Záblesky gama – stále horké téma
| 5. 6. 1999 | Vesmír 78, 354, 1999/6
10. května opět zaznamenaly jak BATSE, tak italsko-holandská družice BeppoSAX jeden z velmi silných záblesků gama. Také tentokrát se podařilo najít optický protějšek záblesku. Na obrázku nahoře je v pravé části snímek oblohy pořízený roku 1986 1m Schmidtovým teleskopem observatoře ESO, v levé části je tatáž část oblohy, avšak zachycená teleskopem VLT 11. května letošního roku několik hodin po záblesku gama. Rudý posuv 1,619 umísťuje záblesk do vzdálenosti 10 miliard světelných let. (Podrobně jsou záblesky gama rozebírány v článku R. Hudce, Vesmír 78, 187, 1999/4, Vesmír 78, 265, 1999/5.)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [556,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity 
Petr Sucharda | 7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...