Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Dálkové zjišťování potřeby závlah

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 357, 1999/6

Při nedostatku vody prudce klesají výnosy pěstovaných rostlin. Voda je ovšem vzácná a drahá, nelze jí plýtvat. Přesnému určení porostů nebo jejich částí, které musí být v dané době zavlaženy, se proto věnuje pozornost již mnoho let. Pro velké farmy se zkouší dálková detekce, dosud většinou jen v dlouhovlnné infračervené oblasti spektra, v níž voda obsažená v pletivech nejúčinněji absorbuje záření. Tato stanovení jsou však zatížena významnými chybami: nepokrytá půda mezi řádky rostlin nebo na okrajích cest je teplejší než porost, a proto se často při dálkových detekcích zjistí vyšší vodní stres porostů, než je ve skutečnosti. Výzkum amerického Ministerstva zemědělství v kalifornském Shafteru, částečně financovaný společností Resource 21 z koloradského Englewoodu, navrhl a vyzkoušel nový systém. Na letadle jsou umístěny tři digitální kamery, které jsou opatřeny speciálními filtry firmy Custom Scientific ve Phoenixu. Získávají se tak spektrální údaje ze tří oblastí: viditelné červené 652,5–667,5 nm, blízké infračervené 830–870 nm a termální infračervené 8–12 µm.

První dvě měření dovolují vyloučit zkreslující účinek neuzavřeného porostu. Trojí údaje se po kalibraci na odrazy a spektra povrchů sloučí a počítačově zpracují. Při letové výšce asi 1500 m získávají kamery snímky z území přibližně 800×800 m, na nichž lze rozlišit už 0,75 m. Integrované údaje ze tří kamer se během letu počítačově převádějí do termálních záběrů, které lze průběžně sledovat videokamerou, a zároveň se zapisují na CD-ROM pro pozdější rozbor. Výsledky 30 letů nad bavlníkovými plantážemi, jejichž části byly různě zavlažovány, srovnali vědci s pracnými měřeními vodního potenciálu listů, obsahu vody v půdě, teploty listů v porostu, nárůstu celkové plochy listů a množství biomasy. Korelace mezi oběma způsoby předpovědi potřeby závlah byla dobrá. Předběžné analýzy ovšem naznačují, že v budoucnu se budou pro předpovědi vodního stresu porostů spíše než měření z letadel využívat měření ze satelitů. (Biophotonics International, březen/duben 1999)


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...