Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Mozaika ze života vědeckých komunit

Čím je provázen fenomén samoplození
 |  5. 8. 1999
 |  Vesmír 78, 426, 1999/8

Už v analýzách z 80. let je za jeden z největších problémů doktorantur považován fenomén samoplození. Ve výzkumu Doktorandské studium a brain drain 1) jsme zjistili, že 86 % respondentů ukončilo doktoranturu na vysoké kole, kde předtím studovali. Z toho se dokonce 55 % respondentů připravovalo na stejné katedře, kde předtím obhajovali svoji diplomovou práci. Fakt, že 44 % absolventů doktorantury pracuje dále na pracovišti, kde ji dělali, ukazuje na míru samoplození (sebereprodukce). To ale také znamená velkou pravděpodobnost, že se vytvoří prostředí, v němž při obnovování personálních struktur dříve či později nastanou degenerativní změny. Tento proces postihl již více generací akademiků. Uveďme bez pořadí důležitosti některá fakta a postřehy.

  • Každý pátý respondent 1) z řad nových absolventů doktorantury ve výzkumu uvádí, že na jeho školicím pracovišti bylo zvykem, aby doktorandi na své publikace, články, příspěvky na konferencích, žádosti o grant apod. připisovali pracovníky, kteří s tím autorovi nikterak nepomohli.
  • 20 % oficiálních školitelů se nechává (neoficiálně) zastupovat jinou osobou.
  • Zhruba 20 % respondentů soudí, že doktorantura v té podobě, jak ji poznali, není nic jiného než simulace vědecké práce. Jen pro polovinu respondentů byl jejich školitel inspirací, vzorem pro práci ve vědě.
  • Zhruba 60 % respondentů vnímá svoji výchovu pro práci ve vědě jako příliš závislou na schopnosti být samoukem nevyžadujícím vnější vedení.
  • Není dostatečně respektováno duševní vlastnictví. Etické základy práce s odbornými informacemi, včetně vědecké propedeutiky, se vyučují jen zřídka a pouze někde. Výuka práce s informacemi se redukuje na zacházení s počítačem. S tím souvisí také to, jak se učitelé a školitelé starají o původnost seminárních, diplomových či doktorandských prací.

Přitom vědecká výchova není nijak levnou záležitostí. Na položku „postgraduální výchova“ bylo např. jen v roce 1998 rozepsáno zhruba půl miliardy Kč z prostředků MŠMT, v témže školním roce ukončilo postgraduální studium pouhých 138 absolventů.

Nebudou mít ti, kteří deformovanými „vědeckými přípravkami“ prošli, snahu postupovat stejně jako školitelé?

Poznámky

1) Podrobné informace lze najít ve výzkumné zprávě Doktorandské studium a brain drain (FPR ZČU 1998) zpracované jako součást řešení výzkumného projektu MŠMT ČR č. 047/98. Projekt byl zaměřen především na uplatnění absolventů doktorantury z let 1992–1995 na VŠ v ČR, včetně zjišťování průchodnosti těchto absolventů do akademických struktur (61 %).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vladimír Čermák

 

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné