Záblesky gama – stále horké téma
| 5. 6. 1999 | Vesmír 78, 354, 1999/6
10. května opět zaznamenaly jak BATSE, tak italsko-holandská družice BeppoSAX jeden z velmi silných záblesků gama. 
Také tentokrát se podařilo najít optický protějšek záblesku. Na obrázku nahoře je v pravé části snímek oblohy pořízený roku 1986 1m Schmidtovým teleskopem observatoře ESO, v levé části je tatáž část oblohy, avšak zachycená teleskopem VLT 11. května letošního roku několik hodin po záblesku gama. Rudý posuv 1,619 umísťuje záblesk do vzdálenosti 10 miliard světelných let. (Podrobně jsou záblesky gama rozebírány v článku R. Hudce, Vesmír 78, 187, 1999/4, Vesmír 78, 265, 1999/5.)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [556,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Migrace v pravěku střední Evropy 
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu 
Vladimír Kopecký | 1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...


















