Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Spánkový dluh jako stres

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 55, 2000/1

V jedné renomované lékařské příručce se uvádí, že normální doba spánku u dospělých je 4–7 hodin. Každému je jasné, že ta dolní hranice je povážlivá a platí snad jen pro některé starce trpící nespavostí. Jak je tomu u mladých lidí, prozkoumali vědci z Chicagské univerzity. Na 11 mladých dobrovolnících zkoumali, co s nimi udělá, když je nechají spát jen 4, nebo 8, nebo dokonce 12 hodin denně. Zjistili, že při spánkovém dluhu (to jest spánku pouhé 4 hodiny denně) se biochemicky projevují známky stresu: vyšší hladina stresového hormonu kortizolu večer, snížené zpracování glukózy v těle (jako předzvěst možného vzniku diabetu), nižší hladina thyreotropního hormonu (hypofyzárního hormonu podněcujícího štítnou žlázu), a dokonce i změny v rovnováze vegetativního nervového systému projevující se na činnosti srdce. Takové změny nastaly už po jednom týdnu spánkové deprivace a ukazují, že ponocování je potenciálně rizikové, pokud se nedospí ráno (to není u mládeže pokročilých zemí žádnou zvláštností). Mimo jiné byla spánková deprivace používána i jako mučení ve věznicích... (The Lancet 354, 1453, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné