Mayské datování
(Vesmír 78, 576, 1999/10)
| 5. 10. 2000
| Vesmír 79, 544, 2000/10
Autoři uvádějí, že Merkura lze pozorovat jen s obtížemi. To ovšem platí pouze pro oblast našich zeměpisných šířek: čím severněji, tím hůře. Traduje se, že Koperník si před smrtí posteskl, že ho nikdy neviděl, ale že Tycho de Brahe ho pozoroval často. (Párkrát jsem ho také viděl, ovšem s triedrem.) Naproti tomu v zemích blíže rovníku nikdy nečinilo pozorování Merkura větší problémy. Už ve starověku ho pozorovali (a správně ho považovali za planetu, popřípadě za dvě) např. V Sumeru, Babylonu, Egyptě, Řecku, Římě, Číně a Indii, takže není důvod předpokládat, že by si ho Mayové byli nevšimli
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [281,08 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kalendáře a měření času
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Ladislav Appl
MUDr. Ladislav Appl (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracuje jako praktický lékař pro dospělé a homeopat.
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln
Ondřej Zelenka | 3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu
Jan Kyselý, Ondřej Lhotka | 3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...