Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Velká matice

 |  5. 10. 2001
 |  Vesmír 80, 584, 2001/10

Sedím a blaženě se kochám právě dokončenou Velkou maticí, defilující přede mnou na obrazovce počítače. Je to obří tabulka s 1583 řádky, které představují stejný počet druhů býložravého hmyzu, a s 62 sloupci, každý pro jeden druh dřeviny z deštného pralesa na severním pobřeží Nové Guineje. Čísla ve výsledných 98 146 políčkách matice udávají, kolik jedinců každého z hmyzích druhů se živilo na té které rostlině, a kvantitativně tak popisují potravní vztahy mezi světem hmyzu a rostlin. Hmyzí strana matice zahrnuje vše od dvaceticentimetrových strašilek přes velká i malá sarančata a housenky z mnoha motýlích čeledí až po nejrůznější brouky – od obřích tesaříků po milimetrové mandelinky a nosatce. Matičními rostlinami je zastoupeno 18 čeledí a 40 rodů. Ačkoliv to je jenom omezený výběr z několika set druhů dřevin v pralese, i tak se mezi nimi najdou zástupci rozmanitých životních stylů – od vysokých druhů horního stromového patra přes keře z lesního podrostu a pionýrské druhy osídlující nově vzniklé mýtiny až po druhy specializované na záplavové pásmo okolo lesních potoků. Přítomno je i patnáct fíkovníků, palma, pryšce bohaté latexem, nahosemenné širokolisté Gnetum, Endospermum žijící v symbióze s mravenci nebo jedlý Artocarpus.

Co vytvoření Velké matice obnášelo? Pět let práce patnáctičlenného týmu hovořícího sedmi mateřskými jazyky, 11 000 pracovních dnů prožitých na Nové Guineji, 21 000 km pěšmo tropickým pralesem, 63 000 km terénním automobilem, 28 mezikontinentálních letů, 35 000 e-mailových zpráv, 29 malarických záchvatů, 18 000 sucharů a 8000 porcí instantních nudlí, 22 000 betelových a 1500 kokosových ořechů, 38 mačet, 35 šekových knížek, 6 počítačů, 4 stereomikroskopy, 1 obvinění z čarodějnictví, 1 ozbrojené přepadení. Vybudování entomologické laboratoře na kokosové plantáži, zavedení elektřiny a internetu do míst, kde se o tom nikomu ani nesnilo, povznesení ekonomiky tří vesnic. Čtrnáct rodiček a desítky nemocných urgentně doručených do nemocnice. Experimentální studium potravních preferencí 120 000 hmyzích jedinců.

Cestuji Velkou maticí jako nově objevenou krajinou za zrcadlem. Mnozí už tam letmo nahlédli přede mnou, ale teprve nyní je zřetelně vidět až k dalekému obzoru. V kraji fíkovníků se to hemží velkými tesaříky a jedovatými danaidy, mořenovité stromy oplývají strašilkami a lišaji, pryšcovité zase drobnými mandelinkami a velkými urániemi, zatímco jednoděložné jsou hmyzí pustinou s občasným soumračníkem. Jednoduchá matice odráží složitou evoluční historii vztahů mezi rostlinami a býložravci a zároveň i ekologické podmínky panující v dnešním tropickém lese. Její rozšifrování proto nebude jednoduché a smysl získaných výsledků lze dopředu těžko odhadnout. To jsou ale starosti zítřka. Dnes se kochám pohledem na Velkou matici, klíč k odhalení mnohých záhad, klíč nalezený na konci dlouhé, dobrodružné cesty, klíč za jedenáct milionů korun. 1)

Poznámky

1) Autor děkuje za podporu Entomologickému ústavu AV ČR, Biologické fakultě JU, Grantové agentuře AV ČR, Grantové agentuře ČR, programu Kontakt MŠMT, National Science Foundation USA, Christensen Research Fund, Otto Kinne Foundation, Fulbright Commission, Smithsonian Institution, Bishop Museum, PNG Biological Foundation a Conservation Melanesia.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Je vědeckým pracovníkem Entomologického ústavu AV ČR, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné