Den, kdy přiletí helikoptéra

Vesnice Fogoma’iu není středem světa, a je to na ní na první pohled vidět. Několik domů postavených na kůlech a krytých listím ságové palmy je rozhozeno okolo travnaté přistávací dráhy, kam jednou týdně zalétá malá Cessna společnosti Missionary Aviation Fellowship. Všude okolo, kam až oko z letadla dohlédne, se vlní tropický prales. Nejbližší sousedé jsou den pochodu po lesních stezkách nebo pádlování po Hegigio, řece obývané krokodýly. Asi stovka vesničanů tu žije z tara, sladkých brambor a jamů vypěstovaných na malých mýtinách, které vznikly vyklučením lesa. Jídelníček si doplňují říčním rybolovem, pěstováním prasat a lovem. Peněžní ekonomika vesnice je představována učitelem vesnické školy, placeným z hlavního města provincie, a osamoceným krokodýlem v ohrazeném jezírku, hrdě nazývaným krokodýlí farma. Kolonku turistického ruchu naplnila naše návštěva na několik let. Čas tak plyne ve vesnici Fogoma’iu pomalu a nevzrušeně. Až na dny, kdy přiletí helikoptéra.

Sousedé na jihu prodali svůj les dřevařskému koncernu a už tam probíhá intenzivní těžba. Na severním obzoru se tyčí majestátní hora Bosavi, jež je naopak centrem chráněné oblasti vyhlášené tamějšími vesničany s pomocí WWF čili Světového fondu na ochranu přírody. Fogoma’iu se tak nachází ve strategické pozici, v zemi nikoho mezi frontou ochranářů a dřevařů. Vede se o ni proto náležitě nesmlouvavý boj.

Když přiletí helikoptéra z jihu, jsou vesničané lákáni vidinou velkých peněz za licenci na těžbu dřeva. Dřevaři také šikovně rozdmychávají obavy z toho, že bez nich zůstane Fogoma’iu beznadějně pozadu. Všude se těží dřevo, ropa nebo zlato, budují se silnice, lidé si užívají plodů moderní civilizace, jenom jejich vesnice zůstane zapomenuta, jak také koneckonců zapomenuta byla po celých 25 let nezávislosti země. Výhody spolupráce byly vybraným vlivným vesničanům náležitě vysvětleny také během „studijního“ výletu do Singapuru, který pro ně koncern zaplatil.

Helikoptéry ale přilétají i ze severu, neboť ani WWF nezahálí. Její dvacetičlenný mezinárodní tým výborně placených odborníků operuje ze základny v městečku Moro a má k dispozici vrtulník, vysílačky, počítače, satelitní telefony a tučné šekové knížky. Vesničany přesvědčují o tom, že je dřevařský koncern vezme na hůl, zničí jejich lesy na dlouhá desetiletí a rozvrátí jejich dosud poklidný život. Jako částečnou náhradu za ušlý zisk z prodeje dřeva se snaží zavést odchov atraktivních druhů pralesních motýlů na prodej zahraničním sběratelům a komerční pěstování vanilky v jinak neporušených lesích okolo vesnice.

V bitvě o Fogoma’iu už obě strany utratily mnoho desítek tisíc dolarů. Ve vesnici samotné ale plyne čas nevzrušeně, tedy až na dny, kdy větrné víry od přistávající helikoptéry rozdmychají kuchyňská ohniště a pocuchají palmové listí na střechách vesnických domků.