolarů ročně… dává lidem možnost pozorovat biologickou diverzitu a pozorovat různé druhy živočichů a rostlin… Existuje však nebezpečí, že turistická centra v rezervacích a národních parcích budou návštěvníkům poskytovat spíše fantastické zážitky, než aby jim umožňovala si uvědomit vážné sociální a ekonomické problémy, které ohrožují biodiverzitu (s. 58).

Nemusíme příliš daleko, abychom viděli přírodu „praskající ve švech“. Zavítejte k větší české řece v prázdninové době: Kempy nestačí, táboří se na březích ve volné přírodě, i tam je plno. Nikdo si netroufne nic zakazovat, se zlou by se potázal. Tady by asi americký vzor neuškodil – počet lidí v amerických národních parcích je limitován a místa pro táboření se předem objednávají.

Stejně neutěšená situace je již léta v oblíbených světových turistických oblastech. Při putování pod Mount Everest v nepálském Národním parku Sagarmatha se velmi snadno dostanete do davu a v „panenské“ velehorské přírodě se dusíte zvířeným prachem bot lidí, kteří někdy ani nevědí, kam jdou, či dokonce kde jsou – ale „mají na to“ a je to módní. Tady by však byla regulace ještě obtížnější, přibyl sociální aspekt: Bohatí turisté živí chudé místní obyvatelstvo.

Jiným svérázem národních parků mohou být domorodí průvodci. Chcete-li uvidět největší květ světa, gigantickou parazitickou raflesii, nestačí přijet, např. do thajského Národního parku Khao Sok, ve správný čas, ale musí vás někdo k rostlině dovést. Kvete-li jich málo, správcové parku odpovídají vyhýbavě. Dobře vědí, že vzácným rostlinám zvědavci škodí. Jenže není problém domluvit se s místními znalci; ti „mají situaci pod kontrolou“ a za příslušný poplatek vás k rostlině dovedou. Ochrana přírody v souvislosti s ekoturistikou nekráčívá ani drobnými krůčky, natož v mezích zákona.

Poslední komunista

Bizarnost a složitost společenských souvislostí okolo ochrany přírody nezná mezí. Neodpustím si uvést příběh, opět z Národního parku Khao Sok, který dobře ilustruje propletenost ochranářství se vším, co s člověkem souvisí: Jedna zdejší atrakce nese označení „poslední komunista“.

Studentský protest proti vojenské vládě vyústil v Bangkoku 6. října 1976 v masakr. Mnoho studentů zahynulo při střelbě z vojenských helikoptér, uprchlíci nalezli azyl u thajských komunistů, kteří tehdy „byli v kurzu“. Ti jim poskytli úkryt – a výcvik – ve svém táboře na severovýchodě Thajska. S komunistickým cejchem se pak asi 170 z nich uchýlilo do pralesů u Khao Sok na jihu země. Opevnili hluboké jeskyně s nouzovými východy na druhé straně hory. Mimo ně vystupovali jako civilisté a prodávali na trzích vlastní zemědělskou produkci. Nakupovali potraviny, léky a pod rukou i zbraně od vojáků. Okolí jeskyní zaminovali minami vlastní výroby z plastových trubek a TNT. Panoval přísný zákaz lovu divoké zvěře. Nebyl to ochranářský počin, ale obava z prozrazení. Několik let zde vzdorovali armádě – a zároveň i dřevařským společnostem. Nepřímo chránili nejen khaosocký prales, ale i zdejší faunu a flóru ještě před tím, než tu byl r. 1980 ustanoven park. Změna vlády přinesla rebelům amnestii a ti se postupně vrátili domů. Poslední účastník studentského povstání, dnes čtyřicátník Amnat, vlastním jménem Khun Wano, žije v odlehlém domě se svou ženou a dětmi. Opustil jeskyni Namtaloo jako poslední, r. 1989. Tehdy sem přicestovali první turisté. Dnes je Anmat „velkým šéfem“ v přilehlém Národním parku Klong Phanom.

Teorie, právo a skutečnost

Na poli ochrany přírody se udělalo mnoho, je to však jen zlomek toho, co zbývá učinit, či mělo být vykonáno už dávno. V současné době je v oblibě „ladění zbraní“ – čekatelům Evropské unie známé jako přizpůsobování legislativy. Před vstupem ČR do Evropské unie musíme např. uvést do praxe soustavu chráněných území evropského významu – NATURA 2000. V oblasti mezinárodní spolupráce je to prvořadým úkolem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz). Legislativě spojené s ochranou přírody je věnován i nový časopis – České právo životního prostředí (e-mail: CSPZP@seznam.cz), který začala vydávat stejnojmenná organizace. Pro společný zájem musí být společná řeč, jen se jí musíme naučit rozumět. A to vázne – jen jeden z příkladů: Evropští ochranáři nevědí jak zabránit lovu ptactva ve Francii či Itálii, když se opeřenci z oblastí přísné ochrany, ležící severněji, vydávají na tah.

K zamyšlení

Všeobecně se uznává, ví a hlásá, že rozumnou cestou je omezení spotřeby. Znáte osobně někoho, kdo již sám dobrovolně začal? Určitě je více těch, kdo se snaží s problematikou alespoň seznámit – i to je dobře.

Primackova kniha je zatím jedinou 2) komplexní učebnicí ochrany přírody na českém trhu. Pokrývá nejen většinu spletité problematiky ochranářského oboru, 3) ale vyslovuje a ilustruje množství názorů, postřehů či výsledků, které nemusíme slyšet rádi. Jen namátkou:

  • Lidská aktivita zvýšila rychlost vymírání druhů až tisícinásobně (s. 18).
  • … kolem 80 % světové populace se stále spoléhá na tradiční medicínu založenou na rostlinách a živočiších… (s. 47).
  • … divoký druh nebo odrůda může dodat určitý gen, který zlepší odolnost proti nemocím nebo zvýší výnos plodiny (s. 50).
  • V současnosti je lidmi nějakým způsobem používáno 40 % celkové primární produkce suchozemského prostředí… (s. 74).
  • Mnozí lidé […] jsou nuceni ničit přírodní společenstva a lovit druhy ohrožené vyhynutím, protože jsou chudí a nemají žádné vlastní pozemky nebo jiné zdroje obživy (s. 84).
  • Lidé v průmyslových zemích (a bohatá menšina v zemích rozvojových) spotřebovávají velmi nadprůměrné množství světové energie, nerostů, dřeva a jídla (s. 85).
  • Ochranáři musí být schopni vysvětlit přínosy svých výzkumných programů… (s. 164).
  • Mnoho velkých společností a jimi financované politické organizace zneužívají konceptu udržitelného rozvoje k „ozelenění“ svých průmyslových aktivit […] Opačným extrémem jsou ochranáři prosazující názor, že trvale udržitelný rozvoj znamená, že rozsáhlé oblasti světa budou ponechány stranou jakéhokoli rozvoje… (s. 268).
  • Bez ohledu na to, zda lidé pomáhají, či brání ochranářským aktivitám, pro většinu z nich jsou mnohem důležitější problémy dotýkající se jejich každodenního života (s. 287).

Obrázky

Poznámky

1) Pojem „ochrana přírody“ zde chápu v co největší šíři – od ochrany drobného kvítku po ochranu biosféry v globálním pohledu, a to včetně všech souvislostí s tím spojených.
2) Pomineme-li učebnici pro střední školy od M. Braniše Základy ekologie a ochrany životního prostředí, Informatorium, Praha 1999, 170 stran, 124 Kč.
3) Kniha je členěna do pěti základních kapitol: Biologie ochrany přírody a biologická diverzita, Ohrožení biologické diverzity, Ochrana na úrovni druhů a populací, Ochrana přírody na úrovni společenstev a Ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj. Je uvedena rozsáhlá literatura, a zvláště cenné jsou její přehledy za jednotlivými kapitolami, které stručně informují o obsahu citovaných děl. Navíc je původní americký text doplněn o informace z českého prostředí, které umožňují čtenáři srovnat americkou legislativu s běžnou českou praxí. Důležitý je přehled mezinárodních úmluv a soustav ekologických sítí v rámci Evropy. Drobné nepřesnosti a anglicizmy lze snadno rozeznat a knize nijak neubírají na významu.

V roce 1992 jsme provedli sociologický průzkum, který měl odpovědět na základní otázku: Existuje u nás zárodek, případně vzorec pro šíření ekologicky příznivého způsobu života? [...]

Vyšli jsme z údajů tzv. informátorů, kteří jsou dobrými znalci sociálních poměrů ve svém okolí... Bylo uskutečněno 44 hloubkových rozhovorů se 70 osobami. [...]

Rozhodnutí o životním způsobu je založeno individuálně. Vzniklo jako autentický a tvořivý výsledek duševní práce. Primárně vyplývá z vnitřního ustrojení osobnosti, je zakotveno v hlubinných psychických strukturách. Respondenti sami mají pocit, že vlastně nemají na svém rozhodnutí zásluhu. Charakteristické je jakési fatalistické vyjádření – „myslím, že je to moje cesta“. Ostatně jenom velice volně zde můžeme hovořit o rozhodnutí změnit způsob života. Častěji jsme mohli pozorovat jakési postupné přetváření či krystalizaci, zvládání daných podmínek a dosavadního běhu života. Jde o „etickou reflexi souřadnic vlastního osudu“, která ani nebývá racionálně podložena. Podobně se ukázalo, že není výstižné mluvit o „záměrné skromnosti“. Jak jsme ukázali, skromnost lidí v našem souboru není uskutečněním jejich záměru. Spíš je tedy na místě používat spojení „dobrovolná skromnost“.

Hana Librová: Pestří a zelení,

Veronica a Hnutí Duha, Brno, 1994, s. 95, 97, 121

(Této problematice se v knize věnuje celá kapitola Hledání skromného života u nás, s. 89–132)

Neklid moderního člověka, potřeba stále se přemisťovat, všechno vidět a všeho užít, je do té míry rozšířeným jevem, že obohatil i lexikální zásobu. „Globetrotter“ – světoběžník, osoba, která náruživě cestuje, cválá po zeměkouli, „Jet Set“ – soubor bohatých lidí různých národností, kteří cestují z jednoho módního světového místa na druhé, a konečně „Holiday Syndrom“, slovní spojení, které není třeba překládat. Dobře vystihuje posedlost člověka moderní doby stát se „na nejkrásnější čtyři týdny roku“ turistou, dostat se pryč z domu, daleko od všedních dnů. Statistiky dokládají, že z občanů bývalé NSR, kteří si vybírají dovolenou, zůstávají asi jen 4 % doma. 88 % osob podniká cestu delší než týden, dvě třetiny z toho v letních měsících, od poloviny června do poloviny září.

Cestovní výdaje se ve světě za posledních deset let zdvojnásobily. V celosvětovém měřítku představuje turismus roční obrat 2000 miliard dolarů a 100 milionů pracovních příležitostí; je největším ekonomickým odvětvím na planetě. Ve své masové podobě má vskutku všechny vlastnosti výroby. Je normován, lidské potřeby jsou pomocí zacílené reklamy usměrňovány do pasivní a unifikované podoby, která vyhovuje zájmům tohoto průmyslu („žádná zvláštní přání, prosím“). Je racionalizován (průběh rekreace je maximálně zjednodušován a zrychlován) a jeho produkce se zvyšuje (organizační mechanismus stále zvyšuje svou efektivitu a rozsah působení)...

Ani dotazovací šetření o motivech turistů nedávají logický obraz. Na prvních místech odpovědí jsou běžná schémata sebereflexe jako „uvolnit se“, „vypadnout z koloběhu všedního dne“, „nabrat čerstvé síly“, „užít přírody“. Nic, co by vysvětlovalo skutečné chování globetrotterů. Na výpovědích dotázaných osob nemůže sociolog postavit žádné závěry ani hypotézy. Snad jedinou: že tito lidé o svých motivech pro prázdninové cestování vskutku neuvažují. Že je masový turismus především nápodobou a pasivním sledováním latentních sklonů, hromadným psychologickým rituálem. Právě proto může mít reklama v masové turistice tak zřetelný úspěch.

Hana Librová: Pestří a zelení, Veronica a Hnutí Duha, Brno, 1994, s. 65–66

Historii lidstva ze značné míry tvořil nerovný konflikt mezi majetnými a nemajetnými – mezi lidmi, kteří disponovali mocí zemědělců, a těmi, kdo ji neměli, popřípadě mezi těmi, kteří tuto moc získali v různých dobách. ...

Produkce potravin však ve skutečnosti znamená (na dálku, prostřednictvím zemědělských hospodářství, kde pracují jiní) méně fyzické práce, více pohodlí, osvobození od hrozby hladomoru a průměrně delší život pouze pro dnešní bohaté občany prvního světa. Ti si opravdu potraviny sami ani nepěstují, ani nechovají. Převážná část drobných zemědělců a pastevců, kteří dnes tvoří obrovskou většinu skutečných producentů potravin na světě, však na tom nemusí být o mnoho lépe než někdejší lovci-sběrači.

Jared Diamond: Osudy lidských společností, Columbus, Praha 2000, s. 97, 110

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné