Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

BORIS TITZL: Postižený člověk ve společnosti – hledání počátků

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 1998, 120 stran, náklad a cena neuvedeny
 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 344, 1999/6

Přední český odborník na speciální pedagogiku, tedy výuku a výchovu postižených dětí, v úvodu říká: Postižení, nemoc, slabost všeho druhu jsou nejen protipóly ne-postižení, zdraví a síly, ale ve své komplementaritě jsou součástí lidského údělu... Teilhard de Chardin napsal, že jde o něco jako zlo růstu, dokonce že i postižení jsou padlí na poli cti a představují daň, kterou lidstvo platí za pokrok. To vede k neblaze pasivnímu přístupu a kontrastuje s výrokem Thomasovým: V budoucnu čeká lidstvo jednosměrná cesta k lepšímu. I když naděje na ozdravení lidského rodu je spojena s nežádoucími etickými konotacemi, v individuálních případech tělesně či duševně postižených je kritickým bodem lidské vcítění a lidská pomoc. Vztahy mezi postiženou menšinou a nepostiženou většinou se vyznačují jistým napětím, jehož řešení patří k základním paradigmatům lidského údělu.

Prehistorie lidského postižení je zpracována přístupně a poučně, vychází z archeologického výzkumu v Dolních Věstonicích. Rozebírá nejvýznamnější paleopatologické nálezy a cituje literární prameny. Paleopatologické nálezy se týkají hlavně koster, zejména lebky či páteře. Patrné bývají následky poranění, ale i projevy zánětů a nádorů. Příznačné jsou už Odinovy výroky z Eddy: Nikdo není tak dobrý, aby chyby neměl, ni špatný tak, aby se k ničemu nehodil.

V historickém pohledu jsou jímavé například údaje o názorech na homosexualitu ve starém Řecku a Římě. Už v dávných dobách ale existovala reflexe sociálněpedagogická. Rozbor počátků vztahu lidské společnosti k postiženým je poučný a měl by být východiskem pro ty, kteří jsou před úkol lidské péče o postižené postaveni. Vytváření základů dnešního sociálněpedagogického snažení ukazuje, že starověk byl k postiženým krutý, a to se historie v autorově přehledu omezila na doby nejstarší.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné