Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mozaika ze života vědeckých komunit

Čím je provázen fenomén samoplození
 |  5. 8. 1999
 |  Vesmír 78, 426, 1999/8

Už v analýzách z 80. let je za jeden z největších problémů doktorantur považován fenomén samoplození. Ve výzkumu Doktorandské studium a brain drain 1) jsme zjistili, že 86 % respondentů ukončilo doktoranturu na vysoké kole, kde předtím studovali. Z toho se dokonce 55 % respondentů připravovalo na stejné katedře, kde předtím obhajovali svoji diplomovou práci. Fakt, že 44 % absolventů doktorantury pracuje dále na pracovišti, kde ji dělali, ukazuje na míru samoplození (sebereprodukce). To ale také znamená velkou pravděpodobnost, že se vytvoří prostředí, v němž při obnovování personálních struktur dříve či později nastanou degenerativní změny. Tento proces postihl již více generací akademiků. Uveďme bez pořadí důležitosti některá fakta a postřehy.

  • Každý pátý respondent 1) z řad nových absolventů doktorantury ve výzkumu uvádí, že na jeho školicím pracovišti bylo zvykem, aby doktorandi na své publikace, články, příspěvky na konferencích, žádosti o grant apod. připisovali pracovníky, kteří s tím autorovi nikterak nepomohli.
  • 20 % oficiálních školitelů se nechává (neoficiálně) zastupovat jinou osobou.
  • Zhruba 20 % respondentů soudí, že doktorantura v té podobě, jak ji poznali, není nic jiného než simulace vědecké práce. Jen pro polovinu respondentů byl jejich školitel inspirací, vzorem pro práci ve vědě.
  • Zhruba 60 % respondentů vnímá svoji výchovu pro práci ve vědě jako příliš závislou na schopnosti být samoukem nevyžadujícím vnější vedení.
  • Není dostatečně respektováno duševní vlastnictví. Etické základy práce s odbornými informacemi, včetně vědecké propedeutiky, se vyučují jen zřídka a pouze někde. Výuka práce s informacemi se redukuje na zacházení s počítačem. S tím souvisí také to, jak se učitelé a školitelé starají o původnost seminárních, diplomových či doktorandských prací.

Přitom vědecká výchova není nijak levnou záležitostí. Na položku „postgraduální výchova“ bylo např. jen v roce 1998 rozepsáno zhruba půl miliardy Kč z prostředků MŠMT, v témže školním roce ukončilo postgraduální studium pouhých 138 absolventů.

Nebudou mít ti, kteří deformovanými „vědeckými přípravkami“ prošli, snahu postupovat stejně jako školitelé?

Poznámky

1) Podrobné informace lze najít ve výzkumné zprávě Doktorandské studium a brain drain (FPR ZČU 1998) zpracované jako součást řešení výzkumného projektu MŠMT ČR č. 047/98. Projekt byl zaměřen především na uplatnění absolventů doktorantury z let 1992–1995 na VŠ v ČR, včetně zjišťování průchodnosti těchto absolventů do akademických struktur (61 %).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vladimír Čermák

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné