Záblesky gama – stále horké téma
| 5. 6. 1999 | Vesmír 78, 354, 1999/6
10. května opět zaznamenaly jak BATSE, tak italsko-holandská družice BeppoSAX jeden z velmi silných záblesků gama. Také tentokrát se podařilo najít optický protějšek záblesku. Na obrázku nahoře je v pravé části snímek oblohy pořízený roku 1986 1m Schmidtovým teleskopem observatoře ESO, v levé části je tatáž část oblohy, avšak zachycená teleskopem VLT 11. května letošního roku několik hodin po záblesku gama. Rudý posuv 1,619 umísťuje záblesk do vzdálenosti 10 miliard světelných let. (Podrobně jsou záblesky gama rozebírány v článku R. Hudce, Vesmír 78, 187, 1999/4, Vesmír 78, 265, 1999/5.)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [556,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...