O čem psal Vesmír před lety

Museum odpadků v Berlíně.

Hlavní město Říše může se pochlubiti zajímavým a snad jedinečným museem – museem odpadků. V tomto museu lze se poučiti o tom, co se vše najde ve velkoměstských nádobách na odpadky. Pečlivě srovnány a seřazeny leží tu na dlouhých pultech nesčetné cenné předměty, s nimiž se jejich bývalý majitel lhostejně rozloučil pravděpodobně proto, že neznal jejich hodnoty. Je tu celá výzbroj japonského samuraje s mečem vykládaným ryzím zlatem a s helmou, a na stěně nad ní celá sbírka přilb, mezi nimi i přilba gardového pluku s orlem a pouzdrem.

Vesmír 20. října 1939, s. 45

Šedivé vlasy.

Náhlé zešedivění vlasů přičítalo se odedávna silným duševním dojmům, strachu, hrůze, utrpení, zármutku. Pokusy na zvířatech dokazují, že může ztrátu barviva z vlasů, srsti, peří způsobiti nedostatek některých živných prvků, jako mědi. Také nedostatek vitaminů může působiti. Když Francova armáda vstoupila do Madridu, byli její lékaři překvapeni tím, že mladí lidé – i pod 25 lety, měli většinou šedivé vlasy a byli bezzubí. Obyvatelstvo bylo vyhublé, trpělo avitaminosou a v souvislosti s ní se záněty nervů. Zešedivění mohlo být způsobeno duševními útrapami, ale také je možno, že bylo zaviněno nedostatečnou výživou, která byla také příčinou ztráty zubů.

Vesmír 10. prosince 1939, s. 98

Šaty ze dřeva.

Čteme často v novinách podobný nadpis, ale není nic nového pod sluncem. Umělé hedvábí se vyrábí již dlouhou dobu a nikdo se nad tím nepozastavuje. Princip výroby umělého hedvábí spočívá v tom, že si připravíme nejprve čistou celulosu, a to tak, že vaříme dřevo s louhem sodným nebo kyselým siřičitanem vápenatým. Celulosu působením směsi louhu a sirouhlíku pak rozpustíme na hustou viskosu, kterou protlačujeme jemnými otvory. Vzniklá jemná vlákna vedeme do roztoku síranu sodného, kde tuhnou opět jako čistá celulosa, kterou jsme ovšem získali nyní v tenounkých jemných vláknech.

Vesmír 15. března 1939, s. 156

Umělé hmoty z tvarohu.

Všimněme si nyní chemie umělých hmot, která se nám snaží nahraditi stavební materiál, dřevo, isolační materiál, sklo a j. Jsou to především hmoty jako xylolit, kterého používáme hlavně na podlahy. Vyrábí se z kysličníku a chloridu hořečnatého, které smísíme s pilinami. Směs se lisuje a nechá utvrdnouti na hmotu podobnou cementu. Daleko většího použití získaly hmoty jako galalit, které se vyrábějí působením formaldehydu na kasein, který získáme z mléka.

Vesmír 15. března 1939, s. 156