Slovo má Dave Jensen

Učit se myslet jako podnikatel

Právě jsem se vrátil z jednoho z nejkrásnějších pracovních pobytů v mém životě. Byl jsem pozván, abych v pražské pobočce společnosti Sigma Xi ¹⁾ hovořil o různých vědeckých kariérách. Ta zkušenost byla osvěžující. Když jsem předvedl svůj příspěvek, dověděl jsem se více o tom, jak vědci pohlížejí na koncepci podnikatelských vztahů.

Moje řeč začínala celkovým přehledem biotechnologického průmyslu a alternativních povolání, jež průmysl vytvořil pro vědce. K tomu, aby se v České republice rozvinuly vědecké parky, je potřeba, aby se z mnoha vědců stali podnikatelé. A to bývá komplikované v každé kultuře. Zpočátku jsem si nebyl jist, jak to bude fungovat v čerstvě demokratické zemi.

Proč studovat podnikatelské rysy?

Na tuto oblast českého zájmu (pustit se do podnikání) jsem skutečně nebyl připraven. Ačkoli čeští vědci vyjádřili zájem o „vlastní prosazení“ a „průmyslovou spoupráci“ na stejné úrovni, jak je běžné ve východoevropské kultuře, přesto mne vyzvání, abych napsal článek pro jejich český vědecký časopis Vesmír, šokovalo. I ve Spojených státech se totiž takové náměty objevují spíše v průmyslových obchodně zaměřených časopisech.

Je několik dobrých důvodů, které mluví pro to, aby podnikatelské rysy zkoumali všichni vědci. Níže uvádím, proč by bylo – bez ohledu na budoucí zaměření vašeho povolání – dobré vědět o podnikatelské kultuře více:

• Biotechnologický průmysl je zabydlen podnikateli. Dokonce když plánujete jen dílčí spolupráci s průmyslem, vyplatí se vědět, co tyto lidi pohání.
• Budoucí zaměstnanci biotechnologických oborů mohou lépe odhadnout rizika a přínosy své osobní profesní investice, jestliže rozumějí podnikatelské kultuře. Zaměstnanci podnikatelské firmy mohou pracovat efektivněji se zakladateli společnosti či zakladatelskými týmy a lépe uvažovat o budoucnosti firmy.
• Můžete se v budoucnu ocitnout „na špičce“ v nějaké nové oblasti, kde by se vyplatilo rozvinout podnikatelské rysy předem.

Mnoho význačných vědců, kteří dali přednost základnímu výzkumu v Akademii před průmyslem, přesto věří, že myslet jako podnikatel se vyplácí. Podnikatelské chování může pro jednotlivého vědce vytvořit stejné hodnoty jako jeho mateřská instituce. Profesor John Kopchick, molekulární biolog z Edisonova biotechnologického ústavu prestižní Ohijské univerzity, mi nedávno řekl, že on osobně dává přednost vědcům-podnikatelům:

„Moje organizace ode mne očekává,“ řekl Kopchick, „že budu dělat solidní výzkum, který povede k novým objevům, jež vedou k ochraně technologií – a ty jsou intelektuálním vlastnictvím.“ Dále vysvětluje, že to vše směřuje k licencím a formování nových společností. Kopchick, který má průpravu jak v akademické, tak v průmyslové vědě, dodává, že dosavadní ohniska dobré vědy nemají v úmyslu bránit podnikatelskému myšlení. Jeho ústav býval velmi nekompromisní v ochraně licencí vztahujících se k jeho práci a to ho přivedlo k nápadu, aby se zapojil do vznikající biotechnologické společnosti.

Povahové rysy vědce-podnikatele

O podnikatelích byla napsána spousta publikací, ale jen pár se jich zabývá podnikateli ve vědě. Jedna z nich se jmenuje „Čtyři cesty k podnikatelskému úspěchu“ a napsal ji John B. Miner. ²⁾ Přestože snad mohl do své případové studie zařadit jako příklad více vědců, poskytuje užitečné srovnání čtyř typů, které se obecně vztahují k rozvoji podnikatelského myšlení. Vědec-podnikatel spadá do kategorie, kterou nazývá „generátor expertních idejí“. Rysy, jež Miner připisuje tomuto typu podnikatele, jsem zkombinoval s rysy charakterizujícími biotechnologický průmysl:

• Touha zavádět novoty. Při základním výzkumu nebo vývoji nového obchodního modelu získává vědec-podnikatel pocit uplatnění vlastních schopností, a to jak prostřednictvím objevu, tak při inovacích. Stálé inovace jsou pak podstatnou částí jeho pracovního zadostiučinění.
• Láska k myšlení. Vědec-podnikatel se vyvíjí prostřednictvím nápadů, které jsou vpravdě hnací silou podnikatelského myšlení. Takový člověk získává informace stejně dobře intuicí jako z výzkumu či z diskuse. K motivaci možná často patří i potřeba osobního uznání a touha dosáhnout předem stanoveného cíle.
• Přesvědčení, že rozvoj nových technologií je rozhodující ve strategii jejich podniků. Jakkoli všichni vědci-podnikatelé začali s toutéž láskou k základnímu výzkumu, mohou nakonec zjistit, že každý nový objev představuje základ pro budoucí produkt nebo technologii.
• Dobrá inteligence. Náležitý úsudek spolu se schopností zvládnout abstrakce, koncepty a ideje – to jsou charakteristické znaky podnikatele. Tyto prvky se nacházejí ve vědecké populaci obecně, když se však v rozvoji nových myšlenek uplatní inteligence spolu s obchodním důvtipem, zrodí se vědec-podnikatel.
• Schopnost rozumět rizikům. Když slyšíme slovo „podnikatel“, můžeme si myslet, že je to nějaký nekonvenční, adrenalinem štvaný začátečník. Ve skutečnosti se vědec-podnikatel spíše vyhne nepřiměřenému riziku. Může studovat situaci a dopředu určit možné alternativy. Vědec-podnikatel se může pustit do toho, co ostatní považují za riskantní oblast, protože již analyzoval situaci a zjistil, že skutečné riziko je malé.

Můžete rozvinout podnikatelské schopnosti ve vašich současných podmínkách?

Jestliže jste si pročetli předchozí soupis podnikatelských rysů, můžete říci (a možná řeknete) „hele, to jsem já“. Nicméně některé z těchto rysů jsou již vtloukány do hlavy vědcům od počátku jejich graduálního studia. To jsou dobré zprávy, protože jako vědci jste dosud rozvíjeli schopnost kritického myšlení a k tomu přibývá láska k zavádění nového – obojí je pro podnikatelského ducha nezbytné.

Ať je to tak nebo onak, obchodní bystrozrak a zdravá dávka reality jsou rovněž velmi důležité. Mnohé bylo napsáno o nesouladu akademických a obchodních očekávání, kdy naivita může zabít prvotřídní technologické podniky dříve, než získají pevnou půdu pod nohama.

Obtížnou částí úkolu bude nalézt vhodné prostředí, v němž by se daly testovat vaše podnikatelské schopnosti. Jak víte z Kopchickovy poznámky, nemusíte být v průmyslovém biotechnologickém prostředí proto, abyste se cvičili v podnikatelském myšlení. Pěstovat to lze právě tak snadno, jako dělat na místě akademického postdoka základní výzkum. (V Kopchickově příběhu je jeden z jeho postdoků také zakladatelem nové biotechnologické společnosti.)

V příštím sloupku pro Next Wave chci nabídnout přehled cest, na nichž můžete rozvinout podnikatelské touhy ve vašich současných institucích, a předložím nějaké zajímavé případové studie těch, kteří byli před vámi. Někteří z nich budou podnikatelé, které jsem potkal na svém nedávném výletě v České republice. ³⁾