Spánkový dluh jako stres

V jedné renomované lékařské příručce se uvádí, že normální doba spánku u dospělých je 4–7 hodin. Každému je jasné, že ta dolní hranice je povážlivá a platí snad jen pro některé starce trpící nespavostí. Jak je tomu u mladých lidí, prozkoumali vědci z Chicagské univerzity. Na 11 mladých dobrovolnících zkoumali, co s nimi udělá, když je nechají spát jen 4, nebo 8, nebo dokonce 12 hodin denně. Zjistili, že při spánkovém dluhu (to jest spánku pouhé 4 hodiny denně) se biochemicky projevují známky stresu: vyšší hladina stresového hormonu kortizolu večer, snížené zpracování glukózy v těle (jako předzvěst možného vzniku diabetu), nižší hladina thyreotropního hormonu (hypofyzárního hormonu podněcujícího štítnou žlázu), a dokonce i změny v rovnováze vegetativního nervového systému projevující se na činnosti srdce. Takové změny nastaly už po jednom týdnu spánkové deprivace a ukazují, že ponocování je potenciálně rizikové, pokud se nedospí ráno (to není u mládeže pokročilých zemí žádnou zvláštností). Mimo jiné byla spánková deprivace používána i jako mučení ve věznicích... (The Lancet 354, 1453, 1999)