Motýli a transgenní kukuřice

Pyl transgenní kukuřice odolné proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis), který obsahuje protein zvaný δ-endotoxin Bacillus thuringiensis, podle J. L. Loseyho a jeho spolupracovníků škodí larvám motýlů monarchů Danaus plexippus. Kukuřičný pyl je větrem rozprašován i na okolní porost a mezi běžnými plevely na okrajích amerických kukuřičných polí bývá klejicha (Asclepias), která je výhradní potravou larev motýlů monarchů. Když tuto rostlinku popráší pyl uvedené transgenní kukuřice, je pro larvy všech motýlů přinejmenším nezdravá.

Motýl monarcha není v přírodě nijak ohrožen, nicméně je v USA symbolem ochrany přírody a biodiverzity. Není pochyb o tom, že během několika let budou k dispozici transgenní odrůdy kukuřice s genem pro δ-endotoxin, jenž se v pylu neprojevuje. Existují transgeny, které se projevují jen v pylu, a technikou antisense DNA nebo použitím jiného promotoru v chimérickém genu nebude obtížné takové transgenní rostliny získat. Než však bude možné je využívat jako odrůdy, uplyne nejméně pět let. Co do té doby?

Zakázat transgenní kukuřici s genem pro δ-endotoxin? Není k tomu žádný důvod, stačí mírně rozšířit doporučení farmářům. V sousedství kukuřičného pole by měli mít alespoň malá políčka s kukuřicí netransgenní, která nebudou ošetřována insekticidy. Na poli s transgenní kukuřicí se mohou vyselektovat recesivní mutace, rezistentní k δ-endotoxinu Bacillus thuringiensis, v homozygotním stavu. V populacích zavíječe kukuřičného se totiž již do určité míry nahromadily, protože bakterie Bacillus thuringiensis se v USA po 40 let používají jako biopesticid, který je vůči životnímu prostředí daleko šetrnější než běžné insekticidy. Na malých políčkách se budou larvy citlivých zavíječů kukuřičných nerušeně vyvíjet až do stadia dospělého motýla. Většina motýlů pak přeletí na pole s transgenní kukuřicí, kde dokončilo svůj vývoj jen malé množství rezistentních homozygotně recesivních jedinců. Motýli z malého políčka předají potomstvu dominantní alelu genu, která podmiňuje citlivost k δ-endotoxinu, a larvy následující generace budou δ-endotoxinem zahubeny. Políčka lze využít i pro ochranu faraonů. Američtí agronomové radí farmářům, aby příští rok pěstovali netransgenní kukuřici na ochranném pásu při kraji pole. Při silném větru pyl padá až do vzdálenosti 60 m od otcovské rostliny, nejvíce ho spadne do vzdálenosti 8 m. Jestliže nejméně 8metrový pás na kraji pole bude tvořen netransgenní kukuřicí, většina pylu, který se z pole dostane na okolní rostliny klejichy, bude pyl z netransgenní kukuřice, který nemá na vývoj faraonů nepříznivý vliv. Ochránit faraony letos již nelze, ale v příštím roce by to nemělo být těžké. (Nature 399, 214, 1999)