Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Spánkový dluh jako stres

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 55, 2000/1

V jedné renomované lékařské příručce se uvádí, že normální doba spánku u dospělých je 4–7 hodin. Každému je jasné, že ta dolní hranice je povážlivá a platí snad jen pro některé starce trpící nespavostí. Jak je tomu u mladých lidí, prozkoumali vědci z Chicagské univerzity. Na 11 mladých dobrovolnících zkoumali, co s nimi udělá, když je nechají spát jen 4, nebo 8, nebo dokonce 12 hodin denně. Zjistili, že při spánkovém dluhu (to jest spánku pouhé 4 hodiny denně) se biochemicky projevují známky stresu: vyšší hladina stresového hormonu kortizolu večer, snížené zpracování glukózy v těle (jako předzvěst možného vzniku diabetu), nižší hladina thyreotropního hormonu (hypofyzárního hormonu podněcujícího štítnou žlázu), a dokonce i změny v rovnováze vegetativního nervového systému projevující se na činnosti srdce. Takové změny nastaly už po jednom týdnu spánkové deprivace a ukazují, že ponocování je potenciálně rizikové, pokud se nedospí ráno (to není u mládeže pokročilých zemí žádnou zvláštností). Mimo jiné byla spánková deprivace používána i jako mučení ve věznicích... (The Lancet 354, 1453, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné