Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Produkce řas v krách

 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 56, 2001/1

Fotosyntetická aktivita řas v ledových krách arktických a antarktických oblastí je zřejmě podceňována. Ukazují to poslední studie T. Mocka a R. Gradingera z výzkumných týmů v německém Kielu, kteří vyvinuli novou metodu inkubace přímo v původní kře. Vyříznou z ní vertikální sloupec o průměru 10 cm (tloušťka kry bývá obvykle 100 a více cm). Ze sloupce se pak ve vodorovných vrstvách, které se mají studovat, vyříznou terče 1 cm tlusté, jež se umístí do skleněných Petriho misek. Do každého ledového terče s řasami se inokuluje roztok NaH14CO3 a filtrovaná mořská voda, misky se utěsní a vrátí do sloupce ledu. Ten se pak zasune do válce z průhledného plexiskla a upevní na původní místo v ledové vrstvě. Spodních 50–10 cm obsahuje nejvíce řas a světelné podmínky i množství živin (led byl v dotyku s mořskou vodou) jsou v nich pro fotosyntézu nejpříznivější. Na dno se umístí i zatemněná miska, v níž se stanovuje rychlost dýchání. Po osmihodinové inkubaci se válec z kry znovu vyjme a v miskách se po rychlém roztání a přidání herbicidu, který zastaví další fotosyntetickou aktivitu, změří množství 14C zabudované do produktů fotosyntézy. Na všech čtyřech pokusných stanicích mezi Grónskem a Špicberky zjistili kielští vědci výrazně nejvyšší rychlost fotosyntézy v nejspodnější centimetrové vrstvičce ledu. V ní jsou řasy nejlépe přizpůsobeny pronikajícímu fotosynteticky účinnému záření. Fotosynteticky si zabudovaly až 21 mg(C).m–3.s–1, přičemž obsahovaly 84 mg chlorofylu ve stejném objemu ledu. (Mar. Ecol. Progr. Ser. 177, 15–26, 1999

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné