Mayské datování
(Vesmír 78, 576, 1999/10)
| 5. 10. 2000
| Vesmír 79, 544, 2000/10
Autoři uvádějí, že Merkura lze pozorovat jen s obtížemi. To ovšem platí pouze pro oblast našich zeměpisných šířek: čím severněji, tím hůře. Traduje se, že Koperník si před smrtí posteskl, že ho nikdy neviděl, ale že Tycho de Brahe ho pozoroval často. (Párkrát jsem ho také viděl, ovšem s triedrem.) Naproti tomu v zemích blíže rovníku nikdy nečinilo pozorování Merkura větší problémy. Už ve starověku ho pozorovali (a správně ho považovali za planetu, popřípadě za dvě) např. V Sumeru, Babylonu, Egyptě, Řecku, Římě, Číně a Indii, takže není důvod předpokládat, že by si ho Mayové byli nevšimli
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [281,08 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kalendáře a měření času
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Ladislav Appl
MUDr. Ladislav Appl (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracuje jako praktický lékař pro dospělé a homeopat.
Doporučujeme
Na staré zkušenosti nezapomínejme
Eva Bobůrková | 13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…
Petr Pokorný | 13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse
Petr Slavíček | 13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...
Sledujte nás na sociálních sítích