Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

O původu eukaryontních intronů

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 66, 2001/2

Introny jsou úseky DNA, které jsou u eukaryontních organizmů vmezeřené do kódujích sekvencí. Při syntéze proteinů proto musí být různě složitě odstraňovány z primárního transkriptu RNA. Díky intronům má kódující, tedy „smysluplná“ DNA eukaryot v podstatě stavebnicovou strukturu a celý tento systém umožňuje značnou plasticitu při tvorbě proteinů (někdy je určitý intron vystřižen, jindy ne apod.). Vlastní evoluční původ intronů je však již dlouho předmětem diskuse.

Nejprve byly introny považovány za jakýsi odpad z původního procesu tvorby genů. Stále více se však zdá, že by introny mohly být původně samostatné mobilní elementy pocházející z nějakých jiných organizmů, které pronikly do genomu eukaryot a postupně se v něm rozšířily. Mezi nejvíce podezřelé elementy náleží sebe samy vystřihující (self-splicing) introny skupiny II, které se nacházejí u některých bakterií a také u chloroplastů a mitochondrií. Dosud však nebyl znám mechanizmus, pomocí nějž by se tyto elementy byly schopny šířit na nová místa v genomu.

Skupina amerických vědců pod vedením B. Cousineaua za tímto účelem studovala intron Ll.LtrB z bakterie Lactococcus lactis. Podařilo se jim prokázat, že tento intron proniká na nová místa na chromozomech pomocí retrotranspozičního mechanizmu, který je nezávislý na endonukleázách, naopak využívá rekombinázy a pravděpodobně zahrnuje revezní vystřihnutí RNA intronu a její vložení do buněčné RNA. Právě takový mechanizmus by mohl být odpovědný za rozšíření intronů po celých genomech. (Nature 404, 940–943, 1018–1021, 2000)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné