Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Šimpanzí kultury

Osobnosti, které se samy poznávají na fotografiích
 |  5. 2. 2000
 |  Vesmír 79, 80, 2000/2

Na žádost redakce jsem doplnil článek J. Zrzavého fotografiemi šimpanzů. V důsledku obrozenských snah v minulém století je v naší vlasti pojem kultura dosti pokroucen a zúžen, za kulturu se tradičně považuje jen umění. Bohužel nejen ministerstvo kultury, ale i zástupy našich "vzdělanců" považují poznatky přírodních věd za naprosto nepotřebnou součást našeho vědění, a proto se v našich médiích ani příliš nepropagují.

Vznik kultury má samozřejmě, jak dokládá mnohé chování savců a ptáků, biologické kořeny. Kulturní tradice ptáků i savců včetně hominidů hrají v jejich životě podstatnou roli a osobně nejsem přesvědčen, že by memetická infekce kulturou - ať u zvířat, nebo u lidí - byla tak nebezpečná. Hlavním posláním článku J. Zrzavého je ukázat kulturní odlišnosti mezi populacemi šimpanzů. V důsledku pohrdavého pohledu na naše zvířecí spoluobyvatele planety vítám každý článek, který lidem ukazuje, že šimpanz, podobně jako jiní primáti, není jen podřadným opičákem a nemusí se pro zviditelnění v médiích opatřovat slušivým oblečkem, čepicí, či v televizních večerníčcích dokonce ocasem k houpání.

Měl jsem to štěstí, že jsem převážnou část života strávil v těsném duševním i tělesném kontaktu se zvířaty, a to jak v přírodě, tak v zoologických zahradách. Velice mi k poznání zvířat pomohla skutečnosti, že jsem se nestal jen suchým profesionálem, ale ve vztahu k studovanému objektu zůstal i amatérem (z lat. amator - milovník, přítel, ctitel). Během své profesionální dráhy jsem navázal úzké osobní kontakty s mnoha šimpanzi, kteří mne postupně přesvědčili o svých obdivuhodných schopnostech. Záhy mne přivedli i k poznání, že je nesmíme pokládat za živočišný materiál, ale za výrazné osobnosti, které se samy poznávají na fotografiích, a lze tedy předpokládat jejich vědomí. Nechci rozhodně polemizovat s obsahem článku, který přináší informaci o obdivuhodných kulturních schopnostech šimpanzů, a co je ještě zajímavější, o výrazných rozdílech u jednotlivých šimpanzích "etnik". Rád bych ho však doplnil neopominutelnými skutečnostmi.

Mnoho fyziologických, ale i etologických poznatků o živočiších by zůstalo neobjeveno bez jejich chovu v lidské péči. Proto se mi velmi nelíbil nekompromisní (byť efektní) závěr J. Zrzavého, že ho hluboce zklamali šimpanzi v zoologických zahradách, jejichž činnost spočívá hlavně v pokrývání se senem. Píši tento doplněk jako apologetiku či protest všech šimpanzů chovaných jak v zoologických zahradách, tak ve výzkumných ústavech a prosím, nepovažujte ho za nějakou stejně neúčinnou polemiku.

Mnoho zajímavých projevů zvířat v zoo zůstane návštěvníkům ukryto, protože každý z nich si myslí, že se při jeho krátké návštěvě musí aktivita zvířat podřídit jen jemu. Lidským stížnostem na "nekooperující", či dokonce spící chovance by se předešlo, kdybychom několik šimpanzů zvolili do kontrolních úřadů. I oni by se jistě podivili chování některých lidí, například oslavovaných umělců či vědců s vysokým impaktových faktorem, o nichž by museli konstatovat, že tráví velkou část dopoledne přikryti peřím v květovaných pytlích. Ostatně v žádné řádně vedené zoologické zahradě jsem nikdy neviděl šimpanze pokrytého senem, které je jako stelivo nejen drahé, ale i hygienicky zcela nevhodné. Pravidelná stavba často i několika spacích hnízd během dne je u lidoopů geneticky pevně zakódována a patří v přírodě i v zajetí k nepominutelným projevům.

V zoologických zahradách i primatologických ústavech pracovalo mnoho vynikajících odborníků, kteří posunuli naše vědění o šimpanzech možná dále než kterýkoliv terénní výzkum. Jmenoval bych třeba B. T. a R. A. Gardnerovy, W. Köhlera, A. Kortlanda, D. Premacka, E. S. Savageovou-Rumbaughovou, H. S. Terraceho, R. W. Wranghama a dále vynikající práce F. B. M. de Waala, jež většinou vznikly v šimpanzím výběhu nizozemské Zoologické zahrady v Arnhemu. Kromě jiného Waal v práci Chimpanzee Politics potvrdil, že dávno na naší planetě neplatí Aristotelovo tvrzení o výjimečnosti člověka jako "zoon politikon". Yeroen, vedoucí samec společnosti šimpanzů v arnhemské zoo, vládl úspěšně mnoho let tím, že si vytvořil - na rozdíl od mnoha lidských politických stran - dokonale fungující koalici jen vhodným střídáním schopných koaličních partnerů.

Jako vděk mnohým mým šimpanzím přátelům či protivníkům jsem si dovolil připsat jim tento doplněk s konstatováním, že mi i v zoologických zahradách často ukazovali obratnost v používání nástrojů nejen při louskání ořechů, ale i při promyšlené postupné devastaci svých ubikací a mnoha dalších projevech, včetně rockového bubnování a emotivních "dešťových tanců".

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie

O autorovi

Zdeněk Veselovský

Prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Po třicet let řídil Zoologickou zahradu v Praze. Je profesorem zoologie na Biologické fakultě JU v Českých Budějovicích, externě přednáší etologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je autorem knih: Vždyť jsou to jen zvířata (1974), Ptáci a voda (1987), Chováme se jako zvířata? (1992), Člověk a zvíře (2000), Obecná ornitologie (2001) ad.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné