Mayské datování
(Vesmír 78, 576, 1999/10)
| 5. 10. 2000
| Vesmír 79, 544, 2000/10
Autoři uvádějí, že Merkura lze pozorovat jen s obtížemi. To ovšem platí pouze pro oblast našich zeměpisných šířek: čím severněji, tím hůře. Traduje se, že Koperník si před smrtí posteskl, že ho nikdy neviděl, ale že Tycho de Brahe ho pozoroval často. (Párkrát jsem ho také viděl, ovšem s triedrem.) Naproti tomu v zemích blíže rovníku nikdy nečinilo pozorování Merkura větší problémy. Už ve starověku ho pozorovali (a správně ho považovali za planetu, popřípadě za dvě) např. V Sumeru, Babylonu, Egyptě, Řecku, Římě, Číně a Indii, takže není důvod předpokládat, že by si ho Mayové byli nevšimli
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [281,08 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kalendáře a měření času
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Ladislav Appl
MUDr. Ladislav Appl (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracuje jako praktický lékař pro dospělé a homeopat.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...