Mayské datování
(Vesmír 78, 576, 1999/10)
| 5. 10. 2000
| Vesmír 79, 544, 2000/10
Autoři uvádějí, že Merkura lze pozorovat jen s obtížemi. To ovšem platí pouze pro oblast našich zeměpisných šířek: čím severněji, tím hůře. Traduje se, že Koperník si před smrtí posteskl, že ho nikdy neviděl, ale že Tycho de Brahe ho pozoroval často. (Párkrát jsem ho také viděl, ovšem s triedrem.) Naproti tomu v zemích blíže rovníku nikdy nečinilo pozorování Merkura větší problémy. Už ve starověku ho pozorovali (a správně ho považovali za planetu, popřípadě za dvě) např. V Sumeru, Babylonu, Egyptě, Řecku, Římě, Číně a Indii, takže není důvod předpokládat, že by si ho Mayové byli nevšimli
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [281,08 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kalendáře a měření času
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Ladislav Appl
MUDr. Ladislav Appl (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracuje jako praktický lékař pro dospělé a homeopat.
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví 
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...











