Kouřit, nebo nekouřit

Nejdřív to vypadalo jako zajímavé, ve středověku i magické dobrodružství – kouřilo se vám z hlavy. A ten závratný pocit, když nikotin dosáhl vašeho mozku! Později byla dýmka nebo doutník či cigáro projevem určitého postoje, jako je ostatně dodnes, když se s kouřením začíná. Z hlediska zdravotního pořád o moc nešlo, nekouřilo se tolik, aby to znamenalo nějaké významné změny. Ani první prodávaná hotová cigareta r. 1861 v Londýně neznamenala poprask. To hlavní přišlo koncem 19. století, když se objevil stroj na výrobu cigaret, a na začátku 20. století, kdy se vinou rychlé strojové výroby kouření rozšířilo masově. Ani tehdy se ovšem nic nedělo – trvá totiž takových 30 až 40 let, než se kouření projeví na zkrácení života, jinak řečeno – než zabije.

Vinny jsou cigarety

Zděšení přišlo až ve 40. letech 20. století, kdy najednou nevídaně stoupl výskyt rakoviny plic, do té doby vzácného onemocnění. Byly zahájeny dvě velké epidemiologické studie (britská studie dokonce vyšla z předpokladu, že by výskyt rakoviny plic mohl souviset s asfaltováním silnic). Roku 1950 byl publikován výsledek obou studií: vinny jsou cigarety. Poprvé tak byla souvislost prokázána čísly. Dnes víme, že nejvíc kuřáků vůbec nezemře na rakovinu plic (i když asi 90 % tohoto onemocnění je způsobeno kouřením), ale na kardiovaskulární nemoci, zejména na infarkt, a to především ve středním věku. Kouření se podílí na těchto skupinách nemocí:

• na 20–25 % kardiovaskulárních onemocnění (a právě na ně u nás umírá více než polovina lidí, proto je to nejčastější příčina smrti v důsledku kouření),
• na 30 % všech nádorových onemocnění (od 90 %, jimiž se podílí na rakovině plic, až po jeden nádor, jímž trpí kuřačky méně než nekuřačky),
• na 75 % chronických plicních onemocnění, jako je chronická bronchitida či rozedma (ta jsou ale příčinou „jen“ asi 1 % úmrtí).

Celkem to znamená kolem 22 000 mrtvých ročně v důsledku kouření v ČR, tedy každé páté úmrtí (jinak řečeno 60 mrtvých denně nebo jeden plný jumbo jet zřícený každý týden). Většina těchto lidí je kouřením zabita ve středním věku (39–65 let). Možná vám „kouřením zabita“ připadá nezvyklé, vždyť ti lidé umírají na infarkty a rakovinu. Když někoho zastřelíte, neřeknete, že zemřel na vykrvácení, ale na „následky střelby“. Ve vyspělých zemích ostatně najdete varování i na krabičkách: Smoking kills.

Kladné vlivy nikotinu, nikoli kouření

Tento alkaloid nám vadí především tím, že způsobuje v mozku závislost velmi podobnou závislosti na alkoholu, amfetaminu, kokainu či heroinu. Podobné jsou jak jeho účinky na mozek, tak bohužel i úspěšnost léčby. Při léčbě kuřáctví se pořád ještě říká „odvykání“, ačkoli lékaři léčí závislost na tabáku. Je jasné, že nikotin, stejně jako heroin či jiná droga, má i kladné účinky: od těch subjektivních, pro které se ostatně především s kouřením začíná, až po ty celkové (například nikotin urychluje střevní peristaltiku, mnoho kuřáků jde dobře na velkou právě po cigaretě a když přestanou kouřit, mohou mít nějakou dobu zácpu). S nikotinem souvisí i větší soustředění – ovšem jen při malé dávce, při větší naopak nastává útlum. Ten je – kromě manipulace s cigaretou – příčinou vyššího počtu dopravních nehod u kuřáků. Velikost dávky potřebná pro povzbuzení nebo vedoucí k útlumu je individuální, tak jak je individuální vznik tolerance k nikotinu. Navíc si všimněte, že kuřák většinou řekne: „Musel jsem si dát (jednu) cigaretu, abych napsal článek“, ale „Kouřil jsem jednu za druhou, abych se uklidnil po hádce s tchyní“. Když se zmiňuje příznivý vliv na krátkodobé zlepšení mozkových funkcí, většinou se opomene zmínka o následném útlumu.

Negativní stránky kuřáctví vždy nad pozitivními převažují. Například nižší výskyt rakoviny děložní sliznice (endometria) u kuřaček po 65. roce života souvisí se supresivním vlivem kouření na hormony (především se snižuje produkce estrogenů), proto také kuřačky mají asi o 2 roky dřív menopauzu než nekuřačky. Celkově ale i na ženské nádory působí kouření negativně (asi třetinou se podílí na rakovině děložního čípku, která je mnohem častější). Nelze doporučit kouření k ochraně před rakovinou endometria, bylo by to podobné jako říci, že se po amputaci rukou sníží riziko záděrek.

Tabákový byznys

Zpráva o jakémkoli kladném účinku kouření má okamžitě velkou publicitu. Nedivte se! Od roku 1950 bylo publikováno asi 60 000 prací popisujících zničující vliv kouření. Těch opačných je jako šafránu, ale víte, jak jsou cenné pro tabákový průmysl? Už jenom takový lékař, který kouří, byl ve Spojených státech oceněn na několik set tisíc dolarů (ovlivňuje okolí). Cena dvanáctiletého dítěte, které začne kouřit, byla ve Velké Británii vyčíslena částkou 44 000 liber – to jsou peníze, které tabákový průmysl průměrně vydělá na průměrném kuřákovi za jeho průměrný život (tj. život o 10 let kratší ve srovnání s nekuřákem).

Výroba cigaret je především velmi dobrý byznys i přesto, že tyto výrobky každého druhého konzumenta zabijí. I tabákový průmysl je občas nucen k ústupu. V roce 1994 stálo před zvláštním výborem Senátu USA devět nejvyšších představitelů tabákového průmyslu a zvedli ruku k přísaze, že nikotin není návykovou látkou. V roce 1996 vyšel v časopise JAMA soubor článků odhalujících více než dvacetiletý výzkum tabákové firmy Brown and Williamson, jehož výsledky ukazují, že tabákový průmysl o vysoké návykovosti nikotinu věděl a cíleně ji využíval. Měl také zdokumentováno, že kouření způsobuje závažná onemocnění, často vedoucí k smrti. ¹⁾

Ochrana dětí

V té době ve Spojených státech probíhaly individuální soudní procesy s tabákovými firmami, které vyústily ve společné podání žalob generálních prokurátorů 46 států USA, požadujících uhrazení výloh na léčbu nemocí způsobených kouřením a za utrpení, které způsobilo a způsobuje užívání výrobků tabákových společností. To mělo 14. 5. 1997 za následek návrh smlouvy požadující od tabákových firem ochranu dětí před užíváním tabákových výrobků, pokles prevalence kouření u dětí a mládeže, zrušení automatů na cigarety, konec sponzorování sportovních akcí výměnou za umístění reklam apod. Tabákové společnosti by měly v budoucích 25 letech pokrýt náklady na léčbu nemocí, a to jako kompenzaci škod 300 miliard amerických dolarů, kompenzaci poškozeným osobám ve výši 60 miliard amerických dolarů, pokrytí aktivit na kontrolu kouření ve výši 500 milionů amerických dolarů a v případě, že se nepodaří kuřáctví u dětí a mládeže snížit, zaplatit za každé 1 % výskytu, které přesahuje požadovanou úroveň, 80 milionů amerických dolarů. Tabákové společnosti vyslovily podmínku, že budou zrušeny všechny současné žaloby a bude poskytnuta imunita vůči žalobám v budoucnosti.

Proti tomuto návrhu se postavily četné americké i cizí vědecké společnosti, protože řešil poměry pouze ve Spojených státech. Tabákové společnosti by se totiž vrhly se svým dravým obchodem do rozvíjejících se zemí jihovýchodní Asie a východní Evropy (což se skutečně děje).

Senátor McCain proto navrhl v listopadu 1998 jiný, méně náročný návrh. Neumožňuje imunitu proti žalobám. Tabákový průmysl poskytne vládě během 25 let 206 miliard amerických dolarů a souhlasí s jistými omezeními v marketingu, především v ochraně dětí.

V říjnu 1999 Philip Morris pod silným nátlakem jako první tabákový výrobce přiznal, že cigarety mohou zabíjet a způsobit rakovinu a srdečně cévní nemoci. Pikantní je, že když vedení Tabáku, a. s., v Kutné Hoře (Philip Morris vlastní 77,6 %) bylo dotázáno novináři, tisková mluvčí podniku Dagmar Staroveská řekla: „Jde o stanovisko americké firmy, nikoliv naší„ (viz článek Marka Bičíka v Lidových novinách 16. 10. 1999).

Kouření a ekonomika

Pro jasnější představu o skutečném dopadu kuřáctví na ekonomiku poslouží nejlépe propočty Světové banky, které zveřejnil H. Barnum na Světovém kongresu v Paříži r. 1994. Světová banka určila základ pro propočet 1000 tun tabáku, což představuje množství l miliardy cigaret. Co způsobí vykouření tohoto množství cigaret, je uvedeno v tabulce.

Uvědomme si, že v České republice se ročně prodá a vykouří přes 20 miliard cigaret. Jestliže propočty Světové banky extrapolujeme na naše poměry, ztrácí ročně naše hospodářství 544 milionů amerických dolarů, tedy zhruba 20 miliard Kč. To jen pro představu – skutečné náklady se samozřejmě od amerických jistě liší.

Můžeme shrnout, že tabák se během několika let stane zabijákem číslo jedna na této planetě. Je pozoruhodné, jak rezistentní jsme proti tomuto faktu.