Uhlíkové nanotrubičky aneb Umíte zvážit jednotlivý virus?
| 5. 4. 1999 | Vesmír 78, 233, 1999/4
Doslova miniaturní torzní váhy připomíná zařízení na připojeném obrázku níže. K tomu, aby uhlíkovou nanotrubičku bylo možné použít k zvážení částic o rozměrech několika nanometrů, bylo nutno ji nejprve zlatým vlákenkem připevnit na nevodivou podložku, na její konec umístit patřičnou nanočástici (např. virus) a toto vše umístit do vzdálenosti 5 až 20 m od elektrody, na niž se přivádí střídavý potenciál. Ze změny rezonanční frekvence nanotrubičky je pak možno určit hmotu částice na jejím konci. A jak těžké částice je možné takto vážit? Od nepředstavitelných femtogramů po pikogramy (femto = 10-15, piko = 10-12)!
Science 283, 1513 –1516, 1999
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [707,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...