Když už necvičíte, tak aspoň vydatně jezte

Jak vyplývá z nedávno zveřejněné studie na myších samicích, omezení fyzické aktivity má za následek zkrácení průměrné délky života. Toto sdělení jistě uspokojí všechny, kteří běhají pro zdraví. Když se však skupině myší s omezenou fyzickou aktivitou podávala dieta s vysokým obsahem tuku (12,4 % oproti 3,6 % u kontrolních zvířat), jejich průměrná délka života byla delší než u kontrol, i když nikoli signifikantně. Pokles způsobený omezením fyzické aktivity byl však vysocetukovou dietou signifikantně odstraněn. Když se podávala dieta s vysokým obsahem tuku aktivní skupině, neměla na délku života žádný vliv. Odtud autoři usuzují, že za zkrácení doby života u zvířat s omezenou fyzickou aktivitou je odpovědný stres a vydatná strava pomáhá tento stres odstranit. Tolik níže citovaná studie na myších.

K situaci u člověka bych rád poznamenal, že ležení na gauči samo o sobě stresovou zátěž nepředstavuje. Na druhé straně jsme vystaveni nejrůznějším stresům jinak, a dobré jídlo je zdrojem endorfinů. A prodloužení života už za nějaké oběti stojí. (Mechanisms of Ageing and Development 105, 61, 1998)