Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Dálkové zjišťování potřeby závlah

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 357, 1999/6

Při nedostatku vody prudce klesají výnosy pěstovaných rostlin. Voda je ovšem vzácná a drahá, nelze jí plýtvat. Přesnému určení porostů nebo jejich částí, které musí být v dané době zavlaženy, se proto věnuje pozornost již mnoho let. Pro velké farmy se zkouší dálková detekce, dosud většinou jen v dlouhovlnné infračervené oblasti spektra, v níž voda obsažená v pletivech nejúčinněji absorbuje záření. Tato stanovení jsou však zatížena významnými chybami: nepokrytá půda mezi řádky rostlin nebo na okrajích cest je teplejší než porost, a proto se často při dálkových detekcích zjistí vyšší vodní stres porostů, než je ve skutečnosti. Výzkum amerického Ministerstva zemědělství v kalifornském Shafteru, částečně financovaný společností Resource 21 z koloradského Englewoodu, navrhl a vyzkoušel nový systém. Na letadle jsou umístěny tři digitální kamery, které jsou opatřeny speciálními filtry firmy Custom Scientific ve Phoenixu. Získávají se tak spektrální údaje ze tří oblastí: viditelné červené 652,5–667,5 nm, blízké infračervené 830–870 nm a termální infračervené 8–12 µm.

První dvě měření dovolují vyloučit zkreslující účinek neuzavřeného porostu. Trojí údaje se po kalibraci na odrazy a spektra povrchů sloučí a počítačově zpracují. Při letové výšce asi 1500 m získávají kamery snímky z území přibližně 800×800 m, na nichž lze rozlišit už 0,75 m. Integrované údaje ze tří kamer se během letu počítačově převádějí do termálních záběrů, které lze průběžně sledovat videokamerou, a zároveň se zapisují na CD-ROM pro pozdější rozbor. Výsledky 30 letů nad bavlníkovými plantážemi, jejichž části byly různě zavlažovány, srovnali vědci s pracnými měřeními vodního potenciálu listů, obsahu vody v půdě, teploty listů v porostu, nárůstu celkové plochy listů a množství biomasy. Korelace mezi oběma způsoby předpovědi potřeby závlah byla dobrá. Předběžné analýzy ovšem naznačují, že v budoucnu se budou pro předpovědi vodního stresu porostů spíše než měření z letadel využívat měření ze satelitů. (Biophotonics International, březen/duben 1999)


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné