Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Modrý měsíc

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 356, 1999/6

Není snad červen červený? Ale vždyť o něm ani psát nechci. Neodpustím si ovšem poznámku, že (etymologicky) červený být nemusí. Vnímáme jej červeně, protože se červenají jahody, plnokrevně proudí život a slunce doruda rozpaluje. To je ale jen jedna z teorií. Jméno června (i července) mohlo vzniknout jak od červené barvy, tak od červů, přesněji od (slovanských) červců. Červené barvivo se dělalo z červce nachového, žijícího na kořenech chmerku vytrvalého, a ten se sbíral v červnu. Prostředek k barvení pak dal název červené barvě obecně.

Nechme dnes raději Slovany na pokoji a přesuňme se na západ, k národům dorozumívajícím se anglicky. A nevšímejme si měsíce-month, nýbrž měsíce-moon. V posledních desetiletích se v Americe i Anglii rozšířil lidový termín blue moon. Stává se občas, že v jediném kalendářním měsíci je měsíc v úplňku podruhé – a tomu druhému úplňku se začalo říkat modrý měsíc. Letos se to přihodilo dokonce dvakrát po sobě (dva úplňky byly v lednu a dva v březnu, zatímco v únoru se nekonal žádný). Tím byla veřejnost na existenci modrého měsíce upozorněna a pár lidí se hned vydalo po stopě historických souvislostí. Brzy zjistili, že se lidový termín netěší požehnanému věku, jak by se na folklor slušelo. Světlo světa spatřil roku1946 v časopise Sky & Telescope, přičemž autor tehdejšího článku se odkazoval na tradiční americký Maine farmers’ almanac z roku 1937.

Nedávno zahájil pátrání folklorista Philip Hiscock. Prostudoval nejen almanach z r. 1937, ale i mnoho dalších ročníků z minulého století, rokem 1819 počínaje. Zmínek o blue moon sice našel dost, data výskytu však dnešní teorii neodpovídala. I začal z časopiseckých zpráv skládat mozaiku. Vynechme peripetie jeho detektivního pátrání a přeskočme k výsledku (viz Sky & Telescope, březen a květen 1999). Hiscock zjistil, že původní význam modrého měsíce lze definovat takto: jestliže jedno roční období (dejme tomu jaro) obsahuje čtyři úplňky, pak třetí z nich je blue moon. Roční období je ovšem nutno chápat podle gregoriánského kalendáře. Jaro například nezačíná pokaždé 21. březnem, ale čtyřicetidenním postním obdobím, jehož začátek je determinován Velikonocemi (ty jsou každý rok první neděli po prvním jarním úplňku). Jmen pro úplněk vázaných na roční období bývalo víc, například první jarní úplněk se nazýval vaječný měsíc nebo též velikonoční měsíc. „Sezonní“ jména úplňků souvisela s rovnodennostmi a slunovraty, a zároveň byla v souladu se systémem církevního roku.

Podle této původní teorie se letos žádný modrý měsíc nekonal a konat nebude, nejbližší můžeme očekávat 19. února 2000. Ať je to jak chce, modrý měsíc je prostě vzácnost. Svědčí o tom rčení once in a blue moon, jemuž odpovídá naše jednou za uherský rok. (To snad pochází z období turecké expanze do Evropy v 16.–17. století, kdy byli k službě do Uher najímáni vojáci na určitou dobu, ale ta se prodlužovala někdy až na doživotí.)

Zbývá rozlousknout, zda modrá barva nějak souvisí se vzácností výskytu. Vzácná je (aspoň pro někoho) třeba modrá krev... Jenže modrá bývá spojována i se strachem, depresí, zimou – a kdo vůbec ví, jestli tenkrát lidé hojnost úplňků vítali, nebo jim spíš naháněla strach?

U nás modrý měsíc nemáme, zato dosud občas světíme modrý pondělek (nepracujeme ani po neděli). Jeho původ bývá vysvětlován jako kalk za německé argotové blauer Montag, kde blau by mělo být b + lau – „nečinný“. Teorii ovšem nelze potvrdit ani vyvrátit, takže ji raději prohlašme za nevyhovující. Jisto je jen tolik, že lidé byli odjakživa k barvám vnímaví a přisuzovali jim nejrůznější významy. 1)

Poznámky

1) Za námět i literaturu k jazykovému koutku děkuji RNDr. Jiřímu Grygarovi.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné