Uhlíkové nanotrubičky aneb Umíte zvážit jednotlivý virus?
| 5. 4. 1999 | Vesmír 78, 233, 1999/4
Doslova miniaturní torzní váhy připomíná zařízení na připojeném obrázku níže. K tomu, aby uhlíkovou nanotrubičku bylo možné použít k zvážení částic o rozměrech několika nanometrů, bylo nutno ji nejprve zlatým vlákenkem připevnit na nevodivou podložku, na její konec umístit patřičnou nanočástici (např. virus) a toto vše umístit do vzdálenosti 5 až 20 m od elektrody, na niž se přivádí střídavý potenciál. Ze změny rezonanční frekvence nanotrubičky je pak možno určit hmotu částice na jejím konci. A jak těžké částice je možné takto vážit? Od nepředstavitelných femtogramů po pikogramy (femto = 10-15, piko = 10-12)!
Science 283, 1513 –1516, 1999
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [707,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...