Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Produkce řas v krách

 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 56, 2001/1

Fotosyntetická aktivita řas v ledových krách arktických a antarktických oblastí je zřejmě podceňována. Ukazují to poslední studie T. Mocka a R. Gradingera z výzkumných týmů v německém Kielu, kteří vyvinuli novou metodu inkubace přímo v původní kře. Vyříznou z ní vertikální sloupec o průměru 10 cm (tloušťka kry bývá obvykle 100 a více cm). Ze sloupce se pak ve vodorovných vrstvách, které se mají studovat, vyříznou terče 1 cm tlusté, jež se umístí do skleněných Petriho misek. Do každého ledového terče s řasami se inokuluje roztok NaH14CO3 a filtrovaná mořská voda, misky se utěsní a vrátí do sloupce ledu. Ten se pak zasune do válce z průhledného plexiskla a upevní na původní místo v ledové vrstvě. Spodních 50–10 cm obsahuje nejvíce řas a světelné podmínky i množství živin (led byl v dotyku s mořskou vodou) jsou v nich pro fotosyntézu nejpříznivější. Na dno se umístí i zatemněná miska, v níž se stanovuje rychlost dýchání. Po osmihodinové inkubaci se válec z kry znovu vyjme a v miskách se po rychlém roztání a přidání herbicidu, který zastaví další fotosyntetickou aktivitu, změří množství 14C zabudované do produktů fotosyntézy. Na všech čtyřech pokusných stanicích mezi Grónskem a Špicberky zjistili kielští vědci výrazně nejvyšší rychlost fotosyntézy v nejspodnější centimetrové vrstvičce ledu. V ní jsou řasy nejlépe přizpůsobeny pronikajícímu fotosynteticky účinnému záření. Fotosynteticky si zabudovaly až 21 mg(C).m–3.s–1, přičemž obsahovaly 84 mg chlorofylu ve stejném objemu ledu. (Mar. Ecol. Progr. Ser. 177, 15–26, 1999

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné