Záblesky gama – stále horké téma
| 5. 6. 1999 | Vesmír 78, 354, 1999/6
10. května opět zaznamenaly jak BATSE, tak italsko-holandská družice BeppoSAX jeden z velmi silných záblesků gama. 
Také tentokrát se podařilo najít optický protějšek záblesku. Na obrázku nahoře je v pravé části snímek oblohy pořízený roku 1986 1m Schmidtovým teleskopem observatoře ESO, v levé části je tatáž část oblohy, avšak zachycená teleskopem VLT 11. května letošního roku několik hodin po záblesku gama. Rudý posuv 1,619 umísťuje záblesk do vzdálenosti 10 miliard světelných let. (Podrobně jsou záblesky gama rozebírány v článku R. Hudce, Vesmír 78, 187, 1999/4, Vesmír 78, 265, 1999/5.)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [556,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti 
Petr Pokorný, Adam Zabloudil | 1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...















