Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Heterostruktura a polymer

 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 57, 2001/1

Když vezmete do rukou toto číslo Vesmíru, najdete heterostrukturupolymer v titulcích hlavních (nobelistických) článků. Co mají tato slova společného? V jejich etymologii je ukryta informace o tvaru zkoumaných předmětů. Jde o složeniny, a proto prozatím hetero-poly- odtrhneme a budeme si všímat těch stěžejních částí: strukturymeru. O strukturách obecně jsme mluvili nedávno (Vesmír 79, 537, 2000/9) a ani na "staré struktury" většina z nás ještě nezapomněla. Co však jsou to "mery"? Vybaví se nám meristém (ř. meros – dílek, část, ř. stémón – stojatá osnova), a už nám tvar dělivého pletiva vyvstává před očima. Nastíněnou představu o obou slovech upřesní první části složenin.

Heteros znamená jiný, různý, rozličný, odlišný; hetero- je tedy opak k homo- či izo-. Nenechme se ale zmást. Hetérský život byl patrně rovněž v mnohém jiný, nicméně od jinakosti života se původ slova neodvíjí. Hetéra (hetaira) původně byla prostě družka (teprve později se slovo "terminologizovalo" a jeho význam se zúžil na společnici v nejvyšších kruzích antického Řecka).

Vraťme se však k "jinakosti". Taková heter(o)osmie je porucha čichu, při níž člověk určité vůně vnímá jinak (něco jako "čichová barvoslepost"). Při heteroplastice je tkáň jednoho živočišného druhu přenesena na jiný. Heterogamie je splývání jiných (nestejných) gamet, heterosexuál tíhne k jinému (opačnému) pohlaví a do heterocyklické sloučeniny vlezly jiné atomy.

Polys je prostě mnohý, blíže určuje něco, co je složeno z mnoha částí, dílků. Zkusme si to odstupňovat. Monomer je nízkomolekulární (málomolekulární), oligomer už má několik monomerních jednotek a v polymeru "toho" nutně musí být nejvíc. Je složen z makromolekul (rozdíl mezi makro-mikro- netřeba vysvětlovat). Některé polymery jsou lineární, jiné všelijak rozvětvené či zesíťované, vždy však mnohočetné, zkrátka poly-. Existují též polymery konjugované. Pro bohemistu je konjugace jen časování, avšak pro přírodovědce spojování či spřahování pod jho (con iugum). Polymer si lze představit také jako vláček s mnoha vagonky.

Ne nadarmo byla Polyhymnia múzou "mnoha zpívajících", resp. sborového zpěvu. V polygrafii vám vytisknou mnoho druhů zápisu (pokud mnoho zaplatíte). Polyp(us) neblaze proslul mnoha "nožičkami" (pus, viz též něm. Fuss), polygamie (mnohoženství) je oblíbena v mnoha končinách. Slovo polys lze rozkrýt i v některých osobních jménech (Polyxena – mnohé hostící, Polykarpos – mnohoplodný), o jménech geografických ani nemluvě (viz Polynésii s mnoha ostrovy).

Pěkně jsme si svá seskupení rozdělili na ta, která obsahují něco jiného, a ta, která se skládají jsou z mnoha částí. Teď jde o to, jestli je pokaždé dokážeme rozlišit. Nejedna heterostruktura "toho v sobě má mnoho" a nejeden polymer vzniká "přidáním něčeho jiného". Heterosexuál vlastně různorodý není, jeho orientace je jednoznačná. A polytonální skladba nemá mnoho tónů, nýbrž je velmi různorodá (komponovaná v mnoha tóninách). Zkrátka jen jazykově k termínům přistupovat nelze, jejich význam je záměrně zúžen a nutno vědět jak. Jisto je, že s českou terminologií už (dávno) nevystačíme. Jazykobrusič devatenáctého století by možná zavedl jinostrukturumnohomer, a přece by to nebylo dost české (jinovrstvení a mnohočást zas už vůbec nevystihují podstatu). Termíny, které neumíme nahradit, je třeba přijmout a seznámit se s jejich významem. V tuto chvíli nejlépe na stranách 32 a 35.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...