Mayské datování
(Vesmír 78, 576, 1999/10)
| 5. 10. 2000
| Vesmír 79, 544, 2000/10
Autoři uvádějí, že Merkura lze pozorovat jen s obtížemi. To ovšem platí pouze pro oblast našich zeměpisných šířek: čím severněji, tím hůře. Traduje se, že Koperník si před smrtí posteskl, že ho nikdy neviděl, ale že Tycho de Brahe ho pozoroval často. (Párkrát jsem ho také viděl, ovšem s triedrem.) Naproti tomu v zemích blíže rovníku nikdy nečinilo pozorování Merkura větší problémy. Už ve starověku ho pozorovali (a správně ho považovali za planetu, popřípadě za dvě) např. V Sumeru, Babylonu, Egyptě, Řecku, Římě, Číně a Indii, takže není důvod předpokládat, že by si ho Mayové byli nevšimli
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [281,08 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kalendáře a měření času
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Ladislav Appl
MUDr. Ladislav Appl (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracuje jako praktický lékař pro dospělé a homeopat.
Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 
Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...