Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Dálkové zjišťování potřeby závlah

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 357, 1999/6

Při nedostatku vody prudce klesají výnosy pěstovaných rostlin. Voda je ovšem vzácná a drahá, nelze jí plýtvat. Přesnému určení porostů nebo jejich částí, které musí být v dané době zavlaženy, se proto věnuje pozornost již mnoho let. Pro velké farmy se zkouší dálková detekce, dosud většinou jen v dlouhovlnné infračervené oblasti spektra, v níž voda obsažená v pletivech nejúčinněji absorbuje záření. Tato stanovení jsou však zatížena významnými chybami: nepokrytá půda mezi řádky rostlin nebo na okrajích cest je teplejší než porost, a proto se často při dálkových detekcích zjistí vyšší vodní stres porostů, než je ve skutečnosti. Výzkum amerického Ministerstva zemědělství v kalifornském Shafteru, částečně financovaný společností Resource 21 z koloradského Englewoodu, navrhl a vyzkoušel nový systém. Na letadle jsou umístěny tři digitální kamery, které jsou opatřeny speciálními filtry firmy Custom Scientific ve Phoenixu. Získávají se tak spektrální údaje ze tří oblastí: viditelné červené 652,5–667,5 nm, blízké infračervené 830–870 nm a termální infračervené 8–12 µm.

První dvě měření dovolují vyloučit zkreslující účinek neuzavřeného porostu. Trojí údaje se po kalibraci na odrazy a spektra povrchů sloučí a počítačově zpracují. Při letové výšce asi 1500 m získávají kamery snímky z území přibližně 800×800 m, na nichž lze rozlišit už 0,75 m. Integrované údaje ze tří kamer se během letu počítačově převádějí do termálních záběrů, které lze průběžně sledovat videokamerou, a zároveň se zapisují na CD-ROM pro pozdější rozbor. Výsledky 30 letů nad bavlníkovými plantážemi, jejichž části byly různě zavlažovány, srovnali vědci s pracnými měřeními vodního potenciálu listů, obsahu vody v půdě, teploty listů v porostu, nárůstu celkové plochy listů a množství biomasy. Korelace mezi oběma způsoby předpovědi potřeby závlah byla dobrá. Předběžné analýzy ovšem naznačují, že v budoucnu se budou pro předpovědi vodního stresu porostů spíše než měření z letadel využívat měření ze satelitů. (Biophotonics International, březen/duben 1999)


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar uzamčenovideo

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...