Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

ROGER PENROSE: Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl

Mladá Fronta, Edice Kolumbus, Praha 1999, 160 stran, přeložil Jiří Langer
 |  5. 7. 2000
 |  Vesmír 79, 407, 2000/7

Na obálce a na přebalu knihy je trojrozměrný model trojúhelníku, jeden z těch realisticky vyhlížejících předmětů, který je sice možné nakreslit na papír, ale ve skutečnosti ho nelze sestrojit. V knihách pojednávajících o zdánlivě paradoxních nebo velice těžko představitelných důsledcích teorie relativity či kvantové fyziky taková ilustrace už nikoho nepřekvapí, v Penrosově knize se však z pouhé hříčky stává symbol určitého pohledu na svět, který autor ve své knize vysvětluje a obhajuje.

Co mě na této knížce okamžitě upoutalo, je Penrosův zápal. Čtenář cítí, že autor bere svou věc vážně, ale přitom k ní nepřistupuje suchopárně. Na mnoha místech je zajímavé sledovat, jak se na svět dívá matematik: Speciální relativita je tak teorií v mnoha ohledech jednodušší než mechanika newtonovská. Z matematického hlediska [...] je to mnohem hezčí matematická struktura. V knížce je také mnoho obrázků, názorně ilustrujících věci, o nichž se hovoří, což zvlášť u abstraktních pojmů může vydatně přispět k porozumění.

Obsah výstižně charakterizuje sám autor: Tato kniha nese název „Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl“. První kapitola spolu s kapitolou následující pojednávají o našem fyzikálním vesmíru. [...] Nebudou to však „botanické“ kapitoly, které by detailně popisovaly, co se kde v našem vesmíru nachází. Soustředím se v nich na výklad zákonů, jimiž se chod světa řídí. Jedním z důvodů, proč jsem rozbor fyzikálních zákonů rozdělil do dvou kapitol, jedné o „velkém“ a druhé o „malém“, je skutečnost, že zákony popisující chování světa velkých měřítek a zákony světa měřítek velmi malých se zdají být značně rozdílné. Jak sladit to, co se zdá být tak různé, je hlavním tématem kapitoly třetí. A právě zde vstupuje do naší diskuse lidská mysl. 1)

V první kapitole je stručně vyložen pohled současné fyziky na vývoj vesmíru jako celku. Autor v textu i na obrázcích poukazuje na geometrické aspekty Einsteinovy teorie gravitace a kosmologie, cituje výsledky měření, které potvrzují shodu Einsteinovy teorie s pozorováními. Hájí skutečnou existenci jevů odpovídajících této teorii v přírodě: Teorie byla původně rozvinuta bez observační motivace, matematicky je však velmi elegantní a ukázalo se, že i velmi dobře podložená fyzikálně. Chtěl bych zde poukázat na to, že příslušná matematická struktura skutečně existuje v přírodě, že teorie je opravdu přítomná v prostoru, není to něco někým na přírodu vloženého.

Druhá kapitola se věnuje kvantové teorii. Je zmíněna obdivuhodná úspěšnost jejího výkladu řady každodenních jevů (jako jsou vlastnosti atomů a molekul, tepelné záření těles, lasery atd.) a ukázány některé z jejích překvapivých důsledků. Středem Penrosova zájmu je role indeterminizmu, který do teorie vstupuje v okamžiku, kdy provedeme měření, jehož výsledek je kvantovou teorií určen jen s určitou pravděpodobností. Nejasnost interpretace kvantového popisu světa autor ukazuje na problému Schrödingerovy kočky a rozděluje fyziky na dva tábory: jedni berou kvantovou mechaniku jenom jako vynikající popis reality, druzí nahlížejí na matematické struktury kvantové teorie jako na něco reálně existujícího. 2) Penrose sám se zařazuje do druhé skupiny, indeterminizmus kvantového měření považuje jen za určité přiblížení k nějaké dokonalejší fyzikální teorii, kterou ještě nemáme. Jako její možnou součást namísto standardního pravděpodobnostního přístupu ke kvantovému měření navrhuje mechanizmus, který nazývá objektivní redukce. Kapitolu završuje obrázkem pomyslné krychle sestavené z našich současných fyzikálních teorií, kde však teorie sjednocující gravitaci s kvantovou mechanikou stále chybí, a vyjadřuje přesvědčení, že součástí takovéto teorie bude i objektivní redukce.

V třetí kapitole se autor zabývá možností popsat lidské vědomí vědeckými pojmy, ukazuje na konkrétních příkladech, proč si myslí, že určité základní porozumění světu, které je lidem vlastní, není možné výpočetně zachytit a modelovat pomocí počítačů. Dotkne se pojmu svobodné vůle a činnosti neuronů v mozku, vysloví hypotézu, že objektivní redukce a ona doposud neznámá teorie kvantové gravitace by se mohly uplatnit také zde.

Podnětná je i závěrečná část knihy, kdy se k Penrosovým myšlenkám vysloví tři jiní lidé a autor na jejich komentáře odpoví. Dobře položená otázka nebo i nesouhlasný postoj prospívá tříbení názorů, a navíc tato část čtenáři evokuje atmosféru přednášky, kterou kniha vlastně zachycuje. Zejména na odpovědích diskutujícím je patrná Penrosova kultivovanost i tolerance k jiným lidem a jejich názorům.

Penrose je pro mě zajímavý tím, že jako světoznámý odborník v matematice a fyzice zkoumá vztah těchto věd k člověku a jeho poznání, usilovně hledá celkový rámec, do nějž patří spolu s ostatními poznatky, které člověk neustále získává o sobě a o světě kolem sebe. Na to se dá namítnout, že to samé dělají i mnozí jiní vědci, kteří popularizují svůj obor. Penrosovo zaujetí se mi však zdá být opravdovější.

Poznámky

1) V knize se často mluví o platonském světě, přičemž se předpokládá, že čtenář ví, co to je. Vysvětlení tohoto pojmu, navíc z pera matematika, je velice zdařilé v knize Rozpravy s geometrií od P. Vopěnky (Panorama, Praha 1989, zejména s. 9298; viz rovněž souborné vydání Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci, Práh, Praha 2000), která je věnována antické geometrii. Navíc Penrosův a Vopěnkův postoj k platonskému pojetí matematiky jsou si dost blízké. Dodejme, že Penrosem používaný pojem absolutno je totéž co idea.
2) Viz zajímavou diskusi na toto téma mezi S. Hawkingem a R. Penrosem ve Vesmíru 76, 448, 1997/8.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kvantová fyzika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Aleš Bezděk

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D. (*1970) vystudoval fytotechnický obor na VŠZ Brno, v Entomologickém ústavu AV ČR se zabývá ekologií a taxonomií brouků.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné