Web of Science

Snem každého čtenáře je snadná dostupnost odborných časopisů, monografií a učebnic. Počet časopisů i knih roste čím dál více, a tak není v silách žádné knihovny plně uspokojit své čtenáře. Moderní technologie nicméně určité možnosti nabízejí alespoň těm, kdo se rozhodnou, že přístup k informacím za nějakou tu korunu stojí.

Druhým motivem, proč jsme se obrátili na dr. Ivanu Kadlecovou,ředitelku Knihovny Akademie věd ČR, souvisí s článkem Václava Hořejšího (Můžeme měřit kvalitu vědecké práce?, Vesmír 79, 83, 2000/2) a otázkou citovanosti vědeckých prací.

Co se tedy skrývá za projektem s názvem „Velkoplošná multilicence k přístupu do databáze Web of Science“?

Ivana Kadlecová: Web of Science je webovským vstupem do tří databází obsahujících bibliografické údaje (a citace prací včetně abstraktů) z celého světa v oblasti výzkumu a vývoje. Jde o databáze Science Citation Index Expanded, Social Science Citation Index a Arts and Humanities Index.

Ačkoli je Web of Science ve světě již poměrně dlouho využíván, v České republice tato databáze nebyla dosud přístupná, protože je tak drahá, že si ji jednotlivé instituce nemohou koupit. Hromadný nákup však umožnil snížení ceny za retrospektivu 1985–1999 a nemalé prostředky programu Ministerstva školství s finanční spoluúčastí členů konsorcia databázi zpřístupní české akademické obci.

Dosud se v naší republice obvykle využívaly dva základní bibliografické zdroje – Current Contents a Science Citation Index (ať už v klasické papírové podobě, na disketách či na cédéčkách). Toto řešení již však nevyhovuje ani ekonomicky, ani obsahem. Web of Science spojuje přednosti Science Citation Index (poskytuje údaje o citovanosti článků) se sledováním obsahu 8440 recenzovaných časopisů (týdně je aktualizováno 21 600 záznamů). Jde o databázi, tzn. že poskytuje veškeré možnosti prohledávání podle volby uživatele. Jde tedy také o to, aby ji uživatelé uměli inteligentně využívat.

Vesmír: A kdo budou ti vyvolení, kteří budou mít neomezený přístup?

Ivana Kadlecová: Prostřednictvím knihovny AV ČR budou mít přístup všechny ústavy Akademie. Spolu s námi to budou všichni členové konsorcia (spolunositelé grantu MŠMT), tj. Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické, Jihočeská univerzita, Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna, Národní knihovna ČR, Národní lékařská knihovna, Ostravská univerzita, Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj, Slezská univerzita v Opavě, Státní technická knihovna, Státní vědecká knihovna v Olomouci, Státní vědecká knihovna v Ostravě, Státní vědecká knihovna v Plzni, Technická univerzita Liberec, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L., Univerzita Pardubice, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav hematologie a krevní transfuze, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové, Vysoké učení technické v Brně, Západočeská univerzta, Cesnet (který je současně administrátorem konsorcia).

Vesmír: A co zbývá těm čtenářům, kteří nejsou ani v jedné z těchto institucí?

Ivana Kadlecová: MŠMT vypsalo program „Informační infrastruktura pro výzkum a vývoj“. Domnívám se, že pracovníci a studenti zúčastněných institucí jsou právě těmi „vyvolenými“, k nimž byl program namířen. Ostatně, knihovny jsou otevřeny všem čtenářům a uživatelům.

Vesmír: A peníze až na prvním místě. Kolik to stojí?

Ivana Kadlecová: Cena této vymoženosti je hodně vysoká. Zadavatel vložil do projektu velký obnos (za předpokladu finanční spoluúčasti všech spolunositelů grantu), protože jde o výjimečný zdroj, který otvírá přístup k aktuálním výsledkům výzkumu a vývoje ve světě a současně je to jeden ze základních zdrojů pro hodnocení vysledků výzkumu a vývoje. ¹⁾